Begumová před šesti lety utekla z Londýna společně se dvěma kamarádkami, Amirou Abaseovou a Kadizou Sultanaovou, ve věku patnácti, respektive šestnácti let. Begumová nyní prohlásila, že byla „mladá a naivní“ a chtěla jen „pomoci lidem v Sýrii“.
Děvčata se podobně jako tisíce dalších mladých Evropanů nechala nalákat do samozvaného chalífátu, jenž Islámský stát (IS) na obsazených částech Sýrie a Iráku vyhlásil. „Na internetu nás v rozhodnutí podporovali fanoušci IS,“ řekla Begumová v novém dokumentu SKY News Návrat: Život po IS.
Trojice dívek v roce 2015 nasedla na let společnosti Turkish Airlines z Gatwicku do Istanbulu. Z Turecka posléze po zemi přešla do Sýrie.
„Náboráři vsadili na to, že se cítíme provinile, když vidíme, jak muslimové v Sýrii trpí. Povzbuzovali nás, abychom se stali součástí něčeho většího,“ popsala Begumová v dokumentu podle listu The Independent.
„Věděla jsem, že je to velké rozhodnutí, ale cítila jsem nutkání to rychle udělat. Nechtěla jsem být tou, která zůstane v Londýně sama,“ uvedla.
Begumová v novém dokumentu popsala smrt svých dětí:
Británie je neoblomná
Begumová se krátce po příjezdu do Sýrie ve svých patnácti letech provdala za bojovníka IS Yaga Riedijka pocházejícího z Nizozemska. Manželům se na Blízkém východě postupně narodily tři děti, poslední z nich v roce 2019 po pádu chalífátu. Všechny ale zemřely v raném věku.
Begumová se v posledních letech opakovaně snaží dostat zpět do rodné Británie. Britský nejvyšší soud ale v únoru rozhodl, že se vrátit už nesmí. Již dříve ženě odebral britské občanství. Rozhodnutí soud odůvodnil tím, že Begumová představuje bezpečnostní hrozbu.
Begumová uprchla z tábora. Ostatní vdovy IS vypsaly na její hlavu odměnu |
Jednadvacetiletá žena se nyní nachází v táboře Al-Roj na severu Sýrie pro příbuzné bojovníků IS. Begumová v dokumentu popsala ztrátu dětí. „Po ztrátě dvou dětí jsem se chtěla kvůli zármutku zabít. Jediná věc, která mě udržovala naživu bylo třetí dítě, se kterým jsem byla těhotná,“ popsala.
„Měla jsem pocit, že za jejich smrt můžu já, protože jsem je nedostala z chalífátu ven dřív, i když dodnes nevím, proč zemřely,“ dodala.
"The media’s portrayal of Shamima Begum has been a driving force behind the government’s refusal to allow her return. Their reports are riven with failure," writes @A_Loyd_Times https://t.co/mkqnudo6TF
Dejte stranou, co o mě slyšíte, prosí žena
Režisérka dokumentu Alba Sotorraová uvedla, že Begumová podle ní není hrozbou a potřebuje pomoc. „Zpočátku byla Shamima jako duch, který tam jen seděl,“ uvedla Sotorraová, která se s Begumovou potkala při natáčení workshopu vedeném kurdskými ženami v zadržovacím táboře.
„Její neschopnost popsat své emoce mě přiměl k hlubokému smutku,“ popsala režisérka. Begumová dokument využila k tomu, aby Británii opět požádala o druhou šanci, vrácení občanství a umožnění návratu.
„Byla jsem ještě mladá. Prosím je, aby odložili stranou všechno, co o mně slyšeli, a měli otevřenou mysl, proč jsem odešla a kdo jsem teď,“ uvedla.
Osud Begumové se stal v Británii v posledních letech předmětem vášnivých debat. Podle některých přišla o nárok na britské občanství v okamžiku, kdy se přidala k teroristické organizaci.
Podle jiných by ale neměla zůstat bez státní příslušnosti a místo toho by se měla vrátit do Británie a zodpovídat se před soudem ze svých činů.
Británie odebrala Begumové občanství v roce 2019. Tehdejší ministr vnitra Sajid Javid v té době uvedl, že si Begumová může požádat o pas Bangladéše, odkud pocházeli její rodiče. Britský zákon umožňuje z důvodu „zásadního veřejného zájmu“ občanství odebrat. Nesmí se tak ale stát v případě, že by se daný člověk ocitl bez státní příslušnosti.
Vlevo je Begumová na snímku z roku 2019, vpravo z letošního března:
@OliverDowden On that basis, I look forward to you championing the case of Shamima Begum in the coming days too, Oliver. https://t.co/UKCBpMckqG
Odborníci OSN na lidská práva v únoru vyzvali 57 států, aby repatriovaly své občany, převážně ženy a děti s vazbami na bojovníky IS, zadržované v táborech na severovýchodě Sýrie. Jde podle nich o bezmála 10 tisíc lidí, kteří přežívají v nelidských podmínkách bez šance na spravedlivý proces.
Experti uvedli, že mezinárodní právo státům ukládá povinnost své občany repatriovat a následně jim zaručit spravedlivý proces ve vlasti, pokud budou u dospělých existovat důkazy svědčící o tom, že se dopustily válečných zločinů či jiných trestných činů.
19. února 2019 |
