Zatímco svět sledoval dění v Doněcku a Luhaňsku, v Azovském moři tiše vzrůstalo napětí. Rusko tam na jaře 2015 začalo stavět most ze svého pevninského území na anektovaný poloostrov Krym. Když se na jaře 2018 začalo schylovat k jeho dostavbě, ukrajinské obchodní lodě směřující do přístavů Mariupol a Berďansk při průplavu Kerčskou úžinou narážely stále častěji na ruské kontroly.
„Za sedm měsíců bylo podle ukrajinských dat prohledáno nebo pozdrženo více než 700 plavidel,“ říká ruský výzkumník Arkadij Mošes z Finského institutu pro mezinárodní otázky. Podle jeho názoru se k potyčce v Kerčské úžině schylovalo už delší dobu. „Ne nutně to bylo naplánované, mohla to být nehoda, ale že se ‚něco’ stane bylo naprosto jasné,“ uvedl.
Střet očekávala také ukrajinská expertka Maryna Vorotnjuková, která působí na Středoevropské univerzitě v Maďarsku. „Nejdříve Rusové navzdory protestům postavili most, pak začali kontrolovat plavbu. Dalo se čekat, že dojde k vystupňování konfliktů,“ popisuje Vorotnjuková. Podle ní byl incident v Kerčském průlivu otevřeným útokem na ukrajinské námořnictvo, a tedy dalším stupněm ruského plánu po letech popírání ruské přítomnosti na Donbase.
Ačkoliv Rusko posiluje obranu na Krymu a údajně také při pevninských hranicích s Ukrajinou, stupňování násilí ani jeden z odborníků nepředpokládá.
„Pro Putina není vojenská eskalace nutná. Navíc by nemusela být populární. Znamenala by oběti na životech, to Putin nemůže potřebovat. Rusko má jiné, efektivnější prostředky, kterými může ovlivňovat ukrajinský politický proces,“ uvedl Mošes. Ukrajina si zase podle něj eskalaci dovolit nemůže, protože není dostatečně silná.
Vojenský konflikt nehrozí, ekonomický kolaps ano
Podle expertů se ovšem dá očekávat nárůst kontrol a obstrukcí vůči ukrajinskému námořnímu obchodu z přístavů v Azovském moři. Přestože Rusko v úterý plavbu do Berďansku a Mariupolu částečně odblokovalo, podle odborníků není vyloučené, že bude v případě ruské potřeby znovu přerušena. Ukrajina by pak musela již podruhé přeorientovat celý svůj námořní obchod, což by vytvořilo na její ekonomiku ohromný tlak. Od anexe Krymu v roce 2014 totiž přístavy Mariupol a Berďansk zajišťují 80 procent ukrajinských exportů.
Rusové nám blokují azovské přístavy, bouří se Kyjev. Do akce burcuje NATO |
„Na přístavech v Azovském moři jsou závislé exporty uhlí, železa i obilí. Pokud je Rusko zablokuje, zkolabují celá odvětví průmyslu. Když kontrolujete přístav, kontrolujete export, “ vysvětluje Vorotnjuková. Finanční ztráty Ukrajině však způsobují i ruské kontroly ukrajinských lodí v Kerčském průlivu, které obchodní proces výrazně zpomalují. Ukrajinská ekonomika přitom výrazně pocítila už ztrátu kontroly nad Donbasem, kde ve prospěch separatistů přišla o uhelné doly a oblast bohatou na těžký průmysl.
Jeden z azovských přístavů, Mariupol, leží v těsné blízkosti této sporné oblasti. Proruští separatisté se již pokusili získat kontrolu nad přístavem při ofenzívách v září 2014 a lednu 2015. „Myslím, že pokud by se situace skutečně hodně vyhrotila, Rusové by se vylodili právě zde,“ uvedla Vorotnjuková. Stále však doufá, že se tak nestane.
Ukrajině nyní zbývá pouze jeden volně přístupný přístav u Černého moře - Oděsa, která leží na západ od Krymu. I ta je však podle Vorotnjukové v ohrožení, a s ní i ukrajinský přístup k Azovskému moři. „Ruské lodě mohou lehce zablokovat a kontrolovat přístup lodí do Oděsy. Situace je tu velmi nebezpečná,“ uvedla expertka.
Ublíží či pomůže konflikt Porošenkovi?
Podle Mošese se však ani v takovém případě Ukrajina nemůže uchýlit k násilí. „Velmi rychle by prohrála. Její námořní vojenská výbava je mnohem slabší,“ popsal. „Pokud však Kyjev neudělá nic, bude to vypadat, že jen pasivně přijímá hromadící se ekonomické ztráty. Ukrajinská vláda se kvůli tomu stane cílem tvrdé kritiky zevnitř státu,“ nastínil Porošenkovo dilema Mošes.
Putin promluvil. Rusko-ukrajinský incident asi zosnoval Porošenko, tvrdí |
Kreml ovšem tvrdí, že eskalace krize Porošenkovi naopak u voličů pomůže, proto prý poslal ukrajinské lodě provokovat do ruských vod. „Cíle jsou jasné: ‚otřást‘ Ukrajinou vyhlášením výjimečného stavu, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce. Na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň,“ řekl agentuře RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin.
Prezidentské volby se na Ukrajině mají konat v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice a bývalá premiérka Julija Tymošenková, která se těší přibližně dvojnásobné podpoře voličů (v rozmezí 14 až 21 procent dotázaných) než nynější prezident státu. Značná část voličů je však dosud nerozhodnutá.
Ukrajinské obavy a ruské předpovědi, že Porošenko v zemi vyhlásil výjimečný stav, aby volby odložil, se zatím nenaplnily. Vyhláška nakonec platí jen na části území a pouze po třicet dnů, skončí tedy čtyři dny před startem prezidentských kampaní. Deset vybraných regionů budou po dobu trvání výjimečného stavu společně se státem a místní samosprávou řídit i orgány armády.
Výjimečný stav po čtyřech letech války. Proč?
Konflikt Ukrajiny s Ruskem trvá už čtyři roky. Proč tedy Ukrajina vyhlašovala výjimečný stav nyní? Podle Mošese šlo o chybu. „Výjimečný stav tak, jak vypadá teď, bude mít velmi malý vliv. Nic nezmění. Z politického hlediska i z pohledu připravenosti na boj jde o velmi nelogický krok,“ uvedl ruský odborník.
Scénář, že Porošenko skutečně chtěl výjimečným stavem pozdržet volby, ale nachytala ho u toho opozice, je podle Mošese zatím ten nejpravděpodobnější.
Vorotnjuková naopak míní, že Porošenko musel nějak reagovat na změnu v ruském jednání. „Dosud se své působení Rusko snažilo zakrýt, vojáky na východě Ukrajiny vydává za dobrovolníky. Ten poslední útok však byl otevřený, účastnily se ho ruské lodě,“ popsala Vorotnjuková zmiňovaný rozdíl. „Ukrajina vyhlásila výjimečný stav, aby vyslala signál. Musela zvolit nějaký druh odpovědi,“ dodala.
Ačkoliv podle obou odborníků výjimečný stav v současné situaci nic podstatného nezmění, může mít jeden pozitivní vedlejší efekt na ukrajinskou domácí politiku.
„Ukrajinský parlament alespoň dostal příležitost ukázat, že chce pro lidi to nejlepší. Ukrajina může nyní ukázat, že má funkční demokratické mechanismy a demokratické instituce, které dávají pozor a zabraňují koncentraci moci,“ myslí si Mošes o omezení Porošenkova původního návrhu výjimečného stavu.
Co bude dál?
Odborníci se shodují, že příčiny střetu v Azovském moři jsou ty samé, které určovaly zahraniční politiku Ruska vůči Ukrajině po minulých pět let. „Moskva nemůže připustit, aby v Kyjevě byla vláda, která vzešla z barevné revoluce a navíc je prozápadní,“ shrnul ruský expert.
Podobného názoru je i Vorotnjuková. Podle ní se Rusko snaží Ukrajinu destabilizovat konstantně rostoucí, či kontrolovanou eskalací. „Zasáhnou vždy, když cítí, že načasování je dobré,“ tvrdí odbornice. Další eskalace podle ní tedy v budoucnu přijde. Jak silná bude, to se prý rozhodne podle reakce na tu poslední.
Podle Mošese i Vorotnjukové nyní Kreml čeká na odpověď Ukrajiny a Západu. Protože jsou však ukrajinské možnosti omezené, klíčová bude především druhá zmiňovaná. „Silnější sankce jsou potřebné. Pokud nepřijde silná odpověď, bude to pro Rusko signál, že se o Ukrajinu nikdo nestará,“ míní Vorotnjuková. Podle ní se Rusko v budoucnosti zdrží další agrese jen v případě, že se Západ za Ukrajinu postaví.
Předseda Evropské rady Donald Tusk dal najevo, že Evropská unie plánuje dosavadní sankce nikoliv zesílit, ale prodloužit. Brusel společně s jednotlivými členskými státy ruské chování důrazně odsoudily.
Podle Arkadije Mošese jde však o velmi opatrnou a polovičatou odpověď, kterou Rusko navíc očekávalo. „Kreml věděl, že se nemusí obávat žádné silné mezinárodní reakce na použití síly nebo blokádu obchodních tras. Byla to sázka na jistotu,“ tvrdí odborník.
