„Podle pokynů nejvyššího velitele ozbrojených sil Ruské federace Vladimira Putina ministerstvo obrany začalo se stahováním ozbrojených složek ze Sýrie,“ uvedl náčelník generálního štábu ozbrojených sil Valerij Gerasimov (jeho profil čtěte zde). Osvobození Aleppa od povstalců podle něj vytvořilo podmínky pro mírové vyřešení syrské krize.
Dodal, že jako první se domů vrátí námořní flotila vedená letadlovou lodí Admirál Kuzněcov. Toto plavidlo se do bojů v Sýrii poprvé zapojilo v polovině listopadu loňského roku. Jednalo se o jeho první ostré nasazení v historii (více zde).
Náčelník generálního štábu syrské armády v pátek prohlásil, že Damašek doufá v další vojenskou spolupráci s Moskvou, i když budou teroristé poraženi. Ocenil „vedoucí roli ruského letectva při vítězstvích syrské armády“.
Putin oznámil snížení počtu ruské armádní techniky na syrských bojištích v prosinci. Jednalo se o jednu z podmínek dojednaného klidu zbraní mezi vládními jednotkami a povstalci. Kolik přesně mužů či zbraní má být z boje staženo, Putin neupřesnil. Řekl také, že Rusko bude pokračovat „v boji s mezinárodním terorismem v Sýrii“ a v podpoře syrské armády.
Izraelská špionážní družice mezitím odhalila u letecké základny v provincii Latákíja ruské balistické rakety Iskander, jak uvádí jeruzalémská média. Balistické rakety objevila družice poté, co je silné deště připravily o úkryty a vojáci je museli přemístit. Zprávy o dodávkách těchto raket o doletu až 500 kilometrů do Sýrie se objevily již v roce 2013, ale Rusové je popírali. Rusko naopak potvrdilo, že do Sýrie již vyslalo moderní rakety protivzdušné obrany S-300 a S-400, jakož i protilodní rakety Bastion.
Rusko se do syrské občanské války zapojilo 30. září 2015. Je hlavním spojencem Bašára Asada. I díky podpoře ruských sil se podařilo na sklonku loňského roku ukončit boje v Aleppu, jehož východní část ovládali povstalci (více zde).
Mírová jednání v Astaně
Po utichnutí bojů u Aleppa začal platit v Sýrii klid zbraní. Příměří pomohly dojednat Rusko, Turecko a Írán. Má připravit podmínky pro politická jednání, která se mají uskutečnit v lednu kazašské Astaně.
Ankara a Moskva, které jsou hlavními garanty současného klidu zbraní se rovněž zavázaly, že budou pracovat na tom, aby mohly humanitární organizace získat přístup do všech oblastí Sýrie, kde je třeba rozdělit pomoc. Jednání v Astaně podporují také Spojené státy. Uvedl to dosluhující ministr zahraničí John Kerry.
Klid zbraní je většinou dodržován, až na okolí Damašku, kde se několik dní
OBRAZEM: Aleppo před válkou a po ní. Ze starověkých budov zbyly jen ruiny |
intenzivně bojuje o údolí Barada, jež je zdrojem pitné vody pro hlavní město (více zde). Právě zdejší boje mohou ohrozit mírová jednání.
Proti klidu zbraní se vyslovila jedna z povstaleckých skupin, takzvaná Fronta dobytí Sýrie. Její mluvčí prohlásil, že ti, kdo na dohodu o příměří přistoupili, udělali velkou chybu. Jeho skupina prý není proti politickému řešení v Sýrii, ale povstalci se podle něj musejí nejdříve sjednotit a dospět k vítězstvím na bojišti. Příměří podle mluvčího pouze ochraňuje syrského prezidenta Bašára Asada a jeho spojence z milicí podporovaných Íránem.
Jeden z vůdčích představitelů skupiny, která byla dříve známá jako an-Nusra, zemřel dnes při náletu. Zahynul i jeho syn. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení skupiny. Fronta dobytí Sýrie uvedla, že šajcha Júnise Šuaíba, který byl členem takzvané šúry, tedy poradní rady, usmrtily letouny mezinárodní koalice pod vedením Spojených států. Kde přesně k náletu došlo, již radikálové neupřesnili.
Ozbrojenci z bývalé Fronty An-Nusra jsou jednou z hlavních radikálních organizací v zemi. Terčem útoku se stali tento týden již podruhé. V úterý opoziční aktivisté informovali o náletech na budovu, kterou Fronta dobytí Sýrie využívala a o úmrtí nejméně 30 lidí. Mezi mrtvými bylo údajně i několik velitelů skupiny, která tehdy z leteckých úderů opět obvinila mezinárodní koalici.
15. listopadu 2016 |
