Kampaň, která přispěla ke zvýšení míry teroristické hrozby v zemi, odstartoval případ z Gällivare, která je po Kiruně druhou nejsevernější významnou městskou oblastí ve Švédsku. Týká se matky, jíž sociální služba odebrala dvě děti kvůli obvinění z domácího násilí.
V létě v roce 2021 se syn svěřil učiteli, že ho matka opakovaně uhodila. O násilí mluvila také jeho sestra. Po návštěvě sociální pracovnice úřady rozhodly, že děti potřebují ochranu, a přemístily je do pěstounské péče. Během svého pobytu v náhradní rodině děti vykazovaly známky traumatizace a strachu z rodičů, popisuje stanice SVT.
Nebezpečí terorismu je ve Švédsku těsně pod vrcholem. Kvůli pálení koránu |
Případ po roce připadl do rukou novému soudci, který rozhodl, že matka může se svými dětmi pravidelně trávit čas. Pomohla jí právě dezinformační kampaň, která je ve Švédsku známá pod zkratkou LVU (zvláštní ustanovení zákona péče o mládež) a která odhaluje problém nedostatku důvěry mezi švédskými veřejnými orgány a některými občany země.
Matka se stala prominentní postavou kampaně, účastnila se vysoce sledovaných rozhovorů a kritizovala švédské sociální služby na různých platformách, vysvětluje zpráva Centra pro obranu a společenskou bezpečnost (CTSS) na Švédské univerzitě obrany.
„Švédské protestní hnutí nevzniklo ve vzduchoprázdnu. Je založeno na obavách, které existují už dlouhou dobu. Poselství kampaně, zobrazující Švédsko jako zemi, která unáší děti muslimských rodičů, vyvolalo obavy z jejího možného dopadu na názor veřejnosti,“ popsala výsledky zprávy její autorka Linda Ahlerupová, analytička CTSS.
Výhrůžky, skrývání, policejní ochrana. Židé už se ve Švédsku necítí bezpečně |
Kampaně nyní využívají zahraniční aktéři a Švédsko se obává, že tato kampaň bude vedle případů pálení koránu silným důvodem pro zvýšení obav z teroristické hrozby v zemi.
„Švédskem hýbají tři hlavní témata. Válka gangů, pálení koránu a nově také LVU kampaň. Všechny mají co dělat s migranty a kvůli všem roste obava z teroristických útoků. Dřív jsme byli klidná země, ale v posledních letech už ten pocit nemám,“ říká Švédka Annelie Österbergová, která sama pracuje v sociálních službách.
Roztříštěné politické názory
Kampaň nerozděluje pouze migranty a původní Švédy, ale také politiky v rámci jedné radnice. Například Lena Sjötoftová, členka sociálního výboru v Gällivare, vyjádřila znepokojení nad tím, že děti byly obětovány a navráceny matce jen proto, aby kampaň utichla.
Na druhou stranu Eva a Lars Alrikssonovi, prominentní politici v Gällivare a členové Umírněné strany (Moderaterna), opakovaně kritizovali kroky sociálních služeb a tvrdili, že děti jsou zadržovány bez dostatečných důvodů. Eva Alrikssonová se dokonce označila za druhou matku dětí a doprovázela matku obviněnou z násilí na všechna jednání. Nyní ale podle informací SVT přerušila svou politickou kariéru a vyčkává na konečný rozsudek v případu. Výsledek do značné míry ovlivní případnou změnu zákona o péči o mládež i riziko teroristických útoků.
Integrace migrantů ve Švédsku selhala, přiznala premiérka. Zvýšilo se násilí |
Zákon se zvláštními ustanoveními o péči o mládež (švédská zkratka LVU) vstoupil v platnost v roce 1990 a stanovuje práva na ochranu dětí a mládeže do věku 21 let prostřednictvím sociálních služeb. Ohroženým dětem a mladistvým poskytuje možnost ochrany, a to i v případě, kdy se tomu jejich zákonní zástupci brání.
Kritici zákona tvrdí, že legislativa porušuje práva rodičů, umožňuje odebírání dětí bez podstatných důkazů a neúměrně ovlivňuje marginalizované komunity. Zastánci na druhé straně tvrdí, že zákon je nezbytnou pojistkou pro děti, protože poskytuje sociálním službám pravomoc zasáhnout v situacích, kdy je ohroženo blaho dětí.
23. ledna 2023 |
