Pyrotechnik provádí inspekci poškozených muničních skladů ve Vrběticích. (20. října 2014) | foto: Profimedia.cz

Na výbuch ve Vrběticích bychom mohli být pyšní, uvažuje ruský expert

  • 811
Pokud by Rusové přijali českou verzi výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích, „pak šlo o skvěle provedenou, odvážnou, složitou a vojensky mimořádně účelnou operaci“, na kterou „bychom mohli být pyšní“ a za niž „bychom se nemuseli nijak stydět“. Píše to v ruském listu Vedomosti profesor moskevské diplomatické školy MGIMO Oleg Barabanov.

Barabanov je současně programovým ředitelem diskusního klubu Valdaj, ve kterém pravidelně vystupuje i ruský prezident Vladimir Putin. Rusko oficiálně popírá jakékoliv spojení ruských zvláštních služeb s výbuchem ve Vrběticích.

„Česku jako svrchovanému státu nikdo nebránil dodávat zbraně na Ukrajinu oficiálně. Ale pokud si místo toho vybralo cestu pašování, tak pašeráky je nutné potírat stejně jako piráty,“ zdůraznil autor. S odvoláním na nedělní projev prezidenta Miloše Zemana tvrdí, že „v podstatě přiznal“, že v muničním skladu byly zbraně zakoupené bulharským obchodníkem, které nejspíše byly určeny pro Ukrajinu. Tedy tyto zbraně by se dříve či později ocitly na bojišti v Donbasu a byly by použity proti proruským separatistům.

„Za takových podmínek je jakákoliv rozvědka, která si váží sama sebe, prostě povinná překazit dodávku zbraní do oblasti konfliktu přímo u hranic země. Když izraelské zvláštní služby vyhodily do povětří íránské jaderné objekty a zabíjely íránské jaderné fyziky, fungovaly podle této logiky. A nikdo kromě Íránu za to Izrael nepranýřuje,“ poznamenal.

Současně upozornil, že nikdo z hromadně vyhoštěných ruských diplomatů, dokonce ani podle české verze, neměl s výbuchy z roku 2014 nic společného.

Připomněl, že za sovětských dob koloval vtip, že pracovníky sovětského velvyslanectví vyhošťují buď za špionáž, anebo za drobnou krádež v supermarketu. Vzhledem k růstu životní úrovně od sovětských dob se druhá příčina nejeví aktuální.

Jedna věc je, když diplomata přistihnou přímo při činu. Je jasné, že jej nelze uvěznit a soudit, protože existuje diplomatická imunita. Proto jej vyhostí. „To je všední chléb rozvědky, a pokud jsou vztahy mezi dvěma státy dost pevné a je oboustranný zájem je nepoškodit, jednotlivý špionážní skandál je nepokazí,“ píše profesor.

Zcela jiná situace podle něj nastává, když je diplomaty nutné vyhostit nikoliv proto, že je chytili při špionáži, ale z politických důvodů - aby se předvedlo, jak vážná je nespokojenost s počínáním druhé země. Jako je tomu nyní s Českem, anebo dříve bylo v případu Skripalových. Za sovětských dob byly případy, kdy z USA a Británie vyhostili více než 100 sovětských diplomatů najednou.

Vrbětice má na svědomí šestičlenné ruské komando, ne jen dva hledaní

„Češi dnes tvrdí, že 18 vyhoštěných bylo rozvědčíky, a ne diplomaty. Ruská strana to popírá. Hlavní věc ale spočívá v něčem jiném: ani za studené války dokonce ani hromadné vyhošťování diplomatů nevedlo k řetězové reakci a eskalaci. Ale teď se Česko nezastavilo na prvním vyhoštění a konflikt dále roztočilo. Nelze vyloučit ani přerušení diplomatických styků mezi státy, a to tím spíš, že Češi ohlásili záměr odebrat ruskému velvyslanectví nemovitost,“ upozornil komentátor.

Současně poukázal na to, jaké obrovské nemovitosti v centru Moskvy mají bývalé socialistické země: „Dostali je jako přátelé, ale teď je využívají protivníci z NATO - Spojené státy mají v Moskvě menší nemovitosti než Češi, Bulhaři či Poláci. Bude tedy co odebírat při odvetě.“

Bulharsko nabízí pomoc s vyšetřováním

Po pondělním setkání s českým velvyslancem v Sofii Lukášem Kauckým uvedla končící šéfka bulharské diplomacie Ekaterina Zacharievová, že Bulharsko s Českou republikou vyjadřuje „plnou solidaritu“. Českým úřadům nabídlo při vyšetřování kauzy výbuchů ve Vrběticích pomoc. 

Vybuchlá munice z vrbětického areálu patřila bulharskému zbrojaři a měla zřejmě směřovat na Ukrajinu. K „bulharské stopě“ případu se místní úřady dosud nevyjádřily.

„Chtěla bych vyjádřit plnou solidaritu s Českou republikou s ohledem na nezákonné jednání Ruské federace. Naše bezpečnostní složky jsou již v kontaktu s úřady v Praze, aby plně spolupracovaly na vyšetřování,“ napsala Zacharievová na twitteru.

V sobotu 17. dubna se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. 

Později české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. 

Jako projev solidarity s Českem vypovědělo ruské diplomaty Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ruského diplomata prohlásilo v pondělí za nežádoucí osobu i Rumunsko, ale jeho premiér Florin Citsu později upřesnil, že krok se nemusí nutně vykládat jako „solidární reakce“. 

„Toto rozhodnutí bychom učinili tak jako tak. Nemá to co do činění s tím, co se děje v dalších zemích EU,“ uvedl ministerský předseda. Agentura AFP předtím vyhoštění označila za akt solidarity s Českem.

O žádné zboží jsme nepřišli, tvrdí firma

Minimálně část vybuchlé munice z vrbětického skladu podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat patřila společnosti EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva, který deníku The New York Times minulý týden přiznal, že dodával zbraně na Ukrajinu, a to i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. 

Akce ruské vojenské rozvědky GRU měla patrně zabránit vyzbrojování ukrajinské armády. EMKO dnes nicméně v bulharských médiích uveřejnila prohlášení, podle nějž firma při dvojici výbuchů ve Vrběticícíh o žádné své zboží nepřišla.

Gebrev se v e-mailu listu NYT také zmínil o dvou pokusech otrávit ho nervově paralytickou látkou novičok v roce 2015, což je akce připisovaná jednotce GRU označované číslem 29155. Členové této jednotky podle české vlády provedli také útok ve Vrběticích. 

Podle zjištění skupiny Bellingcat se Gebrev do hledáčku ruských tajných služeb dostal pravděpodobně proto, že jeho firma je jedinou mimo kontrolu Moskvy, která je schopna zajistit dodávky munice pro zbraně sovětské výroby.

Stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) minulý týden uvedla, že údajní ruští agenti byli v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení GRU s explozemi v Bulharsku. V říjnu 2014 zemřelo při jednom z výbuchů 15 lidí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video