Turecko vykročilo do Evropy

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen uvítal reformy, které schválil turecký parlament, zejména jeho rozhodnutí zrušit trest smrti. Podle Verheugena Ankara se tak postavila na stranu unie. Evropská komise je přesvědčena, že většina tureckých politických činitelů dala najevo odhodlání osvojit si hodnoty, které obhajuje EU. Zároveň však hodlá sledovat, jak reformy, které unie od Turecka požadovala, budou uplatňovány.

Turecký parlament kromě zrušení trestu smrti rozhodl o uznání kulturních práv Kurdů a o rozšíření demokratických svobod.  "Pokud jde o trest smrti, nejsou žádné pochybnosti, že Turecko je od nynějška na naší straně," prohlásil Verheugen a podotkl, že turečtí zákonodárci si počínali "odvážně".

Přijetí reforem v Turecku podle něho dokazuje, že pevnost, se kterou EU trvá na dodržování lidských práv a ochraně menšin, se vyplatila.  "Naše stanovisko přineslo ovoce. Protože jsme neustoupili, objasnili jsme našim partnerům, jak rozhodně chceme obhajovat své hodnoty a nakolik jsou nám blízké," dodal.

Turecko je kandidátem na členství v EU od roku 1999. Unie s ním doposud nezahájila vstupní rozhovory a jako podmínku pro tento krok označila přijetí reforem na poli lidských práv. Nyní se očekává, že o termínu vstupních jednání s Ankarou se bude rozhodovat na svém prosincovém summitu unie.

Turecko dalo zelenou reformám
Parlament schválil balík reforem, který zahrnuje zrušení trestu smrti v době míru, zrušení omezení týkajících se používání kurdštiny ve školství a médiích a rozšíření svobody vyjadřování a spolčování. Turecko tak vykročilo do Evropy. Splnilo tím totiž většinu podmínek, jež stanovila pro zahájení vstupních rozhovorů Evropská unie.

Poslanci o jednotlivých bodech hlasovali nejprve předběžně a po 16hodinové debatě je znovu odhlasovali jako balík o 14 bodech. 

Zákaz trestu smrti se netýká válečného stavu. Díky novému zákonu unikne trestu smrti vůdce kurdských separatistů Abdullah Ocalan, který byl odsouzen v roce 1999. O případu Ocalan více čtěte ZDE. 

Kurdové budou moci sledovat rozhlasové a televizní vysílání ve vlastním jazyce a kurdština se bude učit ve speciálních kursech.

Další body reforem rozšiřují právo na svobodu shromažďování a vyjadřování, zpřísňují postih nelegální imigrace a rozšiřují práva nemuslimských náboženských institucí.

Reformní zákony vejdou v platnost, až je podepíše prezident Ahmet Necdet Sezer. Očekává se, že EU bude na prosincovém summitu rozhodovat o zahájení vstupních rozhovorů. Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999.