Z polární rutiny se stala reálná hrozba. NATO musí zacelit pár děr

  • 32
Scénář vojenského cvičení NATO za polárním kruhem je již léta podobný: Norsko je napadeno fiktivní zemí, což spouští domluvu o kolektivní obraně Aliance a vede k příchodu jednotek z USA a dalších partnerských zemí. Letos však cvičení s ohledem na válku na Ukrajině nabylo na významu. To se uvědomují i čelní představitelé NATO, jeden z nich vyzval k „zacelení děr“.

„Invaze mi leží v hlavě, přestože jsme cvičení plánovali měsíce předtím, než Rusko začalo u hranic s Ukrajinou shromažďovat svou armádu,“ líčí jednadvacetiletý desátník Sean Galigan, jenž patří k více než třem tisícům amerických mariňáků, kteří se cvičení NATO účastní.

„Pokaždé se může něco pokazit, ale teď, když jsme v Norsku, kdyby se něco stalo, budeme okamžitě připraveni vyrazit,“ popsal agentuře Reuters Galigan, jenž se stará o doplňování paliva do letadel.

Ačkoli se vztahy mezi Norskem a Ruskem, které sdílejí arktickou hranici, v časech po studené válce postupně zlepšovaly, roku 2014 znovu ochladly v souvislosti s ruskou anexí Krymu. Ta vedla na severu k nárůstu napětí na obou stranách hranic a rovněž častějším armádním manévrům.

Vojáci ze zemí NATO se účastní vojenského cvičení Cold Response v Norsku. (22. března 2022)

Moskva již před invazí na Ukrajinu opakovaně vinila NATO z destabilizace evropské bezpečnosti pomocí rozsáhlých vojenských cvičení a posilováním své přítomnosti na východním křídle Aliance.

Ačkoli momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by se Moskva chystala proti Norsku podniknout jakoukoli vojenskou akci, válka na Ukrajině, která si už vyžádala životy nejméně 900 civilistů, podle bezpečnostních analytiků v arktickém regionu stávající napětí ještě vyostřila.

Cvičení je teď reálnější, popisují vojáci

„Cvičení mi nyní připadá trochu reálnější,“ popsal námořní pilot amerického transportního letounu Lockheed C-130 Hercules, jenž v rámci cvičení přelétával ze základny v Bardufossu do Evenesu.

Nepřítel na manévrech je sice fiktivní, paralela s tím, jak by mohl budoucí konflikt v regionu vypadat, je však nezaměnitelná. 

Příslušníci amerického námořnictva v Norsku mimo jiné trénují obojživelné přistání, jejich velení se pak pečlivě soustředí na kontrolu vzdušného prostoru či logistiku přivážení vojáků do země a jejich zásobování.

Cvičení odstartovalo v polovině března a potrvá do konce měsíce. Manévrů se účastní na třicet tisíc vojáků ze sedmadvaceti zemí.

Pro některé je ukrajinský odpor inspirací. „Pokud Rusko přijde, měli bychom být odvážní. Bojovali bychom za sebe,“ uvedl dvacetiletý norský vojín Leo Ryan.

Potřebujeme být připraveni, vyzval generál

Šéf Velitelství společných aliančních sil Brunssum generál Jorg Vollmer členské země NATO u příležitosti cvičení vyzval, aby vynahradily škrty ve vojenském vybavení, které udělaly po studené válce. „Aliance musí být schopná rychlé reakce na jakýkoliv konflikt,“ prohlásil. 

„Máme obrovské množství sil, ale naším nedostatkem je, že většina z nich není bojeschopná na stálé základně. A to jednoduše proto, že nemají veškeré vybavení, které potřebují,“ řekl generál, jenž má na povel severovýchodní křídlo Aliance a také síly rychlé reakce NATO (NRF). 

Vzkazy NATO do Ruska: žádné chemické zbraně, jadernou válku nikdo nevyhraje

„Zásadní je obnovení našich schopností. Jde nejen o počty, ale také o znovuzřízení bojeschopných jednotek,“ vyzval Vollmer, podle něhož krize na Ukrajině přinesla pro NATO posun paradigmatu od expedičních misí posledních 20 let, jako byl Afghánistán nebo Irák. Hrozba, které Evropa nyní ze strany Ruska čelí, je totiž podle něj zcela nového rozsahu.

Téhož názoru je americký generál David Berger, velitel americké námořní pěchoty. Podle něj NATO nyní čelí nepříteli, který je mnohem nepředvídatelnější a na nějž nemusí stačit dosavadní studium ruských vojenských schopností a armádní doktríny. „Poučení je, že nemůžete předvídat, co by diktátor mohl udělat,“ řekl generál o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi z norské letecké základny Bardufoss.

„Tyto expediční mise byly válkami, které jsme si vybrali. Přijali jsme politické rozhodnutí se jich zúčastnit a poté jsme požádali naše spojence o kontingenty sil, které bychom mohli nasadit,“ podotýká  Vollmer.

Vojáky NATO chce v České republice už polovina lidí, zjistil průzkum

„Nyní, a to je změna paradigmatu, potřebujeme, abychom měli síly předem připravené. Abychom je měli k dispozici v případě konfliktu, jakmile bude učiněno politické rozhodnutí k jejich nasazení. Musí být nachystané k boji již v době míru – schopné k okamžité mobilizaci,“ řekl Vollmer.

Jeho cílem je mít síly v severovýchodním regionu Aliance na třech různých úrovních pohotovosti, připravené k nasazení během 10, 30 nebo 180 dnů.


Atentát na Roberta Fica

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili v obci Handlová před kulturním domem, kde předtím zasedala slovenská vláda. Politika odvezli do nemocnice.

Video