Výsledek hlasování se očekával vzhledem k tomu, že se Janšovi minulý týden podařilo získat ve Státním shromáždění většinovou podporu díky koaliční dohodě jeho Slovinské demokratické strany (SDS) se třemi dalšími parlamentními stranami.
Janša v 90členném zákonodárném sboru potřeboval ke schválení svého už třetího premiérského mandátu hlasy 46 zákonodárců. V tajném hlasování ho nakonec podpořilo 52 z 84 zúčastněných poslanců, zatímco proti se jich postavilo jen 31.
Slovinský premiér odstupuje z funkce, vyzval ke konání předčasných voleb |
Janša podle deníku Delo hned po hlasování složil přísahu. Nyní jej čeká vytvoření nového koaličního kabinetu a vypracování společného vládního programu, s nimiž poté předstoupí před parlament a požádá o vyslovení důvěry. Sestava Janšova týmu by mohla být hotova do poloviny března a koncem měsíce by už jeho členové mohli složit přísahu.
Protiimigračně zaměřená SDS vyhrála před dvěma roky poslední volby, nenašla však koaliční partnery. Mandát k sestavení vlády proto tehdy dostal herec Marjan Šarec, jehož strana skončila ve volbách druhá. Letos v lednu ale Šarec odstoupil s poukazem na to, že menšinová vládní koalice už není schopná prosazovat schválení potřebných reformních zákonů.
Janša se chopil příležitosti vrátit se potřetí do křesla premiéra, v němž seděl už v letech 2004 až 2008 a 2012 až 2013. Před týdnem s ním podepsaly koaliční dohodu tři strany – křesťanští demokraté (NSi), Strana moderního středu (SMC) a Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS). Podle všeho obě přiměly k obratu průzkumy, které naznačovaly, že by se po předčasných volbách už nemusely dostat do parlamentu.
Janšova SDS má již řadu let u voličů poměrně stabilní podporu, která se pohybuje mezi pětinou a třetinou hlasů a kterou příliš neovlivnilo ani Janšovo odsouzení v kauze nákupu obrněných transportérů. Trest, jehož část si Janša odpykal – na zasedání parlamentu dokonce jistý čas docházel přímo z věznice –, ale v roce 2015 zrušil slovinský ústavní soud a na nové projednání už nedošlo, protože mezitím uplynula promlčecí lhůta.
Někdejší liberál Janša, který se během let přeměnil v konzervativce ostře kritizujícího EU, nemá daleko k silným slovům. „Poznáme hranici mezi solidaritou a šílenstvím,“ kritizoval třeba postoj Bruselu k migrační krizi Janša, který má blízko k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.
