Celosvětově nejvyšší míru sebevražd vykázala Litva, kde poměr dobrovolných odchodů ze života na 100 000 obyvatel činí 31,9. Na druhém místě bylo Rusko (31,0) a na třetím jihoamerická Guyana (29,2), napsal švýcarský deník Tagesanzeiger.
V Česku dosáhla míra sebevražednosti hodnoty 13,1, což je víc než na Slovensku s jeho indexem 12,8. Ve skupině 50 států zařazených do kategorie Evropa (zahrnuje i Rusko, Kazachstán, Ázerbájdžán, Turecko, Izrael) skončilo Česko na 24. místě.
Nižší sebevražednosti než Česko se těší mimo jiné Dánsko, Nizozemsko, Irsko, Bulharsko, Rumunsko, Británie, Španělsko, Itálie, Gruzie, Kyrgyzstán, Turecko a Albánie. Vyšší sebevražedností než Česko trpí například Německo, Rakousko, Francie, Belgie, Polsko či Maďarsko.
Pořadí | Stát | Míra sebevražd |
---|---|---|
1 | Litva | 31,9 |
2 | Rusko | 31,0 |
3 | Bělorusko | 26,2 |
4 | Kazachstán | 22,5 |
5 | Ukrajina | 22,4 |
11 | Francie | 17,7 |
14 | Polsko | 16,2 |
22 | Německo | 13,6 |
24. | Česko | 13,1 |
25 | Slovensko | 12,8 |
33 | Británie | 8,9 |
50 | Tádžikistán | 2,5 |
Zdroj: WHO |
„Za „vysokou“ sebevražednost v Evropě může především její východní část – Litva, Lotyšsko, Rusko, Bělorusko. Sebevražednost souvisí s ekonomickými problémy, nezaměstnaností, výraznými společenskými změnami, migrací, sociálním vykořeněním. Tyto jevy ve zmíněných zemích můžeme najít,“ uvedl Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK.
„Nezdá se však, že by bohatství samo o sobě bylo významným faktorem. Psychicky zatěžujícím jsou spíše nízká soudržnost a velké socio-ekonomické rozdíly mezi občany té které země,“ dodal.
Pořadí | Stát | Míra sebevražd |
---|---|---|
1 | Litva | 31,9 |
2 | Rusko | 31,0 |
3 | Guyana | 29,2 |
4 | Jižní Korea | 26,9 |
5 | Bělorusko | 26,2 |
6 | Surinam | 22,8 |
7 | Kazachstán | 22,5 |
8 | Ukrajina | 22,4 |
9 | Lotyšsko | 21,2 |
10 | Lesotho | 21,2 |
14 | Japonsko | 18,5 |
17 | Francie | 17,7 |
21 | Indie | 16,3 |
22 | Polsko | 16,2 |
27 | USA | 15,3 |
35 | Kuba | 13,9 |
37 | Německo | 13,6 |
Zdroj: Tagesanzeiger | podle WHO |
Ke každé dokonané sebevraždě lze podle některých indicií přičíst až 20 nezdařených pokusů, poznamenal Tagesanzeiger.
Podle listu je nápadné, že relativně vysokou sebevražednost vykazuje řada evropských zemí. Počtem sebevražd na 100 000 obyvatel předstihla Evropa všechny regiony včetně Afriky a Blízkého východu, kde na mnoha místech řádí chudoba, nemoci a války.
Pořadí | Region | Míra sebevražd |
---|---|---|
1 | Evropa | 15,4 |
2 | Jihovýchodní Asie | 13,2 |
3 | Západní Pacifik | 10,2 |
4 | Severní a Jižní Amerika | 9,8 |
5 | Afrika | 7,4 |
6 | Střední východ | 3,9 |
Zdroj: Tagesanzeiger | podle WHO |
Antropolog Luděk Brož však upozornil, že uváděná čísla nemusí být přesná. Mnoho zejména chudších či konflikty postižených států nemá dokonalý sběr dat a hlášení případů sebevražd často závisí na (ne)ochotě pozůstalých.
Dobrovolný odchod ze života je přitom v řadě společností spojen se sociálním stigmatem, které se přenáší na celé rodiny. V Indii a některých afrických zemích zůstává sebevražda dokonce trestným činem, připomněl Brož.
Mladí sebevrazi
Celosvětově se k dobrovolnému odchodu ze života rozhoduje daleko více mužů než žen. Sebevražednost je také typická zejména pro mladé lidi. U těch ve věku 15 až 29 let je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. V Japonsku dokonce příčinou první, upozornil Tagesanzeiger.
Od dubna 2016 do března 2017 spáchalo v Japonsku sebevraždu 250 dětí ze základních a středních škol. To je až pětkrát více než v předchozím roce a nejvíce za posledních 30 let, uvedlo ministerstvo školství v Tokiu.