Howard Sills, šerif Putnamského okresu v americkém státě Georgia, čekal na tento okamžik dlouho a proto si ho nyní chce pořádně vychutnat. Než pustí demoliční četu k dílu, usedá sám do kabiny nakladače a startuje. Stroj se pomalu rozjíždí a odbočuje ze silnice směrem k bráně.
Nepatřičně vyhlížející portál je pokryt hieroglyfy, zpodobněním několika božstev a výjevů zdánlivě egyptského původu. Za ním se tyčí vysoká černá pyramida, již střeží sfinga a řada mytických postav, lemujících přístupovou cestu. Opuštěný skanzen starověké architektury působí v jižanské krajině jako pěst na oko.
Šerif tahá za páku a hydraulické rameno zvedá železnou lopatu. Jeden z barevně zdobených pilířů se mění v suť. Vetchá konstrukce exotického portálu nemá šanci odolat těžké technice. Když ze stavby zbývá jen halda trosek, Sills si vítězoslavně zapaluje doutník a otáčí se k přihlížejícím policistům a novinářům: „Typický nuvábijský styl - navrch omítka a vespod polystyren.“
Muž z planety Rizq
Zakladatel kultu známého především pod názvem Sjednocený nuvábijský národ Maurů se narodil v Bostonu v roce 1935. V sedmi letech podle svých slov odcestoval za příbuznými do egyptského Asuánu, kde začal poznávat islámskou víru. Po návratu do Spojených států pokračoval v náboženském studiu a během šedesátých let začal veřejně působit v New Yorku, kde vystupoval jako imám Isa Abdalláh.
V roce 1970 se při pouti do Súdánu a Egypta sešel s následníky al-Mahdího, duchovního vůdce a náboženského reformátora, který vedl v 19. století revoltu proti britským kolonialistům. Islámské hnutí přesvědčil, aby mu poskytlo prostředky pro vytvoření americké pobočky organizace a následně založil v Brooklynu komunitu Ansár Alláh.
Yorkova skupina vycházela nejprve z islámu a v šedesátých letech se zařadila mezi početné černošské politicko-náboženské skupiny, jejichž členové se označovali za tzv. černé Hebrejce a považovali se za potomky Izraelitů vyhnaných z Jeruzaléma. Součástí doktríny hnutí se tehdy stal mýtus o příchodu núbijských předků z Egypta do Severní Ameriky v období před rozpadem prakontinentu Pangea.
Ve snaze rozšířit členskou základnu měnil York postupně identitu sekty a obohacoval její nauku o prvky vytržené z jiných náboženství a kultur. Eklektický charakter se odrážel ve jménech a titulech, jichž užíval: velmistr Malachi Z. York, imám Isa Abdalláh, faraon Necer A’aferti Atum Re, náčelník Černý orel nebo Beránek. Spirituální všehochuť se promítala rovněž do názvu hnutí: Ansár Alláh, Núbijští islámští židé, Jamasíští indiánští nuvábijci, Starobylý svatý tabernákl nejvyšších či Mystický řád Melchisedechův.
Nesourodou směsici vlivů York nakonec obohatil také o mimozemský rozměr. Vyznavačům sekty zvěstoval, že na Zemi přiletěl v roce 1970 z galaxie Illywun a přinesl s sebou poselství: příslušníci hnutí mají s mimozemským zástupcem zplodit 144 tisíc čistokrevných núbijských dětí, které se nakonec vrátí na domovskou planetu Rizq.
Pyramidy v Novém světě
V osmdesátých letech zaznamenalo hnutí krátké období kulturní expanze, když si „Dr. York“ založil hudební vydavatelství a začal produkovat hiphopové nahrávky. Prvky nuvábijského učení pronikaly do písňových textů i vizuální stylizace performerů, mezi které patřil i budoucí hvězdný rapper Jay-Z.
Jay-Z pózuje ve videoklipu k písni The Originators s obrazem Dr. Yorka
Sympatizanti se však od Yorka začali postupně odvracet, když islámskou nauku smísil s ezoterikou a tvrzením o mimozemském původu. Masivní úbytek stoupenců následně vyvolaly medializované případy členů sekty, kteří vůdce obvinili ze sexuálního napadení.
York se dostal do hledáčku FBI, která hnutí popsala jako „zástěrku pro široké spektrum kriminální aktivity“ a vyjádřila podezření ze zneužívání sociálních dávek. Podle tehdejších zpráv musely nuvábijské ženy opustit zaměstnání a čerpat státní příspěvky, aby mělo hnutí dostatek prostředků. Část z nich prý samotný York oplodnil, aby mohl pobírat přídavky na děti.
V roce 1993 proto York zakoupil dvousethektarový ranč v jižanském státě Georgia, kam se zbývajícími přívrženci přesídlil. Záhy však hnutí vyvolalo další kontroverzi, když vůdce sebe a zhruba stovku věrných prohlásil za původní obyvatele severoamerického kontinentu, příslušníky indiánského kmene Jamasí, a s tímto odůvodněním vyhlásil nezávislost na americké vládě.
V následujících letech vybudovala sekta na pozemku rozsáhlý komplex zvaný Tama Re - Egypt Západu. Soubor budov zahrnoval dvě pyramidy, obelisky, sochy egyptských božstev a sfingu. York se prohlásil za hlavu nezávislého nuvábijského státu, jmenoval vládu a začal tisknout vlastní bankovky, které museli návštěvníci kolonie směnit za dolary, aby mohli s místními obchodovat.
Zelené pokoje
Obyvatelé Putnamského okresu, kam komunita přesídlila, považovali bizarně oděné přistěhovalce nejprve za kuriozitu. Když se však rozšířily zprávy o učení Yorka a předešlých problémech s policií, začali mít obavy, zda se nejedná o sektu podobnou Davidiánům, jejichž střet s federálními agenty vyústil v zásah, při němž zahynulo přes osmdesát lidí (více se dočtete zde).
K nuvábijské svatyni se sjíždělo postupně stále více lidí, kteří zde pořádali bujaré večírky, především na každoročním Dnu spasitele, kterým byl pochopitelně sám York. Počet obyvatel kolonie vzrostl během devadesátých let na několik set, část z nich tvořily děti vyznavačů kultu.
Členové komunity se museli podřídit přísným pravidlům, týkajícím se také sexuálního života. Ženy měly plnit především úlohu manželek a matek a ctít posvátný institut manželství podle islámské nauky. Před vstupem do manželství se vyžadovala sexuální abstinence.
Přes deklarovanou stěžejní úlohu rodiny obyvatelé Tama Re žili rozděleni podle pohlaví. Ženy a muži bydleli odděleně v dormitářích a zvlášť bydlely také děti. Manželé se mohli pohlavně stýkat pouze podle daného rozvrhu jednou za tři měsíce ve zvlášť zřízených zelených pokojích. Výjimku z těchto pravidel si pro sebe vyhradil samotný vůdce, kterému byly k dispozici všechny ženy i děti.
Konec civilizace
Úřady se snažily opakovaně o provedení inspekce v areálu, Yorkovi stoupenci jim však vždy ve vniknutí na pozemek zabránili. Dostatečnou záminkou se stala až hromadící se udání a svědectví o sexuálním zneužívání v komunitě, která poskytli vyšetřovatelům bývalí Yorkovi následovníci.
FBI nechtěla riskovat a vyčkávala na vhodný okamžik k zásahu. Ten přišel 8. května 2002, když York opustil Tama Re. Na silnici už na něj čekali agenti. Po zatčení vůdce podniklo zhruba dvě stě příslušníků ozbrojených složek razii v areálu, při níž zabavili desítky zbraní, ale která se obešla bez násilností.
Žalobci na základě četných důkazů obvinili Yorka z podílu na sexuálním zneužívání dětí a vydírání. Počtem obětí i případů zneužití se přitom jednalo o nejrozsáhlejší obvinění takového typu vznesené proti jednotlivci v dějinách amerického soudnictví. York se k některým zločinům přiznal a dostal kumulativní trest 135 let odnětí svobody.
Pád proroka zdecimoval řady jeho vyznavačů, z nichž mnozí odešli pryč a jen část zůstala svému vůdci věrná. Úřady zkonfiskovaly a následně prodaly nuvábijské pozemky, výtěžek si rozdělila místní policie a federální agentury, podílející se na zásahu. Dílo zkázy Tama Re dokonal demoliční oddíl, vedený šerifem Sillsem, který pyramidy Egypta Západu srovnal se zemí.
