Ujgurové v tureckém Istanbulu protestují proti zacházení s členy této menšiny v...

Ujgurové v tureckém Istanbulu protestují proti zacházení s členy této menšiny v Číně. (27. července 2020) | foto: Profimedia.cz

Erdogan nás prodal. Turecko bývalo útočiště Ujgurů, ti se teď bojí deportací

  • 34
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve světě rád prezentuje coby ochránce všech muslimů. Jako jeden z mála se zastal vražděných Rohingů v Barmě, dlouhodobě podporuje Palestince a mluví i do francouzské snahy zatočit s islámskými radikály. V případě Ujgurů v Číně je však nápadně ticho. Uprchlíci v Turecku se tak bojí o budoucnost. Na stole je totiž dohoda o vydávání Ujgurů zpět do Číny.

Peking o víkendu ratifikoval extradiční dohodu, kterou s Tureckem podepsal už v roce 2017. Ankara k tomu dosud nepřistoupila a kritici ji vyzývají, aby od smlouvy úplně odstoupila a zabránila tomu, že se z bilaterální úmluvy stane „nástroj perzekuce“. 

Pokud totiž Erdoganův kabinet dohodu s Čínou ratifikuje, ohrozí tak Ujgury žijící v Turecku. Podle dohody by se vyhošťování nemělo týkat politických či vojenských uprchlíků nebo lidí, kteří už od tureckých úřadů dostali azyl. Pro deportaci nicméně stačí, aby byl udávaný důvod zločinem jen v jedné zemi. Třeba terorismus a extremismus, s nimiž Čína svými kroky údajně bojuje.

Dřív černoši, dnes Ujgurové. Na polích s bavlnou jich dře přes půl milionu

Nyní v Turecku žije kolem 50 tisíc Ujgurů, píše list The Guardian a podle něj je to největší diaspora tohoto etnika na světě. Česká organizace Sinopsis pak podotýká, že coby turkičtí muslimové bez vlastního státu mnozí Ujguři považují Turecko za svůj druhý domov.

Žije se jim tam dobře, svou víru mohou svobodně vyjadřovat a otevřeně mluví i o tom, co zažívají jejich blízcí doma v Číně. Ujgurské organizace pořádají demonstrace a lobbují za to, aby se turecká vláda připojila k boji proti kulturní i fyzické genocidě čínských muslimů. 

Po silném tlaku Ujgurů i opozice se nakonec loni turecká diplomacie rozhodla odsoudit „mučení a politické vymývání mozků (Ujgurů) v internačních táborech“ i „potlačování etnické, náboženské a kulturní identity ujgurských Turků a dalších muslimských komunit“ v Sin-ťiangu. 

Nazvala to „velkou hanbou lidstva“ a podle Sinopsisu se tak Turecko stalo první většinově muslimskou zemí, která dění na západě Číny oficiálně odmítla. Čínská vláda v Sin-ťiangu postavila takzvané „převýchovné“ tábory a součástí její politiky je rozdělování rodin, sterilizace žen a odebírání dětí Ujgurům. Statisíce lidí úřady také posílají na nucenou práci.

Čína se z ujgurských muslimů snaží udělat „moderní, pracovité a sekulární“ Číňany, což kromě zmíněného obnáší i bourání tamních mešit. Dá se předpokládat, že kdyby se to stalo jinde, především z prezidentského paláce v Ankaře by zazněla mocná kritika. 

Turecký vládce Erdogan se už léta staví do role samozvaného ochránce světových muslimů. Hlasitě odsoudil genocidu Rohingů v Barmě, zasazuje se o budoucnost samostatné Palestiny a neváhá komentovat ani práva vyznavačů islámu v Evropě. Jako třeba když Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásila boj proti islamistům.

Když se však turecký autoritář loni v létě sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, volil velmi mírnou rétoriku. Podle CNN prohlásil, že otázka zacházení s Ujgury nemůže ohrozit vztahy Turecka s Čínou. Společným zájmem obou zemí je například novodobá Hedvábná stezka.

Erdogan prý věří, že „je možné najít řešení problému, které vezme v potaz delikátnosti na obou stranách“. Čínská státní média ho pak údajně citovala také s tím, že čínští muslimové v Sin-ťiangu podle něj „žijí šťastně“.

Důvodem, proč Peking nedostává stejnou porci zloby jako jiné státy, jsou v první řadě peníze. Ekonomicky upadající Turecko se v posledních letech sbližuje s Čínou, odkud do něj díky tomu proudí miliardy dolarů v půjčkách a investicích. 

Ankaře, které na Západě kvůli Erdoganově nedemokratické vládě příliš přátel nezbylo, to pomáhá financovat náročné stavební projekty i zachránit zemi před krachem. A Peking zase prostřednictvím obchodních smluv posiluje svůj vliv ve světě, který umí využít, když potřebuje.

Přestaňte podporovat nucené práce Ujgurů, naléhají aktivisté na Nike a Apple

Už v současnosti Turecko podle deníku The Telegraph Ujgury deportuje. Aby při tom neporušilo svůj oficiální závazek chránit práva uprchlíků, pomáhá si oklikou přes třetí země, třeba Tádžikistán. Odtamtud už je extradice do Číny snazší. Portál Foreign Policy uvádí, že Turecko v posledních letech vyhostilo už stovky Ujgurů.

Ujgurové v Turecku se tak obávají, že je nyní ratifikovaná dohoda ještě víc ohrozí, především ty, kteří stále nemají schválený trvalý pobyt. Získat ho je také údajně čím dál těžší. „Prodali nás naši vlastní lidé navzdory etnickým a náboženským vazbám, které mezi sebou máme, což je velmi bolestné,“ říká australský Ujgur Arslan Hidayet žijící v Istanbulu.

„Ujguři tuto dohodu nejdřív nebrali vážně, protože všechny země takové úmluvy mají. Ale faktem je, že Chanové (většinové čínské etnikum, pozn. red.) obvykle prchají na Západ a ne do Turecka. Takže tato dohoda cílí specificky na nás,“ upozorňuje.

25. září 2019


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video