Londýn připomíná, že informace o vracení nedoléčených vojáků zpět na bojiště přichází po zprávách, že příslušníci jednotek Štorm-Z, doněckých milicí nebo žoldnéřského Wagnerova uskupení jsou v případě zranění často ošetřeni jen minimálně nebo dokonce vůbec.
„Nedostatek příslušné lékařské péče povede k tomu, že administrativní a lékařská zátěž bude opět ležet na bedrech samotných vojenských jednotek,“ uvedlo britské ministerstvo vnitra v pondělí na sociální síti X.
Ruské trestance po startu invaze verbovala nejdříve Wagnerova skupina, letos v únoru tuto „výsadu“ převzalo ruské ministerstvo obrany.
Ruská nevládní organizace Gulagu.net sledující porušování práv vězňů v prosinci uvedla, že Rusko od vpádu na Ukrajinu naverbovalo ve vězenicích a poslalo na frontu nejméně sto tisíc trestanců. Těm výměnou za půlroční službu slibuje zajímavou mzdu a odpuštění zbytku trestu.
Válka na Ukrajině |
Mezi vězni zverbovanými do války se ocitli i vrazi, kanibalové nebo satanista odsouzený za rituální vraždu čtyř dospívajících.
Oddíly jednotek Štorm-Z mají asi 100 až 150 mužů a jsou začleněny do pravidelné ruské armády. Západní analytici v průběhu letošního roku poukazovali na to, že Moskva trestance často vrhá na bojiště bez adekvátního výcviku a posílá je na nejkritičtější místa fronty jako takzvanou potravu pro děla – nasazuje je na úkoly, kde mají jen mizivou šanci přežít.
Vrazi i satanista. Rusům chybí vojáci, do války povolali už 100 tisíc trestanců |
Jeden z bojovníků těchto skupin agentuře Reuters na podzim vypověděl, že byl svědkem, jak během červnových bojů u východoukrajinského Bachmutu z oddílu o 120 mužích nakonec zbylo jen patnáct vojáků.
Rozsah náboru vězňů podle odborníků svědčí o tom, že ruský prezident Vladimir Putin dává přednost „jednorázovému použití“ vězňů před mobilizací mladé generace, jejíž nasazení by mohlo mít politické důsledky před prezidentskými volbami naplánovanými na březen 2024.
Oddíly Štorm Z připomínají takzvané trestné prapory, jejichž vytvoření v Rudé armádě nařídil během druhé světové války sovětský vůdce Josif Stalin. V jejich řadách se mohli ocitnout vojáci za trest například za to, že zpanikařili a utekli z pozic.
17. prosince 2023 |