Ačkoliv se nejvíce mluví o syrských uprchlících, kteří prchají před občanskou válkou a Islámským státem, Syřané zdaleka nejsou jedinou národností, která do uprchlických táborů v Chorvatsku proudí. Někteří tvrdí, že Syřanů je celkem dvacet procent, jiní mluví až o čtyřiceti. Mezi běženci často narazíte na Afghánce, Iráčany nebo Pákistánce. „V sobotu jsem tu potkal kluka, co přijel z Indie,“ řekl mezi řečí Syřan Mohamed, který čekal na autobus do Maďarska.
Rozdílné národnosti uprchlíků působí menší problémy policii. „Zjistili jsme, že Iráčané a Syřané se nemají rádi a vznikají potyčky,“ přiznal policista na nádraží v Tovarniku.
On sám vidí mezi jednotlivými skupinami velký rozdíl. Zatímco Syřané mluví anglicky a chovají se slušně, s ostatními národnostmi měl občas problém vyjít. „Syřané jsou slušní, pozdraví, omlouvají se, uklízí po sobě....Co se týká ostatních - Iráčanů, Afghánců a Pakistánců, tak to je jiná. Jen v sobotu jsme tu měli tři nebo čtyři potyčky,“ dodává.
Vzniknuvší problémy přiznávají i dobrovolníci. Hlavní konfliktní bod je podle nich v tom, že Syřané ostatním národům vyčítají, že jim berou místa ve vlacích a šanci na lepší život. „Syřané jsou rozčilení, protože nejen, že jim Afghánci a Iráčané berou místa, ale často se za ně i vydávají, aby získali azyl, i když ze Sýrie vůbec nepochází,“ uvádí Martin Kubina, který na Balkáně jezdí z tábora do tábora.
Jeden z těžkoooděnců, který u nádraží rozřazuje už třetím dnem uprchlíky mezi autobusy a vlaky, však uvádí, že důvody potyček jsou často přízemnější. „Potyčky jsou, ale jen o jídlo. Když vystoupili z vlaku, tak se poprali o jídlo, ale nešlo o nic velkého,“ uvádí policista, který stejně jako ostatní trvá na tom, že zůstane anonymní.
Ačkoliv uprchlíci stále přicházejí, všichni se shodují, že se situace zlepšuje. Z pohledu na nedaleký kemp a okolí nádraží by se to však nemuselo zdát. Lidé leží na zemi a všude se válí odpadky. Mezi ležícími sem tam prochází někdo s pytlem na odpadky a poházené věci sbírá. Když se ptám strážmistra u nádraží, jestli odpadky nevadí místním, jen se usměje. „Před pár dny, když byli (migranti) ve vesnici, tak asi padesát místních vzalo pytle a odpadky sesbíralo. Není to problém,“ uvádí.
To potvrzuje i strážník Babača, který hlídá o pár set metrů dál a z Tovarniku pochází. „Místní s nimi neměli problémy. Měli jsme tu jedno vloupání a zloděje jsme nechytili, ale jinak nic,“ říká.
I kdyby dorazily tisíce dalších uprchlíků, je to podle něj jedno. „Tady v Tovarniku je to jedno. Pro nás to není nic zvláštního. Nám je to jedno. Přijeďte, přespěte a klidně pokračujte,“ říká s úsměvem a dodává: „Pošlete sem deset tisíc, dvacet nebo milion. Nevadí.“
Uprchlíci čekají v Tovarniku na autobus
