Ukrajina by v konfliktu s Ruskem zůstala zcela osamocena, míní experti

  19:55aktualizováno  19:55
Severoatlantická aliance, Spojené státy ani jednotlivé evropské státy by v případě válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem Kyjevu na pomoc nepřispěchaly, shodují se experti oslovení portálem iDNES.cz. Debata je však podle nich čistě hypotetická, další válka totiž není v zájmu ani jedné strany.

Ukrajinské lodě v přístavu Oděsa v Černém moři (26.11.2018) | foto: Reuters

Ukrajina dodnes není členem NATO, nevztahuje se na ni článek 5 o společné obraně napadeného člena Aliance a ta tak nemá povinnost v případě nového rusko-ukrajinského konfliktu přijít Kyjevu na pomoc. O to přesně nyní v Evropě žádá ukrajinský prezident Petro Porošenko. 

Fotogalerie

Země Západu by se na stranu Ukrajiny nepřidaly. „Nic takového se nestane, zcela určitě ne. Západ nebude kvůli Ukrajině válčit,“ říká vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

„Vojensky by země NATO určitě na pomoc nepřišly, nicméně víc a víc by proudila pomoc finanční, materiální a vojenská. A to zřejmě od pobaltských států či Polska, které na to mají zdroje, a zřejmě by to bylo na bázi dobrovolnosti. Oficiálně by určitě pomoct nepřišly,“ říká také bezpečnostní poradce a bývalý pracovník NATO Jiří Soukup.

Porošenko by se podle něj neměl spoléhat ani na pomoc Spojených států. „Amerika má ráda země, které nejdřív prokážou schopnost bojovat a bránit se. Těm pak ráda přijde na pomoc. To je třeba Izrael. Nemá ráda země, které neustále něco chtějí. Když se už od roku 2005 schylovalo ke gruzínské krizi, američtí generálové v NATO říkali ‚ani kapku krve za Gruzii, nejdřív musí sama ukázat, že je schopná bojovat‘. Ona byla schopná bojovat pět dnů, to je málo,“ pokračuje s tím, že v současné situaci zřejmě bude v případě Ukrajiny pokračovat takzvaná opotřebovávací „válka“.

„Moskva i Kyjev mají zájem na tom, aby napětí neklesalo a aby se udržovalo. Rusko se určitě bude snažit silně ovlivnit ukrajinské volby a v těch provokacích se bude pokračovat, ať z jedné nebo druhé strany. Co se týče zajatých ukrajinských lodí, Rusko podle mě zkouší, kam až může zajít a co udělá svět. Teď odsoudí námořníky, pak je zavře a bude čekat. A ono se ukazuje, že Západ je čím dál slabší,“ dodává.

Ukrajina má loďstvo asi jako ostrov v Karibiku, na moři je bezbranná

Soukup se však s Visingrem neshodne na tom, zda by Ukrajinci byli schopní se alespoň nějakým způsobem Rusku ubránit. Visingr upozorňuje, že situace je „špatná a ještě horší“. „Ukrajinci svému námořnictvu vždy přikládali malý význam a teď je situace o to horší, že o mnoho svých lodí přišli. Nějaké lodě sice začínají stavět, ale jenom malé a Rusové by je bez přehánění smetli za pár hodin. Ukrajina by se proti Rusku nebyla schopná ubránit v žádné situaci,“ míní.

„Stejně o Ukrajině smýšleli Rusové i odborníci, když začala krize před čtyřmi lety, kdy se začaly ‚odtrhávat‘ východní regiony. Ukrajina byla v zoufalém stavu a řekl bych, že jak se dnes uvádí, že má šest tisíc námořníků, tak tehdy se uvádělo, že je schopná nasadit šest tisíc vojáků do boje. A nejenže se ubránili, ale část území získali zpět. Myslím si, že tím Ukrajina udělala velkou čáru přes rozpočet právě Rusku, které na to nezapomnělo a snaží se údery po určité době vracet,“ podotýká však Soukup s tím, že v případě konfliktu v Azovském moři, které je jeho slovy „velké asi jako Česko bez Moravy“, by Ukrajinci nenasadili jen námořníky.

„Určitě by bylo nasazeno i letectvo a u přístavů také pozemní vojsko. Navíc na Ukrajině už dnes panuje vlastenecký duch a já bych Ukrajince vůbec nepodceňoval. Ukrajinci by bojovali a Rusové do přímého střetu nepůjdou. Je otázka, jestli by Ukrajina při případném střetu nevyužila situace k odpoutání pozornosti a k získání některých východních regionů,“ uvažuje Soukup. 

Rusko nevydělává už pět let

Platí pohled, že stačí, aby v případě války Rusko pohrozilo, že vypne dodávky zemního plynu, a bylo by po válce?
Soukup: „Nebylo by po válce. Když Evropská unie nevezme od Ruska plyn, tak Rusko ekonomicky zbankrotuje a do tří měsíců nebude mít ani na výplaty svých učitelů. 

Když před pěti lety začala krize na Ukrajině, začal také pozvolný sestup Ruska. Za poslední týden klesla cena ropy pod padesát dolarů za barel. 

Rusko už nevydělává a nevydělává už pět let. Žije výrazně z rezerv a všechno, co ruská vláda dělá, dělá hlavně pro své lidi. Ukáže nové zbraně, ale pak je nezačne vyrábět, protože na to nejsou finance. Rusko musí ten plyn a ropu prodávat. Tím se straší už od roku 1990, komunisté a různá další proruská lobby říká, že Rusko nám utáhne kohoutky. Neutáhne. A těch zdrojů je dneska tolik ve světě, ropy je tolik, že už ji víceméně nikdo nechce. 

Američané jsou dnes se svými technologiemi schopní těžit ropu i tam, kde toho není schopný nikdo jiný, možná jen bohaté arabské státy. Rusové jsou technologicky nějakých dvacet třicet let pozadu,“ upozorňuje Soukup.

Stejně jako Visingr říká, že ukrajinská armáda za poslední léta udělala výrazný pokrok. „Ruská média si obvykle z ukrajinské armády dělají legraci. Poté, co Ukrajina reaktivovala systémy protivzdušné obrany S-300, Rusové zbystřili. Ukrajincům se sice nepodařilo tento systém reaktivovat kompletně, zřejmě mají funkční jen některé komponenty, ale i tak je to něco, co se nedá ignorovat. Co se týče dělostřelectva a tanků, mají pár moderních věcí, které rádi ukazují, ale naprostá většina pořád pochází ze sovětských časů. Něco také koupili nebo dostali od Západu, jenže jedna věc je pořídit si nové zbraně a druhá naučit se s nimi rozumně zacházet,“ podotýká Visingr a říká, že za poslední léta se zvedla především morálka ukrajinských vojáků spíš než jejich výcvik. 

„Paradoxně platí, že boje na Donbasu, přestože je vojensky prohráli, Ukrajincům přinesly psychologickou vzpruhu. Dá se říct, že se opravdu zrodili Ukrajinci jako moderní národ. Tedy samozřejmě ti, kteří žijí v západní části země. Znamenalo to morální či ideovou vzpruhu, ale nesmí se to ani přeceňovat. Pořád platí, že mnozí Ukrajinci, kteří dostali mobilizační vyhlášky tady v Česku, se prostě odmítli dostavit. Někde jsem viděl komentář, že jestli Porošenko vyhlásí mobilizaci, dá se očekávat velký příliv zahraničních pracovníků pro Škodovku,“ říká s lehkou nadsázkou Visingr.

„Dnes už se však válka vede všemi prostředky a na všech frontách - diplomatické, ekonomické, finanční, na frontě blokád a embarg, na frontě informační. Vypouštění dezinformací, záškodnické akce a různé únosy. Dělá to Rusko a umí to i Ukrajina,“ uzavírá Soukup.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl do dvanáctimetrové hloubky

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl ze srázu do několikametrové hloubky...

Nehoda autobusu ráno omezila provoz na silnici číslo 16 v Mělníku. Autobus prorazil svodidla u kruhového objezdu a...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Další z rubriky

Německo stále vyplácí Belgičany a Brity, kteří za války kolaborovali s nacisty

Američtí vojáci se zajmutými belgickými příslušníky jednotek Waffen SS v lednu...

Desítky důchodců ve Velké Británii a Belgii stále dostávají každý měsíc od Německa tajné platby, a to za jejich...

Brit odletěl z Prahy do Newcastlu na cizí pas. Letiště o tom nic neví

Ruzyňské letiště bylo 5. října přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha.

Jak projít čtyři kontroly na cizí pas bez povšimnutí předvedl třiačtyřicetiletý Brit při své nedělní cestě z Prahy....

Babiš a Trump budou mluvit o obchodu, energetice či kyberhrozbách

Bílý dům, Washington

Bílý dům oficiálně potvrdil návštěvu Andreje Babiše. Český premiér s manželkou se s americkým prezidentem Donaldem...

Najdete na iDNES.cz