Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Americko-německá vůdčí role“ měla podle specialisty na obranu německé SPD Wolfganga Hellmicha rozhodující vliv na podobu společného prohlášení členů NATO o Ukrajině. Země volající po rychlejším připuštění Kyjeva do Aliance se před tímto spojenectvím rychle sklonily, píše Der Taggespiegel.
Hellmichova slova reflektují hodnocení médií, které USA a Německo považují za hlavní strůjce opatrné formulace finálního textu o tom, kdy Ukrajina dostane pozvání do Severoatlantické aliance. Deník Financial Times uvedl, že ostatní členové NATO byli zaskočeni „konzervativním“ přístupem USA a Německa.
Joe Biden o víkendu ještě před konáním summitu zchladil ukrajinská očekávání slovy, že podle jeho názoru Ukrajina ještě není „připravená na členství v NATO“. Šéf Bílého domu uvedl, že Kyjev musí splnit několik požadavků jako je vyřešení problému obsáhlé korupce, aby mohla být připuštěna do Aliance. „Neusiluje o zahájení třetí světové války,“ vysvětlil Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan americké obavy z možné eskalace konfliktu s Ruskem, pokud by daly Ukrajině konkrétnější závazky ohledně členství v NATO.
Summit dopadl dobře, ale ne ideálně, řekl Zelenskyj. Chválí novou várku pomoci |
„Nesmíme přehlídnout nebo podcenit, že spojenci přivezli na summit ve Vilniusu bezprecedentní podporu pro ukrajinské členské ambice,“ poukazuje analytik vlivného think tanku Atlantická rada a bývalý náměstek amerického ministra obrany Ian Brzezinski na skutečnost, že velká část členských států podporovala pozvání Ukrajiny do NATO. „Bidenova administrativa se ocitla do značné míry osamocená při blokování snah poskytnout Ukrajině plán vstupu do NATO. Dokonce i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdil, že ‚Ukrajina si bezpochyby zaslouží být v NATO‘“.
Scholzova role
Ukrajinský portál RBC-Ukrajina s odvoláním na diplomatické zdroje uvádí, že o co nejopatrnější text dokumentu ale usiloval především německý kancléř Olaf Scholz. Berlín podle portálu dokonce usiloval o odstranění slova „pozvání“ z dokumentu.
Když se ostatním zemím podařilo přesvědčit Němce, že pozvání v nějaké podobě musí v společném prohlášení být, Němci se snažili do dokumentu vložit co nejvíce pojistek, „čímž jej vlastně znehodnotili“, píše RBC-Ukrajina. Finální znění prohlášení, podle něhož Ukrajina dostane pozvání do Aliance až se „spojenci dohodnou“ a „budou splněny podmínky“, se podle portálu přesně shoduje s tím, co si Berlín přál vidět.
Záruky bezpečnosti Ukrajině ohrozí Rusko. Třetí světová se blíží, řekl Medvěděv |
Že Scholz prosadil méně příznivý postoj k Ukrajině, než jaký zaujímaly ostatní země, zaznívá i z Německa. Expert německé Křesťansko-demokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter obvinil kancléře, že právě on byl brzdou v jednání o jasných závazcích NATO vůči Ukrajině. „Chce kancléř převzít v oblasti domácí politiky odpovědnost za to, že miliony uprchlíků opět opustí Ukrajinu, protože nebyl schopen v příštích letech vytvořit sebevědomou koalici s Ukrajinou v NATO?“ zkritizoval Scholze.
Podle stanov NATO na území žadatelského státu nesmějí probíhat boje ani válka. Německo argumentuje, že důležitějším tématem pro Ukrajinu než členství NATO v Alianci, je posílení jejího vojenského potenciálu, aby mohla válku co nejrychleji ukončit. Berlín na summitu oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 700 milionů eur.
Neopakujte chyby, vyzývala Ukrajina Německo
Před konáním summitu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval německou vládu, aby „neopakovala chyby německé kancléřky Angely Merkelové z roku 2008“. Spolu s Francií Německo na summitu NATO v Bukurešti zapříčinilo, že členské státy nerozdaly Ukrajině ani Akční plán členství, nutný předstupeň pro vstup do Aliance. Na současném summitu se státy dohodly na zrušení tohoto požadavku.
Na obtížné formulace narážel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který před zveřejněním prohlášení neobvykle ostře zkritizoval zákulisní jednání. „Obdržel jsem signály, že se bez Ukrajiny vedou určité diskuze o formulacích,“ napsal. „Je bezprecedentní a absurdní, aby nebyl stanoven časový rámec ani pro pozvání Ukrajiny do NATO ani pro její členství. A zároveň jsou přidány vágní formulace o ‚podmínkách‘ i jen co se týče pozvání Ukrajiny. Zdá se, že neexistuje ochota k pozvání Ukrajiny do NATO,“ uvedl Zelenským s tím, že „nejistota je slabost“, která jen nahrává Rusku.
Místo svatby s NATO zůstáváme přáteli. Zklamaní Ukrajinci ztratili iluze |
Podle listu The Washington Post rozčílila Zelenského slova americkou delegaci. „Jsem kritický k mnoha aspektům a zejména postoji některých spojenců, ale myslím si, že to není promyšlený a spravedlivý přístup,“ cituje portál Politico jednoho z vysoce postavených diplomatů ze střední Evropy, podle něhož Zelenskyj „zachází příliš daleko“.
I někteří evropští politici ale tvrdí, že summit měl učinit víc. „Tohle je politika appeasementu, která normálně vede ke konečné porážce,“ napsal litevský poslanec Zygimantas Pavilionis. „Naprosto to nestačí,“ řekl o prohlášení polský prezident Andrzej Duda. „Doufám, že za pár let se Ukrajina stane plnohodnotným členem naší Aliance.“
