Zpráva WHO je založená na datech z roku 2016 o 1,6 milionu mladých ze 146 zemí světa. V průměru nedostatečnou fyzickou aktivitu podle ní vyvíjí 80 procent dětí a mladistvých od 11 do 17 let. Hůře jsou na tom přitom děvčata, u kterých je průměr 85 procent. U chlapců činí 78 procent. Podle autorů studie má rozdíl v aktivitě chlapců a dívek v mnoha zemích kulturní důvody.
Česko je na tom podle studie o něco málo lépe než světový průměr. Nedostatečně se tu pohybuje 73 procent chlapců a 82 procent dívek.
Nedostatečnou fyzickou aktivitu tak denně vyvine 77 procent mladých mezi 11. a 17. rokem věku. Nejlepší situace v regionu střední a východní Evropy panuje podle studie na Slovensku, které má průměr 71,5 procenta (65,5 procenta u chlapců a 78 procent u dívek).
Nejhorší je situace v Jižní Koreji, kde své zdraví nedostatečným pohybem ohrožuje 94 procent nezletilých, nejlépe na tom jsou mladí v Bangladéši (66 procent).
Největší rozdíl mezi aktivitou dívek a chlapců zaznamenala studie v Irsku a ve Spojených státech. USA podle autorů studie v minulých letech udělaly hodně pro podporu sportu, „většinou se ale jedná o nabídku, která spíše zajímá chlapce“. Jen ve čtyřech zemích světa se dívky pohybují více než chlapci. Jsou to Tonga, Samoa, Zambie a Afghánistán.
„Čtyři z pěti adolescentů nezažívají radost ani pozitivní důsledky pravidelné fyzické aktivity na sociální, fyzické a psychické zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Fiona Bullová. Politiky z celého světa vyzvala, aby začali jednat a přispěli ke zdraví „této a příští mladé generace“.
Podle Leanne Rileyové, která se na rozsáhlé studii zveřejněné v časopise The Lancet Child & Adolescent Health rovněž podílela, pohybovou aktivitu mladých ovlivnily i počítače a mobilní telefony. „Zdá se, že digitální revoluce změnila pohybové návyky a (mladí) kvůli tomu více sedí, jsou méně aktivní, více se pohybují v autech a méně chodí,“ uvedla. S klesající aktivitou mladých podle Rileyové roste počet obézních dětí.
V některých částech světa má podle studie vliv na aktivitu mladých také bezpečnostní situace. „Pokud není dost bezpečné být venku, pak mladí do školy nechodí pešky ani nejezdí na kole,“ uvedla Rileyová.
Podle WHO má fyzická aktivita řadu nesporných zdravotních výhod. Zlepšuje kondici srdce, plic a svalů, zdraví kostí a příznivý vliv má také na váhu. Dospělým WHO doporučuje aktivní pohyb nejméně 150 minut týdně.
Obezita u dětí je problém po celém světě:
