Místo svatby s NATO zůstáváme přáteli. Zklamaní Ukrajinci ztratili iluze

  • 740
Společné prohlášení členských států na summitu NATO v Vilniusu o případné pozvánce Ukrajiny do NATO zanechalo v ústech řady Ukrajinců hořkou pachuť. Přiznávají, že měli větší očekávání a doufali, že by pozváním či dokonce přijetím mohlo dojít k urychlení konce války.

„Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu opatrně formulovaného stanoviska summitu, které členské státy přijaly po složitých vyjednáváních. Mnozí Ukrajinci neskrývají, že doufali ve více.

„Chtěli jsme, aby to byly zásnuby a oznámení data svatby. A dopadlo to tak, že jsme zůstali ve friendzone,“ řekla portálu Kyiv Post pracovnice ukrajinské obchodní komory Anna Natalušková. Friendzone označuje stav, kdy ve vzájemném vztahu jeden touží po lásce, druhému ale stačí přátelství.

Natalušková se obává, že vágní jazyk prohlášení 31 států NATO je „špatným signálem“, který si Rusko vyloží jako slabost. „Dokonce vojenská pomoc a rakety tentokrát vypadají jako cena útěchy,“ řekla o oznámení další vojenské pomoci Ukrajině.

Podle ukrajinského poslance Alekseje Gončarenka se Ukrajinci mohou začít ptát: „Takže jsme dobří na to, abychom zemřeli pro demokracii, ale ne dost dobří, abychom žili společně s dalšími ostatními svobodnými národy v jedné alianci?“ Podle průzkumů veřejného mínění 89 procent Ukrajinců podporuje přičlenění země do NATO.

„Ukrajina potřebuje ‚strategickou trpělivost‘. Měl bych trpělivě čekat, až ruská střela dopadne na můj byt v Kyjevě, s mými dětmi uvnitř? Nebo bych měl trpělivě čekat, až mému synovi bude osmnáct a půjde do války proti největší hrozbě pro NATO? Zdržení stojí životy!“ napsala známá ukrajinská protikorupční aktivistka Daria Kalenjuková.

„Doufala jsem, že nás přijmou nebo pozvou,“ uvedla domovnice Nelja, která se slzami v očích sledovala řeč ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Vilniusu. „Myslela jsem, že by válka možná skončila, kdyby tak učinili. Ale bude trvat déle.“

Summit dopadl dobře, ale ne ideálně, řekl Zelenskyj. Chválí novou várku pomoci

Důchodkyně Olga též doufala, že summit povede k rychlejšímu ukončení války. Ukrajina by podle ní mohla mít postavení Západního Německa, které se stalo v roce 1955 členem Severoatlantické aliance, i když jeho cílem bylo budoucí německé sjednocení a země byla prakticky v zamrzlém konfliktu. Takový scénář tudíž předpokládá zamrznutí konfliktu i na Ukrajině, Kyjev ale vede tvrdé boje o osvobození území okupovaných Ruskem.

Problémem je korupce, poukazují Ukrajinci

Někteří Ukrajinci ale říkají, že je opatrné prohlášení příliš nepřekvapilo. „Očekávali jsme takovou odpověď. Neměli jsme o tom žádné iluze. Nejprve musíme vyhrát válku a až poté začít budovat ochranu proti Rusku společně s NATO. Lidé to chápou,“ řekl portálu iDNES.cz dobrovolník z Chersonu Volodymyr. „Úroveň korupce v naší zemi je stále velká, dokonce i během války,“ poukázal na to, že USA a další státy jako jedno z kritérií vstupu do NATO požadují po Kyjevu vypořádání se s obsáhlou korupcí v zemi.

I výkonná ředitelka chersonské lidskoprávní organizace Union Anastasia Hriško tvrdí, že Ukrajinci nečekali, že Ukrajina bude pozvána do NATO. „Cítíme, že se svět Ruska stále bojí a bohužel nechápe a necítí cenu životů, které platíme,“ napsala redakci iDNES.cz.

NATO odpustilo Ukrajině jeden krok ke vstupu, jasné cesty se však nedočkala

„Jako člověk, který pracuje v nevládní sféře, mohu říci, že lidé, kteří v ní pracují, souhlasí s tím, že naše úřady ještě nejsou připraveny na vstup do NATO kvůli korupci a dalším problémům,“ dodala. „Musíme toho ještě hodně změnit ve vládě. Zde souhlasím s výroky (generálního tajemníka NATO) Jense Stoltenberga a chápu, proč ještě nejsme v NATO. Chtěli jsme však zásadní kroky pro ochranu Ukrajiny, nejen poskytnutí několika dalších Patriotů.“

Stoltenberg hájil prohlášení jako silné gesto vůči Ukrajině. „Jde se o silný balíček pro Ukrajinu. A jasnou cestu k jejímu členství v NATO,“ řekl s tím, že věří, že Ukrajina se stane členem aliance. Připustil ale, že to bude až po splnění určitých podmínek.

„Chápu, že NATO přijme Ukrajinu až po válce. Neměl jsem žádné naděje, protože je mnoho požadavků a objektivních překážek,“ uvedl Kyjevčan Oleksij.

Frustrovaný Zelenskyj

Podle stanov NATO na území žadatelského státu nesmějí probíhat boje ani válka. Členové Severoatlantické aliance se nicméně shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupové řízení na jeden krok. Členství Ukrajiny je nicméně podle Bílého domu možné až po ukončení války, protože by mohlo eskalovat konflikt.

Zelenskyj před zveřejněním prohlášení neobvykle ostře zkritizoval zákulisní jednání. „Obdržel jsem signály, že se bez Ukrajiny vedou určité diskuze o formulacích,“ napsal. „Je bezprecedentní a absurdní, aby nebyl stanoven časový rámec ani pro pozvání Ukrajiny do NATO ani pro její členství. A zároveň jsou přidány vágní formulace o ‚podmínkách‘ i jen, co se týče pozvání Ukrajiny. Zdá se, že neexistuje žádná ochota ani, co se týče pozvání Ukrajiny do NATO, ani ohledně členství Ukrajiny v Alianci,“ uvedl Zelenským s tím, že „nejistota je slabost“, která jen nahrává Rusku.

I po zveřejnění prohlášení Zelenskyj projevil určitou frustraci. „Dnes jsem se vydal na cestu s vírou v rozhodnutí, s vírou v partnery, s vírou v silné NATO. V NATO, které neváhá, neztrácí čas a neohlíží se na žádného agresora. Rád bych, aby se tato víra stala důvěrou,“ napsal.

Ukrajinské zklamání je tu. Ještě předtím než summit NATO vůbec začal

Ukrajinci se bojí opakování scénáře z summitu v Bukurešti v roce 2008, kdy se členské země nedohodly na tom, aby udělili Ukrajině akční plán členství. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby nyní spojenci Ukrajinu ujišťují, že se Bukurešť nebude opakovat a věci budou jiné už proto, že se státy shodly na odstranění akčního plánu.

Kuleba ale poukazuje, že jen takový slib nebude pro ukrajinskou veřejnost dostatečně uspokojivý. „Nemůže jít a říkat lidem: Na setkání mi slíbili, že tentokrát to bude jiné.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video