Dvanáctiletý Honza z malého města kousek za Prahou chodí každodenně do školy – po vyučování má ale ještě dvakrát týdně fotbalový trénink, o víkendu zápas a k tomu chodí hrát i tenis. Ve výsledku je tak ukázkovým příkladem výsledků týmu výzkumníků studie olomoucké Fakulty tělesné kultury.
„Děti jsou aktivnější, než si myslíme. Pořád převládá názor, že jsou hlavně u obrazovek. To sice nejde popřít, jedná se o 4 hodiny denně, ale stejně tak se věnují sportu a uměleckým činnostem. Síť ZUŠ je u nás unikátní a ve světě v podstatě nemá obdoby, i díky tomu je mohou děti navštěvovat a trávit volný čas aktivně,“ říká člen výzkumného týmu Petr Baďura. Stále chodí děti hodně také do skauta a významnou roli hrají domy dětí a mládeže.
Světla obrazovek lákají
Děti tráví spoustu času u mobilních telefonů, televizí nebo hraním počítačových her. Na sociálních sítích najdeme více než polovinu oslovených dětí. Na Facebook je přitom bez dovolení rodičů možný přístup až od patnácti let, což by se mělo dotýkat jen nejstarší skupiny dětí na síti. I tak se ale spoustu hodin věnují sportu a umění.
Sportu se věnují více chlapci, kteří preferují týmové aktivity. Děvčata zase spíše navštěvují umělecky zaměřené kroužky. Pravidelně sportuje 9 z 10 dětí, jen každé sedmé nemá pravidelné vyžití ve volném čase.
Členové olomoucké Fakulty tělesné kultury Univerzit Palackého se zaměřili také na rodinné aktivity. S rodiči sportuje skoro 40 procent dospívajících. Což je vzhledem k historickým výsledkům úspěch.
„Před 16 lety to bylo jen 30 procent a rodinné prostředí je z hlediska aktivního životního stylu zásadní,“ doplňuje Petr Baďura, člen výzkumného týmu z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, a dodává, že zároveň narostl počet rodin, které chodí na pravidelné společné procházky.
Děti častěji tloustnou a jsou obézní
Organizovaný způsob trávení volného času podle výzkumníků pomáhá k navazování vztahů a děti z kolektivních sportů a aktivit jsou nejen spokojenější, ale mají i lepší prospěch.
Studie HBSC
|
„Najdeme mezi nimi také menší počet pravidelných kuřáků, riziko je zhruba poloviční, i těch, kteří mají zkušenost s opakovanou opilostí,“ říká vedoucí týmu olomouckých výzkumníků Michal Kalman.
Současně ale podle předešlé studie z letošního června děti přibírají a pětina z nich má problém s nadváhou. Patnáct procent má nadváhu a šest procent dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky, a to jak v případě nadváhy, tak obezity.
„Počty dětí s nadváhou a obezitou stoupají od roku 2002 a průběžně to sledujeme. Do studie přidáváme i další parametry jako je konzumace energetických nápojů, kouření nebo konzumace alkoholu. Častěji je problémové chování vidět u dětí ze sociálně slabších rodin a mění se to také s rostoucím věkem,“ dodává.
Co teď s tím?
Data ukazují, že se situace není špatná, a současně jsou podklady pro nejrůznější národní strategie. Podle Zdeňka Hamříka z Katedry rekreologie olomoucké univerzity je stále prostor pro zlepšení.
„Především u starších dětí, kteří postupně s věkem ztrácí o sport nebo umělecké předměty zájem. Zamyslet bychom se měli také nad financováním trenérů a klubů, které dnes platíme od výkonu – když máte výsledky, dostanete peníze. To je potřeba měnit, protože na vítězství v 16 letech je potřeba trénovat daleko dřív,“ vysvětluje Hamřík.
Dvě hodiny tělesné výchovy ve školách je málo, míní Česká unie sportu:
11. února 2019 |
