Po měsících vyjednávání na domácí půdě oznámila Británie záměr opustit Unii oficiálně tuto středu (více zde). O takzvaném brexitu rozhodli britští voliči v referendu loni v červnu. Většina Skotů, stejně jako občanů Severního Irska, však hlasovala pro setrvání v EU.
Skotsko chce proto znovu nechat hlasovat o nezávislosti na Británii. V úterý dal souhlas s vypsáním nového referenda i tamní parlament (psali jsme zde). Sturgeonová se má nyní s Londýnem dohodnout na podmínkách a termínu nového plebiscitu. Edinburgh přitom navrhuje, aby se hlasovalo mezi podzimem 2018 a jarem 2019, tedy před koncem dvouleté lhůty pro vyjednání brexitu. K tomu je však nezbytný také souhlas britské vlády.
Skotové o nezávislosti hlasovali již v roce 2014. Tehdy se většina 55 procent hlasujících vyslovila pro setrvání ve Spojeném království. První ministryně však tvrdí, že od té doby se podmínky změnily s ohledem na referendum o odchodu Británie z Evropské unie.
Londýn dal ale již dříve najevo, že žádost Skotů o rychlé uspořádání referenda odmítne. Ministr pro záležitosti Skotska David Mundell v úterý v rozhovoru pro BBC řekl, že vláda nebude před skončením brexitu skotské referendum vůbec řešit. To by posunulo možný plebiscit až na rok 2020. Mayová k vývoji ve Skotsku nedávno uvedla, že teď není čas na nové referendum, protože Británii čekají dvouletá vyjednávání o podmínkách odchodu z Unie.
Co možná nejhladší rozvod
Rozhovory mezi Evropskou unií a Británií o odchodu z evropského bloku by se měly v první fázi zabývat především rozvázáním vzájemných vztahů a zajištěním právní jistoty pro občany, firmy a mezinárodní partnery. Až poté, co bude v této oblasti dosaženo „dostatečného pokroku“, budou možné přípravné a předběžné diskuse o budoucích obchodních vztazích. Takový postup předpokládá návrh, který připravil předseda Evropské rady Donald Tusk.
„Zahájení paralelních vyjednávání o všech tématech ve stejnou dobu, jak někteří v Británii navrhli, nebude,“ prohlásil Tusk v pátek při tiskové konferenci na Maltě, která nyní Unii předsedá. EU ale podle něj sdílí britskou touhu udržet silné vzájemné vztahy i po brexitu.
Zároveň však připomněl, že vztah nečlenské země s EU nemůže mít stejné výhody jako plnoprávné členství. „Musíme zajistit, že Británie dodrží všechny finanční závazky a záruky, které na sebe jako členský stát převzala,“ uvedl předseda unijních summitů s tím, že EU své závazky dodrží.
Tusk odmítl, že by EU vystavovala Londýnu „účet za brexit“ či pokutu za odchod. „Mluvíme jen o spravedlnosti a o závazcích. Nemám pochyb, že obě strany chtějí ukázat, že se k sobě při jednáních hodlají chovat spravedlivě.“
O textu, který Tusk připravil, bude nyní jednat ostatních 27 unijních států, jejichž lídři by konečnou podobu měli potvrdit na mimořádném summitu 29. dubna. Po více než čtyřiceti společných letech si podle Tuska obě strany zaslouží co možná nejhladší rozvod. S premiérkou Mayovou se hodlá sejít ještě do mimořádného summitu.
