Proč tedy kvůli té prasečí v Mexiku zavřeli školy, kina i restaurace, v Egyptě vybíjejí stáda vepřů? Proč Čína a Rusko zakázaly dovoz vepřového a na Filipínách se lidé nesmějí líbat? Proč chce Francie vyzvat, aby EU zakázala lety do Mexika? Proč planetu zachvátil strach?
"Jsem nervózní z lidí, kteří nemají roušky. Pořád čekám, že najednou kýchnou nebo zakašlou!" svěřila se CNN Berta Hernandezová ze Ciudad de México.
Nákaza už zaměstnává i lékaře v Česku. V celé zemi řeší několik podezření u pacientů, kteří se vrátili z Mexika. Ani u jednoho se zatím neprokázalo, že by měl prasečí chřipku.
Pacient číslo nula
"Proč všichni z toho, že se vir rozšířil do světa, viní mého syna?" pláče Maria del Carmen Hernandezová z vesnice La Gloria v Mexiku. Jejího pětiletého Edgara totiž lékaři identifikovali jako "pacienta číslo nula", tedy toho, kdo se nakazil první.
Zatímco Maria del Carmen lamentuje pod obrázkem panny Marie, její syn reportérům Washington Post ukazuje, že už jí zmrzlinu. Jen občas zakašle.
|
Jsem nervózní z lidí, kteří nemají roušky. Pořád čekám, že najednou kýchnou nebo zakašlou. Berta Hernandezová, Mexico City |
Komentátor britského listu Guardian obviňuje Světovou zdravotnickou organizaci z šíření paniky. "Zdravotnické organizace jsou chtivé záře reflektorů. Vyžívají se v proslovech o tom, že svět stojí na prahu nové pandemie," napsal Simon Jenkis.
Přiložil i citát vědce Johna Oxforda z roku 2006. Ten tehdy nastupující epidemii ptačí chřipky označil "za první pandemii 21. století", při níž "může zemřít každý čtvrtý Brit".
Epidemiologové se brání, že nešíří paniku. Upozorňují, že na klasickou chřipku umírají většinou staří lidé, oslabenému organismu třeba selže srdce. Té prasečí však podléhají i mladí silní lidé.
Navíc se vzduchem ročně po světě přepraví na 824 milionů lidí. Svět je tedy mnohem zranitelnější. Zdravotníci se také poučili z lekce, jakou jim v roce 2003 uštědřil SARS. "Izolace lidí, kteří mohou být nemocní, je naprosto rozhodující," varoval CNN mikrobiolog Ky Yuen, který identifikoval první případ SARS v Hongkongu. Tehdy zemřelo na 800 lidí. "To, co tehdy bylo nejdůležitější, byla dobrá komunikace," zdůraznil.
Rychlost informací je podle vědců největší zbraní proti rychlosti šíření viru. A ještě nikdy svět nebyl připravenější. "Globální komunikace umožňuje šířit užitečné informace, ale má i stinné stránky. Třeba, že lidi někdy zbytečně děsí," míní Maria Raviglionová ze Světové zdravotnické organizace.
