„Dnešní politická kultura v parlamentu je neudržitelná a nesnesitelná. Chceme říct jasné ne kulturním válkám. Liberálové nemohou porazit konzervativce, konzervativci nemohou porazit liberály,“ prohlásil v pátek Mikuláš Dzurinda, když představoval svůj nový projekt.
V sedmašedesáti letech přichází s Modrou koalicí. „Situace je tíživá v oblasti ekonomické i sociální. Slovensko potřebuje nový impulz, novou energii,“ říká politik, který zemi vedl v letech 1998 až 2006 a jako premiér ji dovedl do Evropské unie i Severoatlantické aliance. V nemilost Slováků však upadl kvůli reformám, které vedly mimo jiné ke zvyšování cen, či korupční kauze Gorila.
Podám, nepodám. Matovič potupně padl a stáhl s sebou vládu, jež ani nebyla jeho |
Z vysoké politiky se Dzurinda stáhl v roce 2016 a poté radil třeba tehdejšímu ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Až nyní se vrací. Chce bojovat za „evropské, moderní a vzdělané Slovensko“ a být také „rozumnou alternativou proti mafii a chaosu“. Expremiér však jasně neřekl, zda bude koalici také vést.
Zklamaní voliči a rozkol v OLaNO
Modrá koalice vznikla přejmenováním stávající neparlamentní strany Spolu. A třeba deník Sme upozorňuje, že kromě Dzurindy v koalici nejsou prakticky žádné známé tváře. Přesto by zřejmě mohla oslovit zklamané voliče OLaNO nebo příznivce strany Svoboda a solidarita (SaS), kterou vede Richard Sulík.
Ten z vlády i se svými ministry odešel po měsících sporů s Matovičem a nakonec iniciativa SaS vedla k tomu, že padla vláda Eduarda Hegera. Jen na okraj připomeňme, že se kabinet zřejmě mohl zachránit, kdyby Matovič podal demisi a bizarním krokem ji na poslední chvíli přímo v prezidentské kanceláři nevzal zpět.
Modrá koalice Slováky zaujala:
Po pádu koalice nyní Heger vládne v demisi a už oznámil, že předčasné volby budou 30. září. Termín by se měl potvrdit v úterý. V souvislosti s děním na slovenské politické scéně už se však začaly objevovat informace, že by Heger nemusel nutně znovu kandidovat za OLaNO.
Svou výzvou na sociálních sítích, kde mluvil o návratu ke slušné politice bez výpadů, se nekonkrétně vymezil vůči svému stranickému šéfovi Matovičovi, který vulgárně napadá každého, kdo s ním nesouhlasí, a útočí mimo jiné i na LGBTI komunitu. Právě o rozkolu mezi Hegerem a Matovičem pak začala spekulovat slovenská média.
Oba už neshody potvrdili, Heger však ještě neřekl, jakou cestou se vydá. Možnosti jsou tyto: zůstat v OLaNO, odejít a založit vlastní stranu, přidat se k Dzurindově Modré koalici anebo se spojit se skupinou poslanců Občansko-demokratická platforma. Ta už z OLaNO pod vedením ministra životního prostředí Jána Budaje vystoupila.
Štěpení slovenské politické scény tímto nekončí. Partnerem Modré koalice by podle Dzurindy mohlo být neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). To by zase mohlo chtít spolupracovat s velmi konzervativní Křesťanskou unií, která se do Národní rady dostala na kandidátce OLaNO a jejíž nejvýraznější členkou je Anna Záborská se svou pravidelnou snahou omezit přístup Slovenek k potratům.
Šťavnaté Jablko a generálova ODS
Modrá koalice je údajně v kontaktu i s dalšími stranami, třeba s Občanskými demokraty Slovenska (ODS) generála ve výslužbě Pavla Macka anebo se zbrusu novou partají Jablko. Tu založila slovenská europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová, jež byla až do roku 2021 členkou SaS.
Nyní prý nabízí „moderní, středovou a proevropskou stranu“ se šťavnatým názvem. „Je svěží alternativou k současným politickým stranám, které jsou ideově nebo lidsky vyprázdněné a už nedokážou dát lidem naději,“ napsala v polovině ledna.
„Jablko má každý rád. Jablko je na každém slovenském stole, v každé slovenské domácnosti,“ řekla také na videu, kde mimo jiné prohlásila, že obvyklé názvy stran jsou nudné. A že jabloň obvykle musí nejdřív čtyři až pět let růst, než začne plodit – stejně tak chce i nová partaj nejprve růst a až pak přijít s reformami, jablky, pro Slovensko.
Především název Jablko vyvolal na Slovensku rozpačité reakce. „Při pojmenovávání politických stran jsme se utrhli ze řetězu už dávno. Teda ne my, ale jejich zakladatelé, autoři a majitelé,“ píše v komentáři pro Sme novinářka Nataša Holinová.
Upozorňuje, že „dávno vzal čert jakési politologické přívlastky, díky kterým víte, jak partaj posadit v parlamentu: napravo, nalevo, hlavou dolů...“. A ptá se, kam – kromě už dávno vzniklých partají – zmizely strany křesťanské, demokratické či sociálnědemokratické. „V jednu chvíli se to tu začalo hemžit Skoky, Šancemi, Sítěmi, aby se v tom ani prase nevyznalo,“ pokračuje.
„Trendy jarní módy jsou jasné a jistě nás čeká ještě hodně praštěných názvů různých politických ‚projektů‘. Určitě však není možné, aby někdo stranu nazval Jablko. Až v takovém háji nemůžeme být,“ dodává.
„Ve spojení s Hegerem se rýsuje calvados a pokud by se dohodla s Dzurindou, mohlo by jít o ovocnou příchuť energetických tyčinek pro cyklisty. A když nic z toho nevyjde, očekávaným osudem některých jablek je přece zůstat na ocet,“ glosuje i HN Online s tím, že by „sjednotitelka“ Ďuriš Nicholsonová paradoxně nezakládala novou stranu, kdyby se ve zlém nerozešla s vicepremiérkou Veronikou Remišovou (Za lidi) kvůli čerpání eurofondů a neodešla ze SaS.
Ľuboslav Kačalka ve svém komentáři také připomíná, že strana plánovala najít lídra a program vytvořit na základě průzkumů, ovšem nakonec bude improvizovat. Jako všechny slovenské strany, podle modu operandi: „Jste zděšení z toho, jak to dělají ostatní? Volte nás!“
I název strany Jablko internetové vtipálky pobavil:
Celkem nyní na Slovensku vzniká šest nových stran, napsala o víkendu agentura TASR. Kromě Jablka také Alternativa pro Slovensko, Maďarská Regionální Strana, Prosperita a rozvoj – občanů, Dobrý den Slovensko či Nevakcinovaní – Sapere aude. Pokud splní zákonné podmínky, přidají se ke 160 stávajícím stranám a hnutím, z nichž devadesát je nyní v likvidaci.
Nejvyšší preference ovšem podle průzkumů stále mají strany Hlas-sociální demokracie Petera Pellegriniho a Ficův Směr-SD, proti nimž se liberální nové projekty budou muset spojit, pokud chtějí mít nějakou šanci.
