Lidé zaplavili ulice libanonského hlavního města a mávali vlajkami. Protisyrská vládní koalice, do níž Ghanem se svou partají patřil, obvinila z atentátu Damašek - stejně jako v případě Rafíka Harírího či Pierra Džamáíla, šéfa libanonských křesťanů a Ghanemova stranického kolegy, který byl zavražděn loni v listopadu.
Sýrie ale jako obvykle spojitost s útokem odmítla a vraždu ostře odsoudila. Libanonce však nepřesvědčila. Lidé viní Damašek, že chce destabilizovat zemi před blížícími se prezidentskými volbami.
"Tohle je zločin. Chceme nezávislý Libanon bez cizích sil. Chceme žít jako bratři, Libanonci všech vyznání," řekl jeden z účastníků pohřbu Ghalíb Šaja.
Ghanemova smrt prakticky znamená, že vládnoucí koalice tvořená sunnity, křesťany a Drúzy má od nynějška pouze těsnou většinu 68 poslanců v 128členném parlamentu. Proti nim stojí silný blok šíitsko-křesťanské opozice, v němž prim hraje Hizballáh podporovaný Sýrií a Íránem.
Nástupce prosyrského prezidenta Emila Lahúda by měl zvolit parlament na svém úterním shromáždění. Ruku pro kandidáta by však musely zvednout hned dvě třetiny přítomných, k čemuž bez předchozí dohody opozičních táborů patrně nedojde.
Politická krize, která ochromuje život státu už deset měsíců, je však dlouhodobě neudržitelná. A hlavní rivalové si to moc dobře uvědomují. Podle zákulisních informací se pokusili o zmírnění krize na tajné schůzce včera večer. Dospět k smysluplné dohodě se jim však do úterní volby pravděpodobně nepodaří.
"Nedá se mluvit přímo o kolapsu. Ale ke zmírnění napětí je třeba více času. Možná nakonec dojde i ke kompromisu," řekl agentuře Reuters představitel opozice.
Má se však za to, že volba nové hlavy státu dva měsíce před vypršením Lahúdova mandátu je pro vyřešení vleklé krize, nejhorší od dob občanské války v letech 1975 až 1990, jednoznačně krok správným směrem.
