Ujímají se beduínů a eskortují je při přesunu na jinou pastvinu na kopci vklíněném mezi vojenskou základnu a izraelskou osadu. Když Hirschfeld spatřil dron a ovce podléhající panice, řekl si, že to nevěstí nic dobrého. Patří k několika málu Izraelců, kteří bojují proti záměru ovládnout úrodné a rozlehlé údolí Jordánu poseté osadami.
Anexi slíbil nejen izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ale také jeho soupeř v nadcházejících parlamentních volbách Benny Ganc.Údolí tvoří 30 procent okupovaného Západního břehu Jordánu a po anexi by se stalo součástí Izraele. Izraelským politikům se dostalo v lednu vydatné podpory v podobě blízkovýchodního plánu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. S anexí se v něm počítá.
Ascherman i Hirschfeld a jejich malá skupina zvaná Torat Cedek tomu chce zabránit. „Nemohu zůstat sedět, když vím, že to, co chystají, se děje i mým jménem. Všichni izraelští občané by měli něco udělat,“ řekl Hirschfeld.
On i Ascherman znají rodinu tří bratrů Darághmíů velmi dobře. Palestinci žijí ve shluku domků Umm Zuka na okraji údolí, obdělávají tam od dětství půdu a dělali to tak i jejich předci před rokem 1967, kdy Izrael Západní břeh Jordánu obsadil.
Od té doby byly jejich pozemky začleněny do izraelské vojenské zóny a na jejich okraji vznikla vojenská základna. Před čtyřmi lety se před základnou objevil dřevěný domek, nepovolená osadnická zástavba, k níž izraelské úřady nedaly svolení. Využívá ji jediná rodina a několik mladých osadníků. Bratři Darághmíové jsou přesvědčeni, že je to příspěvek k tomu přinutit je opustit půdu. „Všude tam, kde žijí beduíni, přijdou osadníci a usadí se uprostřed jejich pozemků. Proč? Aby se někteří zalekli a odešli,“ popisuje situaci Sijáb Darághmí.
Dvojí metr
Izrael legalizoval osadu na Západním břehu, jen dva dny před volbami |
S Aschermanem a Hirschfeldem po boku mohou své ovce přivést pást se k základně a k „osadě“, kam by se jinak sami neodvážili. Ale ani to nezabránilo tomu, aby hodinu po přeletu dronu nepřišli vojáci spolu se čtyřmi osadníky a nevytlačili bratry k jejich nuzným obydlím níž v údolí. Ascherman vyjednává, ale vojáci trvají na tom, že se Palestinci nacházejí ve vojenské zóně. „A ti osadníci odejít nemusejí?“ ptá se Ascherman, který má i americké občanství a na hlavě nosí kipu. „Tomu my říkáme dvojí metr,“ dodává.
Vojáci ani obyvatelé nepovolené stavby nechtějí s novináři mluvit. Armáda na dotaz v oficiální odpovědi sdělila, že „v té oblasti poskytuje ochranu všem obyvatelům stejnou měrou“.
Netanjahu: Pokud vyhraji volby, anektuji část Západního břehu Jordánu |
Bratři jsou odhodláni svou půdu neopustit, ale pociťují stále větší tlak. „Někdy nám zakážou pást v údolí, potom zas nechtějí, abychom byli tady, na kopci. Chtějí snad, abychom žili nahoře v nebi?“ říká Sijáb.
Hirschfeld se cítí vyčerpaný a osamocený. Přátelé i rodina s ním kvůli jeho podpoře Palestinců přerušili styky. „Izraelských aktivistů, kteří se angažují na palestinských okupovaných územích, je stále méně,“ říká. Někdy chce všeho nechat, ale řekl si, že bude pokračovat, dokud bude mít pocit, že to má smysl. „Dělám to, protože mám svou zemi rád. Svým dcerám říkám, že jednou pochopí, co jsem dělal,“ sděluje.
