„V souvislosti se zadržením ruského občana A. Frančettiho na pražském letišti (...) jsme v rozhovoru s českým velvyslancem v Moskvě V. Pivoňkou požádali o poskytnutí podrobných informací o motivech jednání českých úřadů,“ sdělila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
„Velvyslance jsme upozornili, že pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ dodala.
Ruská ambasáda v Praze podle Zacharovové zaslala odpovídající nótu české diplomacii. Moskva prý očekává rychlou reakci České republiky a odpovědi na ruské dotazy. O nedělním zadržení Rusa na pražském letišti informovala dříve agentura Ria Novosti.
Mluvčí českého policejního prezidia Ondřej Moravčík pak v neděli potvrdil, že na letišti byl zatčen ruský občan na základě mezinárodního zatykače vydaného Kyjevem.
Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí mezitím upřesnilo, že Frančetti byl zatčen na základě společného postupu ukrajinských a českých úřadů a že ukrajinská strana pracuje na žádosti o jeho vydání.
„Zadržení je výsledkem společného postupu ukrajinských a českých právních orgánů, jehož cílem je přivést Alexandra Frančettiho k odpovědnosti za spáchání řady trestných činů proti našemu státu, konkrétně pak za účast v ruské okupaci Krymu,“ uvedl Nikolenko.
„Ukrajinská strana nyní pracuje na dokončení nezbytných procesů předání Alexandra Frančettiho ukrajinské justici,“ doplnil mluvčí. Ukrajinská generální prokuratura pak podle serveru RBK Ukrajina sdělila, že kvůli vydání Frančettiho se na Prahu obrátila v srpnu 2020.
„Ukrajina podala žádost o vydání státního příslušníka Ruské federace jménem Alexandr Frančetti,“ sdělil také mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka Řepka. Podle něj lze v obdobných případech podat žádost přímo ministerstvu spravedlnosti, a to na základě Evropské úmluvy o vydávání. Teoreticky by bylo možné i podání diplomatickou cestou, tedy prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí.
„V současné době je věc posuzována kompetentním státním zastupitelstvím, kterým je Městské státní zastupitelství v Praze. Posuzuje podání návrhu na vzetí osoby do předběžné vazby, taktéž je příslušné k provedení předběžného šetření podle zákona o mezinárodní spolupráci,“ vysvětlil Řepka.
O přípustnosti vydání - tedy o splnění všech zákonných podmínek pro extradici - budou následně případně rozhodovat soudy. „Teprve po projednání věci před příslušnými soudy bude moci být eventuálně spis předložen ministerstvu spravedlnosti,“ dodal český mluvčí. K případnému vydání musí dát následně souhlas česká ministryně spravedlnosti. Extradiční proces obvykle trvá nejméně několik měsíců.
„S ohledem na aktuální procesní fází řízení o vydání ministerstvo spravedlnosti není oprávněno se vyjadřovat k tomu, zda je ve smyslu platné legislativy vydání ve věci přípustné, respektive zda je žádost Ukrajiny důvodná,“ uzavřel Řepka.
Rusko chce znát důvod
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v pondělí ještě před vyjádřením své mluvčí uvedl, že česká strana zatím Moskvu o Rusově zadržení oficiálně neinformovala. „Příslušné otázky byly zaslány prostřednictvím ruského velvyslanectví v České republice,“ doplnil. Oficiální žádost o informace pak podle něj byla podána prostřednictvím ruského vyšetřovacího výboru.
Podle odpoledního vyjádření mluvčí českého ministerstva zahraničí Evy Davidové bylo však o zadržení ruského občana informováno ruské velvyslanectví v Praze i ukrajinská strana.
V Praze zadrželi Rusa spjatého s anexí Krymu. Rusové český zákrok prověřují |
Lavrov dodal, že Rusko by se rádo dozvědělo, jaký je důvod Frančettiho zadržení. „Možná je to (jeho) boj proti neonacistům z takzvaných dobrovolnických praporů, které jsou i na Západě považovány za nelegální?“ tázal se.
Dobrovolnické oddíly se zapojily po boku ukrajinské pravidelné armády do bojů proti proruským separatistům na východě země. „Chceme pochopit, o co se jedná, a doufáme, že české úřady budou pečlivě dodržovat zákonné principy a nepoddají se politickým provokacím,“ podtrhl rovněž šéf ruské diplomacie.
Frančetti byl šéfem jedné z polovojenských formací, které se v roce 2014 aktivně podílely na anexi Krymu. V okolí Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit město před možnými útoky. Do Sevastopolu přijel podle vlastních slov dva dny před vypuknutím konfliktu, tedy 25. února 2014. Potvrdil také, že jeho skupina spolupracovala s velením ruské námořní flotily.
Server iRozhlas v roce 2019 napsal, že Frančetti má od roku 2000 trvalý pobyt v Praze, kde se živí jako fitness trenér a také podniká. Střídavě žije v hlavním městě České republiky a na Krymu.
