Na potřebě odstranit sochu se shodlo jak vedení univerzity, tak nezávislá komise, která měla o osudu Rhodesovy podobizny rozhodnout. Škola ve čtvrtek ale uvedla, že vzala v potaz regulační a finanční výzvy spojené s odstraněním sochy, „včetně očekávaného časového rámce pro odstranění, které by mohlo trvat roky a to bez jistoty výsledku“. V potaz univerzita vzala také „celkové náklady na odstranění“.
Škola nicméně uvedla, že je otevřená návrhům na zlepšení rovnosti a různorodosti mezi studenty i akademickým sborem a zapracuje na tom, aby Rhodesovu sochu vsadila do patřičného kontextu.
Oxfordská kolej Oriel byla kvůli kontroverzní soše pod tlakem již několik let. Odstranění sochy požadovalo například hnutí Rhodes must fall (Rhodes musí padnout), podle kterého zpodobnění kolonizátora na budově oslavuje rasismus. Hnutí se už v roce 2015 domohlo odstranění sochy kolonizátora z univerzity v Kapském Městě v Jihoafrické republice.
Sochy obchodníků s otroky a dalších historických postav se minulý rok staly zejména ve Spojených státech a Británii terčem kritiky hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) a souvisejících protestů proti rasové diskriminaci, které spustila smrt amerického černocha George Floyda při policejním zákroku.
Rhodes, narozený v roce 1853, byl jednou z hlavních postav britských kolonizačních projektů v jižní Africe. Stal se zde majitelem diamantových dolů a založil diamantového giganta, společnost De Beers. Věřil však i v nadřazenost bílé rasy a zavedl některá segregační opatření, která později dala vzniknout politice apartheidu, píše Reuters. Na jeho počest byla pojmenovaná Rhodézie, dnešní Zimbabwe.
Jako bývalý student Oxfordské univerzity odkázal koleji Oriel část svého jmění. Rhodesovo jméno nese tamní stipendium, které ročně podpoří stovku studentů z celého světa, v minulosti například bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.
