Tisíce Syřanů byly donuceny k vysídlení kvůli útokům řízeným Asadovým režimem a...

Tisíce Syřanů byly donuceny k vysídlení kvůli útokům řízeným Asadovým režimem a Ruskem. (11. února 2020) | foto: Profimedia.cz

Mučení, znásilňování, popravy. Návrat Syřanů domů stále není bezpečný

  • 61
Syrská válka už je sice u konce, návrat do rodné země je však pro Syřany stále riskantní. Hrozí jim, že skončí za mřížemi, kde se stanou obětí mučení nebo znásilnění, nebo že je popraví bez soudu. Uvádí to lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) v nové zprávě. Ta dostává pod tlak třeba Dánsko, které se rozhodlo syrské uprchlíky vracet zpět do rodné země.

„Vzali mě k výslechu šedesátiletého muže. Pustili mu do těla elektrický proud... tloukli ho, dokud nezapomněl, jak se jmenuje. Vyslýchali přede mnou i jiného muže. Bylo mu osmdesát a měl cukrovku. Dávali mu elektrické šoky. Oslepl a o několik dní později v naší cele zemřel,“ říká Syřan Šádí. 

Trhání kůže, znásilňování i elektřina. Asadův režim mučí vězně 72 způsoby

Po svém návratu z Jordánska skončil ve vězení, kde musel pozorovat mučení svých spoluvězňů. „Vidíme, že se syrská vláda od roku 2011 dopouští stále stejného porušování lidských práv. Důvody, proč uprchli, tam stále jsou,“ potvrzuje Sára Kajálíová z HRW. 

Organizace mluvila s pětašedesáti uprchlíky, kteří se v letech 2017 až 2021 vrátili do vlasti z Libanonu a Jordánska, či s jejich rodinami. A zdokumentovala jednadvacet případů zatčení, sedmnáct zmizení, třináct případů mučení, tři únosy a jedno sexuální napadení. Kromě toho také pět poprav bez řádného soudu.

Zpráva nazvaná „Naše životy jsou jako smrt“ se opírá také o rozhovory s právníky, představiteli agentur OSN a nevládních organizací. Válka v Sýrii začala před deseti lety, vyžádala si téměř téměř půl milionu obětí a miliony lidí vyhnala ze země.

Syrské úřady nicméně obvinění, že mučí a pronásledují navrátilce, odmítají. Prezident Bašár Asad prohlásil, že miliony syrských uprchlíků čelí v zemích, které jim poskytly azyl, zastrašování, jehož cílem je přimět běžence, aby se do vlasti nevraceli. Podle Asada si tyto země chtějí uprchlíky nechat kvůli štědré zahraniční pomoci, kterou za ně dostávají.

Syrský voják si krátí čas četbou v provincii Idlíb. (19. dubna 2020)

Ochránci lidských práv naopak obvinili Libanon, že uplatňuje agresivní politiku, jejímž cílem je uprchlíky k návratu do Sýrie přinutit. Bejrút podle HRW prosazuje deportace a uplatňuje dekrety, jejichž cílem je syrským uprchlíkům život v Libanonu zkomplikovat. 

Stát sousedící se Sýrií se už delší dobu potýká s hlubokou ekonomickou a politickou krizí provázenou vysokou nezaměstnaností, rostoucí chudobou a častými výpadky proudu. Libanonský ministr sociálních věcí Hektur Hadždžár řekl, že se země zavázala k tomu, že nebude uprchlíky k návratu nutit, a že hodlá zaručit jejich případný bezpečný návrat s ohledem na mezinárodní smlouvy.

Z Damašku prchají do Rakky, bývalé bašty IS

Podle HRW by všechny země měly ukončit nucené repatriace syrských uprchlíků. Kajálíová poznamenala, že předčasný návrat je může vystavit vážným hrozbám, dokonce i smrti. „Pokud by bylo v Sýrii bezpečno, kdo by nezvažoval návrat do vlasti? Teď tam ale bezpečno není,“ řekl syrský uprchlík v Libanonu Abú Alaa.

Jordánsko veřejně neprosazuje hromadné organizované repatriace Syřanů. Cizincům však podle HRW uzavřelo mnoho pracovních příležitostí. Jordánské úřady tvrdí, že cílem kroku je snížit nezaměstnanost mezi Jordánci. Počty Syřanů, kteří se do vlasti vracejí dobrovolně, se však podle HRW výrazně nezvýšily, přestože se jejich životní podmínky v Libanonu a Jordánsku zhoršují.

Dánsko jako první stát vyhostí syrské uprchlíky, zemi považuje za bezpečnou

Zpráva nicméně dostává pod tlak třeba Dánsko, které se na jaře jako první evropská země rozhodlo neprodlužovat syrským uprchlíkům povolení k pobytu.

A to s vysvětlením, že už je část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam lidé mohli vrátit. Krok se týká pouze těch žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze syrské metropole a okolí.

Ani tam se však lidé stále necítí bezpečně. Britský list The Times v reportáži z počátku října uvedl, že se Syřané z Damašku, Aleppa a dalších míst pod Asadovou kontrolou stěhují do Rakky, kterou režim dodnes neovládá. Bývalé hlavní město Islámského státu se tak paradoxně stalo útočištěm pro Syřany prchající před násilím a chudobou.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video