V nemocnici v somálském hlavním městě Mogadišu zdravotníci letos přijali asi 4 272 lidí trpících těžkým vodnatým průjmem, 181 z nich zemřelo. Polovinu obětí tvořily děti mladší dvou let. "Případů je tam dvakrát nebo třikrát víc než loni. Takže můžeme říct, že tu jde o postupující epidemii cholery," prohlásil v Ženevě představitel mezinárodní organizace Michel Yao.
Nakažlivé průjmové onemocnění se šíří hlavně kvůli špinavé vodě a špatným hygienickým podmínkám. A situaci může zhoršit také pohyb velkého množství obyvatel, kteří utíkají před násilnostmi i katastrofálním hladem na jihu země.
Trpící Somálsko    |
Za násilím stojí převážně nejsilnější skupina islámských radikálů hnutí al-Šabáb, které je somálskou odnoží al-Káidy. Jeden z vůdců hnutí prohlásil, že i přes víkendové stažení většiny sil Šabábu z Mogadiša bude skupina pokračovat v partyzánské bojové strategii, podobně jako v Afghánistánu.
Statisíce uprchlíků
V rozhlasovém projevu hnutí nadto označilo palebnou sílu jednotek Africké unie (AMISOM) nasazených v Mogadišu za nepřiměřenou. Šabáb totiž nemá k dispozici tanky. Islamistické jednotky se stáhly z metropole o víkendu, ale objevují se stále občasné střety. Šabáb také nadále brání dodávkám humanitární pomoci do některých oblastí jižního Somálska.
Do Mogadiša v posledních dvou měsících uteklo z jiných částí země odhadem 100 tisíc Somálců. V metropoli zbídačelé země už předtím žilo 370 tisíc vysídlenců. Dalších 1 500 uprchlíků na cestě za jídlem a bezpečím každý den překročí hranice s Keňou. V tamním uprchlickém táboře Dadaab, největším na světě, nyní žije asi 440 tisíc lidí, jeho kapacita je přitom mnohem menší.
OSN v několika částech Somálska vyhlásila stav hladomoru. Potravinová krize způsobená katastrofálním suchem ale zasáhla i další země východní Afriky.
