Americký ministr zahraničí John Kerry stále čas od času komunikuje s kolegy z Ruska, Turecka a arabských zemí o úsilí o dosažení příměří a příležitostně vede konzultace i s protivládní syrskou opozicí.
Necelé dva týdny před nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce ale končící vláda už ani netvrdí, že by hrála vedoucí roli při zprostředkovávání míru, o které neúspěšně po celá léta usilovala. Formální kontakty s Ruskem a dalšími zeměmi v Ženevě, hlavním místem setkání pro diplomatické iniciativy vedené Američany, skončily.
USA vedoucí úlohu postoupily Rusku a v menší míře Turecku a Íránu. Moskva se poté, co pomohla minulý měsíc syrskému vládnoucímu režimu vyhnat zbývající povstalce z Aleppa, dosadila sama do role rádoby mírotvůrce, a prosadila bez pomoci Washingtonu nové příměří.
Zároveň oznámila, že zahajuje stahování svých sil z oblasti. Rusko také chystá nová mírová jednání mezi syrským režimem a povstalci v místě vlastního výběru - místo Ženevy, kde už se nevedly rozhovory skoro rok, se má vyjednávat koncem tohoto měsíce v kazašské metropoli Astaně.
Američtí diplomaté se ani nesnaží angažovat v nových iniciativách, z nichž by pro USA mohly vyplynout trvalejší závazky, už proto, že není vůbec jasné, jak se nastupující Trumpova vláda k celé problematice postaví. Nepohodlná by tak byla i role pouhého pozorovatele na navrhovaných jednáních, ačkoli Turecko vzkázalo, že by americká přítomnost byla přijatelná. Washington se ale neodhodlal k žádné odpovědi.
Obama vyzval před téměř šesti lety syrského prezidenta Bašára Asada k odchodu, aby umožnil přechod země k demokracii. Ale Obamova neochota vrhnout USA do další blízkovýchodní války znamenala, že Spojené státy nikdy nebyly s to si požadovanou změnu vynutit.
Trump bude mít díky Obamovi volnější ruce
Stále okrajovější role USA v konfliktu v posledních měsících navíc znamená, že Washington bude mít ještě méně co mluvit do budoucího politického uspořádání Sýrie a chránit tak americké zájmy, mezi něž je i bezpečnost Izraele a boj proti radikálnímu Islámskému státu.
Bojuje se dálPřes 20 lidí přišlo při bojích v posledních 24 hodinách v Sýrii o život, a to necelé dva týdny poté, co vstoupilo v platnost nejnovější příměří. Nejméně devět lidí, včetně dvou civilistů, zahynulo v noci v bojích nedaleko Damašku. Dalších nejméně 43 lidí zabil v sobotu výbuch bomby nastražené ve vozidle na rušném tržišti v Azazu u hranice s Tureckem. Zranění utrpěly další desítky lidí. |
Na druhou stranu Obama předá štafetu Trumpovi bez jakéhokoli rozsáhlého vojenského nebo diplomatického angažmá v Sýrii. Trump tak bude mít širší manévrovací prostor, který si naopak Obama nemohl dopřát, když „zdědil“ války v Iráku a v Afghánistánu.
Ačkoli Kerry ve své závěrečné řeči vyjadřoval naději, že se USA nevzdají účasti na řešení syrského konfliktu, AP cituje dva americké činitele, podle nichž je končící vláda vlastně ráda, že se iniciativy chopili Rusové, Turci a Íránci, aby si sami vyzkoušeli, jak komplikované vyjednávání o míru v Sýrii je.
Rusko, které podporuje syrskou vládu, a Turecko, které je spojencem umírněné opozice v Sýrii, zprostředkovaly aktuální vratké příměří, které vstoupilo v platnost 30. prosince. Příměří se většinou dodržuje, ale úplně bojové akce nezastavilo. Vláda i opozice se vzájemně obviňují z jeho porušování.
Příměří nezahrnuje oblasti v Sýrii kontrolované Islámským státem. USA se svými spojenci dále pokračují v útocích proti jeho pozicím a Trump se svými poradci již upozornil, že to bude priorita i pro nastupující kabinet. Náletům nadále čelí i bojovníci Fronty dobytí Sýrie, bývalé Fronty an-Nusrá.
Pohled na zničené Aleppo z dronu:
11. října 2016 |
