Schvalování zločinů asi skončí pokutou

Francouzský generál Paul Aussaresses, který je v Paříži souzen za schvalování válečných zločinů v Alžírsku v letech 1954 až 1962, nejspíš vyvázne z procesu s pokutou. Prokurátorka navrhla, aby za své činy zaplatil 100 tisíc franků (přes půl milionu Kč). Stejnou sumu mají zaplatit i dva vydavatelé knihy, v níž se 83letý bývalý šéf francouzských zpravodajských služeb k mučení během alžírské války o nezávislost přiznal.

Soudní proces s Aussaressesem, o kterém se začalo mluvit už v květnu, vzbudil ve Francii velkou pozornost. 

Mezinárodní federace pro lidská práva generála obvinila, že mučil vězně a podílel se na popravách 24 vězňů. Federace žádala, aby byl 83letý generál souzen i za zločiny proti lidskosti, to ale prokurátor odmítl.

Podílel jsem se na vraždě Larbího bin Muhidího
Generálův podíl na násilí vyšel najevo, když bývalý šéf francouzských zpravodajských služeb vydal o svém působení v rozvědce memoáry.

V knize "Zvláštní služby, Alžírsko 1955-1957" mimo jiné tvrdí, že v roce 1957 zorganizoval vraždu předáka alžírské Fronty národního osvobození Larbího bin Muhidího. Jeho smrt přitom byla dříve pokládána za sebevraždu.

Aussaresses chladnokrevně popisuje, jak jeho podřízení používali při výsleších mučení. To je podle něj účinným prostředkem, jak dostat z nepřítele informace, a používají je všechny armády světa. 

Žaloba Aussaressesovi vytýká nejen "šokující a neospravedlnitelný" způsob, jakým se o mučení vyjadřuje, ale také fakt, že knihu v médiích propagoval s cílem vydělat peníze.

Soudní proces
Na stranu generála se během třídenního procesu před pařížským trestním soudem postavila řada bývalých vojáků. Například někdejší náčelník generálního štábu francouzské armády Maurice Schmitt prohlásil, že mučení je přijatelné, pokud jde o obranu obyvatelstva před smrtelným nebezpečím. Francie tehdy byla ve stavu legitimní obrany, míní Schmitt.

Proti Aussaressesovi svědčil kromě jiných osmdesátiletý novinář a militantní komunista Henri Alleg, kterého výsadkáři v roce 1957 týrali. Podle něj bylo mučení praktikou, kterou francouzská armáda "institucionalizovala"; francouzští vojáci prý navíc znásilňovali alžírské ženy.

Pozornost vzbudila také výpověď novinářky Florence Beaugéové z deníku Le Monde. Aussaresses jí prý řekl, že napsal knihu, aby upoutal pozornost bývalé milenky exministra zahraničí Rolanda Dumase Christine Deviersové-Joncourové, do níž byl zamilovaný.

Disciplinární řízení
Úřad francouzského prezidenta už v květnu oznámil, že proti generálovi zahájí disciplinární řízení. V rámci této procedury ale Aussaressesovi nanejvýš hrozilo, že bude penzionován. Ztratil by tak například právo nosit uniformu a platit jen čtvrtinu jízdenky na železnici.

Prezident Chirac navíc žádal, aby byl důstojníkovi odňat řád Čestné legie. Vojákovo  chování kritizoval i premiér Lionel Jospin.

Pokud by ale Aussaressese shledal vinným trestní soud, hrozily mu až čtyři roky vězení.

Alžírský konflikt je pro Francii traumatem
Alžírsko Francii dodnes rozděluje. Podle některých historiků pro Francouze znamená podobné trauma jako vietnamská válka pro Američany. To, že byl konflikt válkou uznal francouzský parlament teprve přede dvěma lety. Francie poslala do Alžírska kolem 400 tisíc vojáků. Několik desítek tisíc jich tam přišlo o život. Po vyhlášení alžírské nezávislosti uprchlo ze země na sedm set tisíc Francouzů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video