„Žádná politická sofistika nemůže změnit skutečnost, že Krym je rozhodující oblastí v této válce. Můžete zabít několik set Rusů na předměstí Bachmutu, ale bude to mít pouze malý strategický efekt. Jestliže však odstraníte stovky lidí ze Sevastopolu, základny ruského námořnictva na Krymu, zvrátíte směr dějin a fakticky ukončíte válku,“ uvádí Hodges v článku pro deník The Telegraph.
Pro znovudobytí Krymu sestavil bývalý velitel tříbodový plán. Ten počítá s izolací poloostrova přetnutím pozemní komunikace, kterou v současnosti využívají Rusové k zásobování okupovaných jižních oblastí Ukrajiny.
Další úkolem pro Ukrajince podle generála je, aby rozbombardovali ruské síly raketami dlouhého doletu. Ty Západ má dodat obráncům, kteří je mají zaměřit hlavně na ruské vojenské základny a logistiku.
Jako poslední krok pro osvobození samotného poloostrova Hodges označil úplné zničení Kerčského mostu, který jej spojuje s Ruskem.
Ukrajinský průlom povede jižně na Krym, Bachmut je vedlejší, míní generál |
Hodges věří, že Ukrajinci mají vůli, lidské zdroje a vojenské schopnosti, aby toho dosáhli. Západní politici však podle něj musí souhlasit s tím, že toto je nejrychlejší způsob, jak válku ukončit, a poskytnout Ukrajině potřebné zbraně.
Také tvrdí, že není třeba hledat diplomatické východisko, které by znamenalo rozdělení ukrajinské země, když existuje jednodušší vojenské řešení.
Válka na Ukrajině |
Hodges je přesvědčený, že znovuzískání Krymu Ukrajinci by vedlo k úplnému zhroucení ruského tažení. Přineslo by mír během několika měsíců a ponížilo by ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho administrativu do takové míry, že by se jeho vláda dostala do ohrožení.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě tak dochází k závěru, že se musí vyslat signál, že se na obranu starého kontinentu budou vynakládat všechny nezbytné prostředky a že Ukrajina může opravdu dostat Krym zpátky.
Ukrajina letos zřejmě nevyhraje, řekl šéf americké armády. Mluví se o ATACMS |
„Rusko už není tím, čím bývalo, ztratilo důvěru a vojenský respekt. Jeho poslední nadějí je zoufale čekat na změnu politiky Západu. Dáme mu ale takovou příležitost, nebo konečně vyšleme světu vzkaz, že Evropa bude bráněna?“ ptá se.
