Generální štáb ukrajinské armády ve středu upozornil, že ruské síly pokračují v opevňování svých pozic na okupovaném Krymu. Budují systém zákopů a opevnění v Armianské a Džankojské oblasti a na práce využívají civilisty.
Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) ruské jednotky nabírají stále nové dělníky a snaží se prodloužit linie zákopů na severu Krymu. Chtějí opevnit oblast kolem Perekopské šíje, úzkého pruhu země spojujícího poloostrov se zbytkem Ukrajiny.
Satelitní snímky ovšem také odhalují, že se Rusové pravděpodobně obávají možného vylodění ukrajinských sil na severozápadě poloostrova.
Vyplývá to z analýzy, kterou pro natoaktual.cz exkluzivně zpracovala oceňovaná česká technologická společnost SpaceKnow, jejíž unikátní aplikace pro obrazové zpravodajství IMINT (Imagery Intelligence) dokáže prostřednictvím satelitních dat sledovat rozsáhlé oblasti prakticky kdekoliv na světě a analyzovat, co se v nich děje.
Snímky potvrzují, že Rusové budují rozsáhlé zákopové linie například na plážích u města Černomorskoje na severozápadním pobřeží Krymu a to minimálně od února. Na dalším snímku je rozsáhlá linie zákopů u lázeňského města Jevpatorija v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře. Zde Rusové už březnu vystavěli také protitankové betonové zátarasy, aby se obojživelná vozidla nemohla dostat z moře na pláž.
Čeští inovátoři úspěšně ovládli sledování z vesmíru. Pomáhá umělá inteligence |
Celkově by systém zákopů a opevnění podél Rusy okupovaného krymského pobřeží měl k dnešnímu dni měřit až 200 kilometrů, uvedl mluvčího operační skupiny Jih ukrajinské armády Vladislav Nazarov.
Krym jako klíč k vítězství
Někteří přední experti myslí, že právě přímo Krym by mohl být hlavním cílem připravované jarní ukrajinské ofenzívy. Například někdejší velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges tvrdí, že právě Krym je hlavním klíčem k ukrajinskému vítězství. „Pro Ukrajinu vede cesta k vítězství přes Krym. To je klíč. Je to rozhodující terén. Osvobození Krymu letos v této válce všechno změní,“ uvedl.
Crimea is not Russia. The Black Sea is not Russia. Both must be liberated.
Budovaná ruská opevnění naznačují, že takovou vyhlídku Moskva přinejmenším bere vážně. Na okupovaném poloostrově se nachází ruská letiště, doky pro ponorky i lodě, systémy protivzdušné obrany, radary a další objekty včetně kasáren a velících center. Jeden z největších vojenských cílů ale představuje ruský přístav Sevastopol, jenž je domovem ruské černomořské flotily, která se podílí na raketových útocích na ukrajinské území.
Podle analytiků by prvním cílem jakékoli ukrajinské jižní ofenzívy zřejmě byla snaha o úplnou izolaci poloostrova od zásobování. Napomohlo by k tomu vyřazení poškozeného Kerčského mostu, jediného přímého silničního spojení mezi Krymem a Ruskem.
Opětovné uzavření spojnice by znamenalo, že by Rusko muselo spoléhat na zásobování po moři nebo vzduchem, což je však dlouhodobě neudržitelné. A pokud se podaří odříznout poloostrov, stane se i ruská přítomnost na Krymu neudržitelnou.
Podle Hodgese je soustředění ukrajinských sil právě na Krym v širším kontextu daleko důležitější, než nyní usilovat o nějaký zásadní průlom na Donbase. „Osvobození Donbasu strategickou situaci výrazně nezmění. Osvobození Krymu by bylo pro Rusko tak monumentální porážkou, že si myslím, že vůle bojovat mezi ruskými jednotkami a separatisty v regionu by se pravděpodobně vypařila,“ konstatoval.
The trench system along the Russian-occupied Crimean coast is growing. According Vladislav Nazarov, spokesman of the operation group South of the Ukrainian army, the approximate length is already 200 km.
#Ukraine #Crimea
https://t.co/TZpOEsLeJD
Souhlasí s tím, že osvobodit Krym by znamenalo nejprve učinit jej neudržitelným pro ruskou armádu, námořnictvo a letectvo. Ukrajina by měla začít izolací ruských sil pomocí přesných úderů na dlouhé vzdálenosti proti dvěma pozemním spojnicím - Kerčskému mostu a linii měst Mariupol a Melitopol podél pobřeží Azovského moře.
A početná ukrajinská obrněná formace by pak útokem jihovýchodně ve směru od Azovského moře a pronikající ruskou lineární obranou izolaci Krymu dokončila. Zároveň by podle Hodgese umožnila bližší a těsnější rozmístění raketometů HIMARS, které by pak byly schopné zasáhnout klíčová ruská zařízení na Krymu. „Krym je velký asi jako Massachusetts. Není se kam schovat. Umístění všech ruských zařízení je dobře známé a zřejmé – a zranitelné,“ dodal Hodges.
Přesné údery na přístavní Sevastopol by přinutily černomořskou flotilu k přesunu do Novorossijsku, který je mnohem méně výhodnou základnou a především dále od ukrajinských měst. Letecká základna v Saky na západním pobřeží Krymu by se stala zcela nepoužitelnou stejně jako logistické centrum Džankoj na severu Krymu. Jakmile by byl Krym pro Rusy takto „neobyvatelný“, ukrajinské pozemní síly by mohly zahájit útok směrem k Perekopské šíji a poté dál na Krym.
Make it untenable...isolate it by severing the two 'bridges' that connect it to Russia. Then, with long-range precision fires, hit Sevastopol and Dzankoy and Saky and the other sites where Russia has assets, facilities, or hq's. https://t.co/e0hzkCU9kR
Australský generál ve výslužbě Mick Ryan a jeden z nejpopulárnějších komentátorů průběhu války nedávno nastínil možné cesty, jak Ukrajina může poloostrov získat zpět. Kromě odříznutí oblasti může podle něj Kyjev přistoupit také k rozsáhlé vzdušné, námořní a pozemní operaci (až 100 tisíc ukrajinských vojáků) s cílem postupovat na několika osách proti klíčovým pozemním cílům na Krymu.
Upozornil, že Ukrajina ovšem nebude schopná dosáhnout žádného tlaku na Krym bez rozšířených dodávek západní výzbroje, jako jsou přesné střely dlouhého doletu a bojové letouny.
Putinova červená čára?
Ukrajina v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským opakovaně deklarovala, že hlavním cílem je osvobození celého území a to včetně Krymu. Podle amerického Institut pro studium války (ISW) by osvobození okupovaného poloostrova by mělo prioritou nejen pro Ukrajinu, ale i pro západní svět. Z čistě strategických, vojenských i ekonomických důvodů.
ISW přitom varuje před zamrznutím konfliktu, jelikož by hrozilo, že Rusko jakékoli příměří využije ke konsolidaci svých sil a přípravě k dalšímu útoku. „Krymský poloostrov je strategicky důležitý nejen pro Ukrajinu, ale také pro NATO. Držení Krymu umožňuje Rusku posunout své vojenské letouny a systémy vzdušné a námořní obrany až 325 km směrem na západ,“ uvádí ISW s tím, že ruská okupace poloostrova tak zvyšuje hrozbu raketového útoku proti jihovýchodnímu křídlu NATO.
Southern #Ukraine update:
forces are continuing to fortify & reinforce their positions in southern Ukraine out of concerns for a counteroffensive.
Satellite imagery also showed forces digging new trenches along the roads leading into N. Crimea.
https://t.co/0S65jxVWZT https://t.co/6nou3rPctQ
Ukrajinské operace však komplikuje velká vzdálenost. Spojené státy zatím odmítají žádosti Kyjeva o dodání zbraní s potřebným dosahem, který by umožnil Ukrajincům útočit na Krym. Problémem jsou zejména obavy z použití jaderných zbraní v případě, že by se ukrajinská armáda pokusila Krym osvobodit. Možným použitím jaderných zbraní opakovaně hrozí ruští představitelé v čele s Vladimírem Putinem.
Podle bývalého ukrajinského ministra obrany Andrije Zahorodňuka se ruské výhrůžky soustředí právě ke Krymu, ale pokud se Putinovi jaderné vydírání ukáže jako účinné, dopady na mezinárodní bezpečnost by byly katastrofální.
„Pokud partneři Ukrajiny zareagují na řinčení jadernými zbraněmi Kremlu odmítnutím podpory pro osvobození Krymu, vytvořilo by to katastrofický precedens. Autoritářské režimy po celém světě by vyvodily zřejmý závěr, že jaderné mocnosti nyní mohou bezpečně napadnout své nejaderné sousedy a beztrestně anektovat území,“ konstatoval.
A ponechání Krymu ruské okupaci by podle něj navěky odsoudilo Ukrajinu k válce, zatímco by Evropa zůstala trvale destabilizovaná. „Jaderné zbraně nebudou schopny napravit Putinova vojenská selhání ani zabránit Rusku válku prohrát. Místo toho by překročení jaderného prahu pravděpodobně mělo za následek drtivé mezinárodní důsledky a možná i konec Putinova režimu,“ dodal.
Až na Krym. Na Ukrajině vzniká útočná garda, hlásí se desetitisíce lidí |
Připustil, že ani to však ruského diktátora nemusí odradit od toho, aby se nepokoušel dál zastrašovat západní vůdce hrozbou jaderného úderu v reakci na osvobození Krymu.
Někdejší vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove tvrdí, že strach z takové eskalace je přesně tím, co chce Putin vyvolat, protože jeho armáda v poli selhává a zastrašování je jediným nástrojem, který mu dosud funguje. „Třikrát, čtyřikrát, pětkrát týdně někde vysoce postavený Rus mluví o jaderné válce… Takže nám přehrávají naše obavy a odstrašování funguje. V současnosti je to jeho nejúspěšnější nástroj,“ uvedl.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis upozornil, že Putin si je vědom toho, že Západ bude brát jeho nepřekročitelné „červené čáry“ vážně a zabývat se riziky.
„Putin rád kreslí čáry do písku… Mezinárodně dohodnuté hranice mohou být jedinou červenou linií a Krym je Ukrajina. Zabránit Ukrajině, aby si vzala Krym zpět, by Putinovi nikdy nezabránilo toužit po dalším,“ konstatoval.
