„Na ukrajinsko-běloruské hranici přetrvává hrozba rozšíření migrační krize a pravděpodobnost přesměrování toků migrantů na Ukrajinu, a proto státní orgány společně přijímají opatření k posílení ochrany hranice na tomto úseku,“ citoval list Ukrajinská pravda z vyjádření pohraniční stráže, která operaci koordinuje.
Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra jde prakticky o zdvojnásobení dosavadního počtu strážců hranice. K ochraně hranice má být nasazeno i letectvo včetně dronů. V pohraniční vzniknou kontrolní stanoviště na silnicích, hlídky budou prověřovat také autobusová a železniční nádraží.
 |
Evropská unie obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že nalákal migranty původem hlavně z Blízkého východu do Běloruska a vyvolal migrační krizi v odvetě za sankce, které EU uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Lukašenko obvinění odmítá.
V médiích se již dříve objevila varování před možností, že by se migranti, kteří se z Běloruska marně snaží dostat do Polska či Pobaltí, mohli pokusit proniknout do EU přes Ukrajinu.
Nechybí ani výstrahy, že migrační krize, kterou rozpoutal nejbližší spojenec Moskvy, by mohla dále eskalovat a posloužit ke vpádu Ruska na Ukrajinu. Kreml ujišťuje, že se Rusko nechystá napadnout sousední zemi, u ukrajinských hranic však soustřeďuje vojenské síly.
Polsko: kameny a žebříky
Polská pohraniční stráž ve středu uvedla, že na hranicích s Běloruskem v noci překazila pokus tří skupin migrantů o nelegální vstup do Polska. Jeden voják byl podle ní během zásahu zraněn na hlavě a musel být ošetřen. Celkově zaznamenaly bezpečnostní složky v noci 267 pokusů migrantů o přechod hranice.
Poblíž obce Dubicze Cerkiewne se v úterý večer pokusilo dostat přes hranici asi 100 lidí. „Tyto osoby byly velice agresivní, házely na polské příslušníky kameny a na plot z ostnatých drátů položily dřevěný žebřík, částí zábrany se prostříhali,“ uvedla podle agentury DPA mluvčí pohraničníků.
Některým migrantům se podle ní přechod hranice podařil, byli ale zadrženi a vráceni na běloruské území. Další dva pokusy o něco menších skupin se odehrály pozdě večer a krátce před půlnocí nedaleko obce Mielnik.
Kolem Ukrajiny opět rachotí tanky. Invaze přijde v lednu, zní z Kyjeva |
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři ani humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl.
Polskému premiérovi Mateuszovi Morawieckému uprostřed migrační krize ve středu vyjádřil podporu francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie podle něj může Polsku pomoci se zajišťováním bezpečí na hranici. Uvedl také, že je naléhavě potřeba do řešení krize zapojit Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).
23. listopadu 2021 |
Morawiecki se kvůli krizi na hranici s Běloruskem ve čtvrtek setká s dosluhující německou kancléřkou Angelou Merkelovou a v pátek s britským premiérem Borisem Johnsonem.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská ve středu před europoslanci prohlásila, že Evropská unie musí přitvrdit svůj přístup vůči režimu Alexandra Lukašenka. Unie by se měla rázněji zasadit o mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a uplatňovat důslednější sankce, vyzvala exilová politička.
15. listopadu 2021 |
„Migranti i Bělorusové jsou nyní rukojmími režimu. A ty dva problémy nelze řešit odděleně,“ řekla Cichanouská. EU se podle ní začala soustřeďovat na ohrožení svých vnějších hranic, neměla by však vyjednávat s Lukašenkem a zapomínat na to, že režim stále vězní řadu svých odpůrců a potlačuje veškeré snahy opozice o posun k demokracii. Unie v posledních týdnech vede s Minskem jednání, která se soustřeďují na pomoc s návratem migrantů do jejich zemí. Jakékoli kompromisy s Lukašenkem, jehož sedmadvacítka neuznává za prezidenta, odmítá.
Sedmadvacítka by však podle Cichanouské měla pomoci k naprosté mezinárodní izolaci režimu. Například tím, že jeho představitele nebude zvát na žádné akce a nebude pro Lukašenka používat označení prezident. „Při uplatňování sankcí by EU neměla brát ohledy na zájmy unijních firem a měla by přijmout skutečně rázné postihy,“ řekla politička, která byla Lukašenkovou soupeřkou v loňských prezidentských volbách, kvůli jejichž ovlivňování ze strany režimu jejich výsledek unie neuznala.
13. listopadu 2021 |
