Snem lékařů je mít holografický obrázek, který by okamžitě ukazoval, co se přesně děje v těle pacienta. O kus blíže k naplnění tohoto snu se dostali výzkumníci z americké části německého koncernu Siemens. Vyvinuli totiž počítačově řízenou ultrazvukovou vyšetřovací aparaturu, která obraz dění v organismu pacienta zobrazí na obrazovce trojrozměrně.
Základním principem ultrazvukového vyšetření je využití pro člověka neslyšitelného zvuku o kmitočtu přes dvacet tisíc kmitů za vteřinu. Ultrazvukový signál prochází tělem pacienta, aniž by je narušoval, a odráží se od kostí a vnitřních orgánů. Pevnější části těla vracejí hlasitější odezvu než části měkčí, přístroj odezvu zaznamenává, mění ji v elektrické signály, jež pak vytvářejí obrázky na obrazovce.
Síla počítače
Ultrazvuk se běžně používá například při vyšetření těhotných žen a jejich dosud nenarozených dětí. Nově vyvinutý přístroj umožňuje prohlédnout s velkou přesností i nervy v míše, anebo proudění krve i v těch nejtenčích cévkách - kapilárách. Děje se tak díky zabudovanému počítači, srovnatelnému svou silou se schopností čtyřiceti procesorů Pentium. Ten umožňuje vytvářet názorné, trojrozměrné a v barvě vyvedené obrazy vnitřku těla. Lékaři si od možnosti dobře rozpoznat cévky v těle hodně slibují. Mohou totiž díky nim odhalit nádory. Nebezpečné novotvary si vytvářejí vlastní soustavu krevních cévek, jež je zásobují živinami. V normální tkáni síť krevních cévek připomíná strom, v němž se větší cévy rozdělují na stále menší. A však zhoubné nádory vytvářejí méně organizovanou síť, v níž je mnohem více malých kapilár. Zhruba třetina nádorů v játrech, prostatě, slinivce a ledvinách se dá tradičním ultrazvukovým vyšetřením jen obtížně rozeznat, protože odrážejí signály podobně jako okolní tkáň. A však jejich odlišný systém cév je může odhalit. Při vyšetření je ovšem třeba vstříknout do pacientovy žíly mikroskopické bublinky naplněné plynem. Ty se po několika minutách v těle neškodně rozpustí, ale předtím protečou s krví i těmi nejmenšími kapilárami. Bublinky odrážejí ultrazvukové paprsky tisíckrát zřetelněji než samotná krev, takže se na trojrozměrném obrázku dá snadno rozpoznat, kudy protékají.
Až příliš mnoho dat
»Data zjištěná při vyšetření se ukládají v počítačové paměti, takže se k nim může lékař později vrátit a prohlédnout si na obrazovce vyšetřovaný orgán i z jiných úhlů a nemusí kvůli tomu pacienta znovu obtěžovat novým předvoláním,« říká Jin Kim, viceprezident pro výzkum a vývoj v ultrazvukové divizi koncernu Siemens se sídlem ve městě Issaquah poblíž amerického Seattlu. Výzkumníci předpokládají, že vyhodnotit vyšetření bude moci i specialista vzdálený tisíce kilometrů od pacienta, aniž by se musel spoléhat jen na několik vybraných a zaslaných obrázků. Po počítačové síti dostane všechna data z vyšetření provedeného jiným lékařem, a sám si pak už nastaví, z jakého úhlu si chce prohlédnout počítačový záznam funkce vyšetřovaného orgánu. Problémem však zatím je rychlost přenosu. Počítačová část ultrazvukového přístroje firmy Siemens totiž během průměrného dvacetiminutového vyšetření nasbírá data, která by zaplnila šest tisíc CD-ROM.
Základním principem ultrazvukového vyšetření je využití pro člověka neslyšitelného zvuku o kmitočtu přes dvacet tisíc kmitů za vteřinu. Ultrazvukový signál prochází tělem pacienta, aniž by je narušoval, a odráží se od kostí a vnitřních orgánů. Pevnější části těla vracejí hlasitější odezvu než části měkčí, přístroj odezvu zaznamenává, mění ji v elektrické signály, jež pak vytvářejí obrázky na obrazovce.
Síla počítače
Ultrazvuk se běžně používá například při vyšetření těhotných žen a jejich dosud nenarozených dětí. Nově vyvinutý přístroj umožňuje prohlédnout s velkou přesností i nervy v míše, anebo proudění krve i v těch nejtenčích cévkách - kapilárách. Děje se tak díky zabudovanému počítači, srovnatelnému svou silou se schopností čtyřiceti procesorů Pentium. Ten umožňuje vytvářet názorné, trojrozměrné a v barvě vyvedené obrazy vnitřku těla. Lékaři si od možnosti dobře rozpoznat cévky v těle hodně slibují. Mohou totiž díky nim odhalit nádory. Nebezpečné novotvary si vytvářejí vlastní soustavu krevních cévek, jež je zásobují živinami. V normální tkáni síť krevních cévek připomíná strom, v němž se větší cévy rozdělují na stále menší. A však zhoubné nádory vytvářejí méně organizovanou síť, v níž je mnohem více malých kapilár. Zhruba třetina nádorů v játrech, prostatě, slinivce a ledvinách se dá tradičním ultrazvukovým vyšetřením jen obtížně rozeznat, protože odrážejí signály podobně jako okolní tkáň. A však jejich odlišný systém cév je může odhalit. Při vyšetření je ovšem třeba vstříknout do pacientovy žíly mikroskopické bublinky naplněné plynem. Ty se po několika minutách v těle neškodně rozpustí, ale předtím protečou s krví i těmi nejmenšími kapilárami. Bublinky odrážejí ultrazvukové paprsky tisíckrát zřetelněji než samotná krev, takže se na trojrozměrném obrázku dá snadno rozpoznat, kudy protékají.
Až příliš mnoho dat
»Data zjištěná při vyšetření se ukládají v počítačové paměti, takže se k nim může lékař později vrátit a prohlédnout si na obrazovce vyšetřovaný orgán i z jiných úhlů a nemusí kvůli tomu pacienta znovu obtěžovat novým předvoláním,« říká Jin Kim, viceprezident pro výzkum a vývoj v ultrazvukové divizi koncernu Siemens se sídlem ve městě Issaquah poblíž amerického Seattlu. Výzkumníci předpokládají, že vyhodnotit vyšetření bude moci i specialista vzdálený tisíce kilometrů od pacienta, aniž by se musel spoléhat jen na několik vybraných a zaslaných obrázků. Po počítačové síti dostane všechna data z vyšetření provedeného jiným lékařem, a sám si pak už nastaví, z jakého úhlu si chce prohlédnout počítačový záznam funkce vyšetřovaného orgánu. Problémem však zatím je rychlost přenosu. Počítačová část ultrazvukového přístroje firmy Siemens totiž během průměrného dvacetiminutového vyšetření nasbírá data, která by zaplnila šest tisíc CD-ROM.
