Poslední kapitola geopolitického soupeření v Sýrii byla napsána v neděli odpoledne jižně od města Tabká. To leží asi 40 kilometrů západně od Rakká, metropole Islámského státu, kterou nyní dobývají převážně kurdské jednotky SDF podporované Spojenými státy.
Podle prohlášení Pentagonu asi v 16:30 místního času na SDF zaútočily jednotky stojící na straně syrského režimu a několik bojovníků SDF zranily. Americká letadla pak provedla „demonstraci síly“, aby jednotky Bašára Asada odradila od dalších útoků. Američané také tvrdí, že jejich velitelství na Blízkém východě v zájmu zklidnění situace kontaktovalo ruské velení. Moskva to popírá.
Syřany nízké přelety amerických stíhaček zjevně nezastrašily, rekapituluje nedělní události list The New York Times. Zhruba ve tři čtvrtě na sedm večer místního času syrský letoun SU-22 shodil několik bomb nedaleko pozic SDF. Pilota podle Američanů neodradilo ani varování prostřednictvím nouzové rádiové frekvence.
Americká stíhačka F/A-18 hlídkující v oblasti proto syrský suchoj zlikvidovala. Bylo to poprvé, co Američané sestřelili stroj syrského letectva. Mimochodem, poslední „zářez“ si američtí stíhači připsali v roce 1999, kdy během bojů v Kosovu sestřelili srbský MiG-29.
Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Rusko, které v šest let trvající občanské válce stojí na straně Damašku, ihned Američany varovalo, že pokud se jejich letadla zatoulají západně od Eufratu, bude je považovat za možný cíl.
Američany vedená koalice po nedělním sestřelu syrského stroje zdůraznila, že neválčí s Asadem, ale s Islámským státem. „Koalice nechce bojovat se syrským režimem či ruskými nebo prorežimními silami, které jsou s nimi spojené. Bez váhání však budeme bránit koalici a partnerské síly před jakoukoliv hrozbou,“ stojí v prohlášení.
Pouštní trojmezí
Nedělní sestřel Su-22 byl zatím nejvážnějším incidentem v eskalaci napětí mezi USA a silami stojícími za syrským prezidentem. Jiskří to především na jihovýchodě Sýrie, kde USA otevřely novou frontu v boji s Islámským státem.
V polovině května Američané bombardovali proasadovské milice, které se přiblížily k základně Al-Tanf nedaleko trojmezí Sýrie, Iráku a Jordánska. V zdejších kasárnách je asi 150 amerických vojáků, kteří spolu s britskými a norskými speciálními jednotkami cvičí bojovníky povstalecké milice Maghawír Al-Thawra. Základnu kromě letectva střeží i mobilní raketomety HIMARS.
Základna Al-Tanf na východě Sýrie
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
O tři týdny později Američané sestřelili u hranic Iráku íránský dron, který údajně nedaleko pozic koaličních sil shodil několik bomb. A toto úterý americký letoun F-15 zlikvidoval další ozbrojený bezpilotní stroj íránské výroby, který se blížil k jejich kasárnám na východě Sýrie.
Množící se střety naznačují, že americké angažmá v zamotané syrské válce se začíná komplikovat. Syrské hřiště se s blížící se porážkou Islámského státu zmenšuje a čím dál víc hrozí, že USA se dostanou do otevřeného střetu se silami Bašára Asada nebo dokonce mocnostmi, které stojí na jeho straně, tedy Ruskem či Íránem.
Íránské sny o dálnici do Damašku
Především teokratický režim v Teheránu pohlíží na přítomnost Američanů na jihovýchodě Sýrie s nelibostí. Žádná jiná země neinvestovala do udržení Asadova režimu tolik jako Írán, který sponzoruje tisíce šíitských interbrigadistů bojujících v Sýrii. Írán také napumpoval miliardy dolarů do syrské ekonomiky, aby zamezil jejímu kolapsu.
Koncem května irácké šíitské milice PMF v rámci boje proti Islámskému státu u Mosulu dosáhly syrské hranice a Teheránu se otevřela možnost otevření pozemního koridoru z Iráku přes Sýrii až do Libanonu. Má to jednu chybu: strategická dálnice spojující Damašek s Bagdádem prochází přes Al-Tanf, tedy území kontrolované nyní spojeneckou koalicí.
V poušti mezi základnou Al-Tanf a Dejr az-Zaurem nyní operuje asi tři tisíce bojovníků libanonského šíitského hnutí Hizballáh, kteří mají podle íránské agentury Fars „překazit americké rejdy v regionu a zajistit bezpečnost na silnici mezi Bagdádem a Palmýrou.“
Tuto neděli Írán navíc vyslal varování, že americké jednotky na východě Sýrie jsou v dosahu jeho zbraní: na pozice Islámského státu u města Dejr az-Zaur odpálil šest balistických raket. Byl to první íránský raketový útok na území jiného státu od roku 2001. Íránské revoluční gardy se netají tím, že nešlo jen o odvetu za nedávné atentáty v Teheránu, ale i hrozbu určenou Saúdské Arábii a Spojeným státům.
Pozornost Damašku a šíitských milic se nyní upíná především k městu Dejr az-Zaur, kde je místní posádka syrské armády už tři roky v obležení Islámského státu a stejně jako obyvatelstvo města je odkázána na letecký most zajištěný ruskou armádou. Web Foreign Policy upozorňuje, že až se boje s Islámským státem přesunou do údolí Eufratu kolem Dejr az-Zauru, riziko konfliktu mezi proasadovskými silami a jednotkami podporovanými USA výrazně stoupne.
Co po porážce Islámského státu?
Americká média upozorňují, že administrativa Donalda Trumpa v této situaci vlastně pořádně neví, jak chce v Sýrii po porážce Islámského státu postupovat. Trump dal generálům v boji proti džihádistům volnou ruku a spojenecké nálety na pozice IS se vystupňovaly. Dlouhodobá strategie však chybí.
Květnový útok raketami Tomahawk na Asadovu základnu, z níž byl údajně proveden chemický útok na povstalce, považují analytici spíše za jednorázové gesto. Za bezradnost v syrské otázce byl kritizován už Barack Obama, od Trumpova nástupu do Bílého domu se však americká přítomnost ve válkou rozvrácené zemi zvětšuje.
Opatrní AustralanéAustrálie v pondělí pozastavila účast svých letadel na vojenských operacích v Sýrii. Důvodem je sestřel syrského Su-22 a následné oznámení Ruska, že přerušuje koordinaci vojenských operací s USA v Sýrii. "Armádní personál sleduje situaci v syrském vzdušném prostoru a o další účasti na operacích rozhodne v patřičný čas," sdělilo ministerstvo obrany. Bojové operace Australanů v Iráku budou pokračovat. zdroj: ČTK |
„Ucelenou strategii pro Sýrii jsme nikdy neměli. Jsme proti Asadovi, ale naším hlavním nepřítelem je Islámský stát, který je také proti Asadovi. Naším nejschopnějším spojencem jsou (kurdští) pešmergové, ale Turecko, které je naším spojencem v NATO a hostí základnu, která je pro naše úsilí klíčová, považuje Kurdy za nepřátele,“ posteskl si agentuře Reuters nejmenovaný představitel americké vlády.
Podle Reuters je Trumpova administrativa rozdělena. Někteří jestřábi jsou toho názoru, že válka v Sýrii je součástí existenčního boje, v němž na jedné straně stojí Spojené státy a sunnitské monarchie Perského zálivu a na druhé straně Írán. A právě proti němu a jeho spojencům jako je Asad, Hizballáh, irácké šíitské milice, či jemenští Hútíové by se USA měly po porážce IS podle nich zaměřit.
Trump už během kampaně sliboval, že zruší jadernou dohodu, kterou s Íránem uzavřel Obama. Zatím se mu to nepovedlo, vztahy mezi Washingtonem a Teheránem však spadly na bod mrazu. Trumpova první zahraniční cesta vedla do Saúdské Arábie, kde podepsal smlouvy na prodej zbraní za 110 miliard dolarů. Prohlásil tam, že Írán je zdrojem „zkázy a chaosu“ a vyzval země Blízkého východu k vytvoření jednotné fronty proti Teheránu.
„Trump cestou do Saúdské Arábie a vyhlášením totální izolace Íránu uzavřel okno všobecného dialogu a otevřel okno potenciální války s Íránem,“ řekl listu The GuardianTritaParsi, předseda Národní íránsko-americké rady.
„Ve větším výhledu jde o válku po pádu IS, válku o ovládnutí bezpečnostní sféry po dobytí Mosulu. Írán se na tuto další fázi už chystá a dělá kroky, aby v ní zvítězil. Spojené státy jsou stále fixovány na IS, jako kdyby to byla jediná strategická priorita v regionu,“ řekla listu The Guardian Jennifer Cafarellaová z think tanku Institute for the Study of War.
