Studie se zakládá na výzkumu americké Marylandské univerzity pod vedením Erin Millerové a počítačové analýze Global Terrorism Database. Z výsledků plyne, že nebezpečí teroristických útoků kulminuje právě v letošním roce.
Při nedávných pařížských útocích sice zahynulo daleko méně lidí než při teroristických útocích ve Spojených státech v roce 2001, které si vyžádaly 2974 obětí, ale psychologický dopad pařížských útoků bude stejný.
Teror v PařížiABDESLAM: Rozmarné mládí nejhledanějšího muže Evropy BELGIE: Jak se země Tintina a čokolády stala útočištěm islamistů PŘEHLEDNĚ: Vše, co víme o vražedných útocích v Paříži NÁKLADY: Útok v Paříži teroristy nestál ani 200 tisíc KOMPENZACE: Paříž za každou oběť platí až 30 tisíc eur OBRAT: Francie se otáčí k Rusku STRŮJCE: Policie podezírá belgického džihádistu MOLENBEEK: Bruselská čtvrť je líhní islamistů SALMAN: Džihádistu z videa kdysi pokřtili COURCOURONNES: Reportáž z atentátníkovy čtvrti ANALYTICI: Islámský stát změnil taktiku |
Tato studie se shoduje s jinou studí, kterou už v roce 2005 zveřejnili Aaron Clauset a Maxwell Young z Novomexické univerzity v časopise IOP Physics World, na jejímž základě lze předvídat pravděpodobnost atentátů v čase, nikoli však v místě. Tím se musejí zabývat zpravodajské služby. Noemie Bouhanová z Londýnské univerzity vyvinula počítačový systém, podle něhož lze předvídat, kdy je nebezpečí atentátů zvýšené, a identifikovat nejcitlivější lokality, ale ani podle tohoto systému nelze stanovit, kdy k atentátu dojde.
Krátce po útoku na Charlie Hebdo zveřejnil Scott Atran, který působí na Michiganské univerzitě a pracuje pro pařížské Národní centrum vědeckého výzkumu, v časopise Nature článek, v němž uvádí, že k předvídání útoků může pomoci i antropologické studium.
Analyzoval podobnosti a rozdíly mezi Spojenými státy a Francií, zeměmi, které čelí velkému přílivu imigrantů. Vysvětluje, že imigranti v USA mají tendenci od generace ke generaci zlepšovat své sociální a ekonomické postavení a zvyšovat si úroveň vzdělání, zatímco v Evropě včetně Francie tomu tak není. Dokonce i ve třetí generaci jsou daleko chudší a méně vzdělaní.
Z této živné půdy se podle Atrana rodí extremismus. Imigranti jsou zklamaní ve svých nadějích a tak se rodí extremistická ideologie. Působí tu i sociální izolace a psychické poruchy, jako je deprese a úzkost. Významnou roli však hraje predispozice k násilnému chování. „Lidé chtějí vědět, jak předvídat útoky, jak zajistit bezpečnost. To by však vyžadovalo vědět o všech všechno, protože kdokoli může začít kdekoli a v kterékoli chvíli vytvářet s kamarády síť,“ říká Altran.
Útoky se neplánují v mešitách, je třeba sledovat bary a kluby
„Útok na dvojčata schvaluje sedm až 14 procent muslimů ve světě, to je kolem 100 milionů osob. Kolik z nich je však pro takovou věc ochotno bojovat a zemřít? Nekonečně méně, to je jasné. Abychom zjistili, kdo to je, je nejlepší zjistit, kdo je naším přítelem a zda patří k nějaké zvláštní skupině. Může jít o ty, kdo byli ve společné cele ve vězení, o přátele z fotbalu nebo z tělocvičny. Jestliže chcete vědět, kdo dokáže bojovat a zemřít, musíte vědět, co jí, jak se obléká, co sleduje v televizi nebo na internetu. Teroristické strategie se nevytvářejí v mešitách. Tam musí být ticho. Atentáty se plánují v barech, ve fast foodech nebo na fotbale,“ dodává Altran.
Když Altran sledoval 260 lidí ze dvou komunit v Maroku, z nichž vzešel dosti vysoký počet teroristů, zjistil, že jejich ochota obětovat se ve jménu šaríi byla přímo úměrná úrovni jejich zapojení do skupiny. Je třeba se tázat, zda terorismus spíš než chudoba, nevzdělanost či špatná integrace nevyživuje různý typ životních hodnot.
Západ dává přednost životu pozemskému, teroristi, především náboženští fundamentalisté, životu a odměně po smrti. Tak radikální a extrémní činy nemůžeme pochopit, aniž bychom brali v úvahu jiné chápání životních hodnot.
