Magnitského zákon, o kterém se v USA dlouze diskutovalo a který ještě zhoršil už tak špatné americko-ruské vztahy, je pojmenovaný podle ruského právníka Sergeje Magnitského.
Ten pracoval v Moskvě pro britský investiční fond Hermitage Capital a v roce 2008 odhalil jeden z největších případů korupce v dějinách Ruska. Korupce v hodnotě až 230 milionů dolarů, která sahala až do vysokých pater politiky.
Sergej Magnitskij
Nedlouho poté, co Magnitskij informace o gigantickém úplatkářství zveřejnil, byl zatčen. Mimo jiné lidmi, kteří byli podle něj do korupčního mechanismu také zapleteni. Do vazební věznice šel úplně zdravý, ale za jedenáct měsíců za mřížemi zemřel. Podle ochránců práv byl prostě umučen.
Americké politiky skandální případ pobouřil a výsledkem je právě "Magnitského zákon". Ten uvaluje finanční a vízové sankce na ty ruské činitele, kteří jsou do právníkovy smrti zapleteni, a obecně na všechny Rusy, kteří podle USA porušují lidská práva.
Když zákon odhlasoval Kongres a pak (minulý pátek) podepsal prezident Barack Obama, Moskva slíbila "adekvátní odpověď". A tak vznikl návrh zákona, který zase sankcionuje Američany, které podle Moskvy porušují práva ruských občanů.
Do Ameriky se ročně dostanou tisíce ruských dětí
Minulý týden pak Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, do tohoto návrhu vnesla jeden důležitý dodatek: úplný zákaz adopcí ruských sirotků americkými občany. S dodatkem přišly dvě poslankyně, Jekatěrina Lachová z vládnoucího Jednotného Ruska a Jelena Afanasjevová, která je členkou Žirinovského "liberálních demokratů".
Adopce sirotků do Spojených států jsou už několik let v Rusku ožehavým tématem. Podle statistik se ročně do USA touto cestou dostane až deset tisíc ruských dětí z dětských domovů. Leckdy jsou to děti nemocné, kterým se pak v USA dostane léčení, připomněla Ljudmila Alexejevová, šéfka Moskevské helsinské skupiny.
Jenže se objevují i tragické případy dětí, které jejich nové adoptivní rodiny týrají, anebo dokonce utýrají. Rusy i Američany nedávno šokoval třeba případ dvouletého chlapečka Dimy Jakovleva, kterého jeho adoptivní americký otec nechal v horkém dni devět hodin zavřeného v autě. Chlapeček zemřel.
Jiným příkladem byl Nathaniel Craver, chlapeček, který se narodil v roce 2002 v Čeljabinské oblasti jako Ivan Skorobogatov. Když mu byl rok, adoptovali ho manželé Nanette a Michael Craverovi z Pensylvánie. A když mu bylo sedm, zemřel na těžké poranění mozku. Rodiče zpočátku tvrdili, že měl sebedestruktivní sklony a že se poranil sám. Pak však vyšlo najevo, že jej rodiče nejspíš bili.
Když se pak v roce 2010 objevil případ (rovněž sedmiletého) chlapce Arťoma, kterého jeho americká adoptivní matka z Tennessee posadila do letadla a poslala zpátky do Ruska jen s cedulí, že už ho nechce, Moskva adopce do zahraničí pozastavila.
Zákon má podporu Putina, s jistotou projde
A nyní je hodlá zakázat úplně. A co víc, nový zákon, který má podporu prezidenta Vladimira Putina a Státní duma se jej chystá schválit ještě do konce tohoto roku, dostal název "Jakovlevův zákon". Podle zmíněného dvouletého Dimy, který zemřel v horku v autě.
Ruským ochráncům lidských práv se postup poslanců nelíbí. "Zneužívají jméno nešťastného dítěte, aby zakázali adopce ruských dětí do zahraničí," citovala ruská služba BBC již zmíněnou Ljudmilu Alexejevovou, veteránku ruského disentu a jednu z předních postav dnešní ruské lidskoprávní komunity.
Ruským sirotkům se podle ní v zahraničí otevírají možnosti, jaké doma nemají. Mají šanci na dobrou lékařskou péči či vzdělání. A Státní duma jim teď tyto možnosti chce sebrat, rozzlobila se Alexejevová v rozhovoru pro agenturu Interfax.
To vše navíc v době, kdy v Rusku přibývá dětských úmrtí a nevyjasněných zmizení. Nicméně vzhledem k tomu, že vládnoucí strana Jednotné Rusko má v obou parlamentních komorách většinu a že návrh zákona, jak už bylo řečeno, má podporu prezidenta Putina, je téměř jisté, že hlasováním projde.
