Syrská armáda hlásí rychlý postup. Koncem ledna za pomoci ruských letadel a íránských milic dobyla velké město Maraat al-Numán, v sobotu padl čtyřicetitisícový Sarákib a v úterý dostala pod kontrolu poslední úsek klíčové dálnice M5 spojující Damašek s Aleppem.
Během posledních dnů obsadila území o rozloze 600 kilometrů čtverečních a blíží se k východním předměstím města Idlíb, které mělo před válkou přes sto padesát tisíc obyvatel. Dnes se zde tísní asi 700 000 lidí, protože do povstalecké enklávy v uplynulých letech proudily tisíce uprchlíků z jiných částí Sýrie.
Jednotky Bašára Asada a ruské letectvo podle povstalců vsadily na taktiku „spálené země“, jak uvedl pro agenturu AP jeden z povstaleckých bojovníků. Ztráty na straně Asadových odpůrců, mezi kterými dominuje islamistická milice Haját Tahrír aš-Šám, jsou podle něj katastrofické.
Situace na severozápadě Sýrie v polovině února. Červenou barvou jsou označená území pod kontrolou vládních jednotek, tyrkysovou povstalci v provincii Idlíb, zelenou Tureckem kontrolovaná území a žlutou Kurdové.
Statisíce uprchlíků v bahně
Ofenziva vyvolala masivní uprchlickou vlnu. Podle OSN od prosince před boji uteklo sedm set tisíc lidí. Směřují především na sever k hranicím Turecka, které v minulých letech přijalo 3,5 milionu syrských uprchlíků. Další už nechce. Někteří proto pokračují k Eufratu, na území ovládaná Kurdy.
Oficiální uprchlické tábory u tureckých hranic jsou plné. Běženci se tísní v zabahněných stanech a rozestavěných domech. „Nenajdete tady dům, chatrč nebo chlívek, který by nebyl obydlený. Lidi zoufale hledají jakékoliv přístřeší. Někdy ani ten stan nemají,“ uvedl jednačtyřicetiletý Maad al-Chalaf.
To potvrzují i svědectví zprostředkovaná organizací Člověk v tísni. „Mnoho rodin sdílí domy se svými známými a příbuznými v severním Idlíbu a ve venkovských oblastech Aleppa. Viděl jsem také spoustu rodin, které přečkávaly noc ve svých autech, aby ráno mohly pokračovat v cestě. Neustále hledají bezpečnější místo,“ cituje česká organizace sedmdesátiletého uprchlíka z města Ariha.
Erdoganův hněv
Ofenziva vyvolala velký hněv v Ankaře, která v syrské občanské válce stojí na straně některých povstaleckých skupin. Turecko má v Idlíbu pozorovatelská stanoviště a během bojů z posledních dnů zde přišlo o třináct vojáků.
Turecká armáda odpověděla ostřelováním Asadových jednotek a vysláním dalších 5 000 mužů do Idlíbu, kde vybudují nová stanoviště. „V případě, že naši vojáci na pozorovatelských postech či někde jinde utrpí i to nejmenší škrábnutí, udeříme na jednotky Asadova režimu v Idlíbu i kdekoliv jinde,“ hřímal ve středu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Podle analytiků se Turecko může pokusit v části Idlíbu vytvořit „bezpečnostní zónu“, stejně jako to udělalo loni na podzim na severu Sýrie během ofenzivy proti Kurdům.
„Turecko chce Asadovi ukázat, že nemůže jen tak obsadit Idlíb a poslat k nám přes hranici miliony syrských uprchlíků,“ komentoval to turecký analytik Burhanettin Duran.
O osudu Idlíbu se však nejspíš rozhodne v Moskvě. Rusko kontroluje vzdušný prostor nad severozápadní Sýrií a Ankara proto s ním své vojenské kroky pečlivě konzultuje.
Podle některých expertů je přímý střet mezi Ruskem a Tureckem nepravděpodobný. Ankara se nyní hlavně snaží posílit své pozice při budoucím jednání o poválečném uspořádání Sýrie. Myslí přitom především na Kurdy ovládaná území podél turecké hranice, na která dojde po pádu Idlíbu.
„Ani Erdogan ani Putin nehodlají dopustit, aby Idlíb zničil jejiich vztah, přestože oba vědí, že jejich zájmy v Sýrii jdou proti sobě,“ komentuje souboj regionálních velmocí na severozápadě Sýrie analytik Aron Lund.
