„Nedávno jsme zasáhli energetický sektor. Ovlivňuje to životaschopnost státu? Zásadním způsobem. Říkají, že v řadě ukrajinských regionů není voda a teplo. Ale o to tak nejde. Hlavní je, že se zastavil jejich průmysl,“ řekl Guruljov v neděli ve vysílání televize Cargrad.
Ukrajinská vláda tak podle něj přichází o příjmy i možnosti jak opravovat a vyrábět zbraně. „Všechno se zastavilo. To je hlavní. Všechno ostatní je jen vedlejší efekt,“ dodal Guruljov s poukazem na miliony Ukrajinců, kteří nyní čelí výpadkům elektřiny, tepla a vody.
Russian MP Andrei Gurulyov says his country will "finish off" Ukraine's power grid and then target its banking system
"If we bomb the centre of their banking operations, they won't be able to transfer anything anywhere, cards won't work and people won't get their paychecks" https://t.co/yUHClLppfs
Další na řadě by podle něj měly být mosty, ale také zařízení bankovní infrastruktury. Cílem je podle něj zasít mezi ukrajinské obyvatele chaos a ponechat je bez peněz. „Bankovní systém je zapotřebí bombardovat. Všechno se pak zastaví. Nedostanou peníze za práci. Karty nebudou fungovat. Budou bez hotovosti,“ myslí si Guruljov.
Podle něj je třeba pokračovat v úderech na energetická zařízení a železnice s cílem zastavit dodávky zbraní ze spojeneckých zemí.
Guruljov o několik dní dříve prohlásil, že na „dění na Ukrajině je třeba nahlížet prizmatem změn celého světového řádu“. „Je zbytečné předpovídat dokončení ruské vojenské speciální operace. V tuto chvíli se definuje nový světový řád. A to chce čas,“ konstatoval o situaci.
Šéf ukrajinské Národní banky Andrej Pyšnyj začátkem listopadu uvedl, že ruské útoky na energetickou infrastrukturu fungování finančních institucí zásadně neovlivní. Prognóza Národní banky podle něj počítá s dočasnou ztrátou až 40 procent energetické kapacity Ukrajiny.
„Čekají nás těžké časy“
Ukrajinská energetická infrastruktura je terčem masivních ruských vzdušných útoků od 10. října. Poslední rozsáhlé raketové ostřelování energetických objektů z 23. listopadu vedlo k odstavení všech jaderných a většiny tepelných a vodních elektráren.
Agentura Ukrinform v pondělí uvedla, že ruská armáda během útoků poškodila už 700 zařízení kritické infrastruktury a nejméně 32 tisíc civilních objektů, zejména rodinných a bytových domů. Na vojenská zařízení podle ukrajinského velení směřovala jen tři procenta ruských úderů.
„Čekají nás těžké časy, ale naše vláda a naši lidé jsou na podobné útoky připravení a nezlomí je,“ řekl náměstek ministra vnitra Jevhen Jenin.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v úterý informoval, že Ukrajině nyní v důsledku ruských útoků chybí asi 30 procent elektřiny.
„Vzhledem k nedostatečné výrobě jsou na Ukrajině nadále nutné odstávky a vypínání elektřiny, aby bylo možné stabilizovat systém a udržovat rovnováhu mezi poptávkou a výrobou,“ uvedl Šmyhal.
Rusko nemá dost střel na útoky na ukrajinskou infrastrukturu, míní analytici |
Premiér nicméně hovořil o možnosti dodávat elektřinu do domácností až na pět či šest hodin denně, pokud se vypínání proudu podaří rovnoměrně rozložit mezi všechny spotřebitele. Až dosud elektrárenské firmy v případě Kyjeva hovořily, že se vynasnaží dodávat elektřinu po dvě až tři hodiny denně.
Šmyhal také poukázal na možnost, že vzroste poptávka po naftě a benzinu vzhledem k masovému dovozu benzinových a dieselových generátorů na výrobu elektřiny. Nedostatek pohonných hmot ale úřady nečekají. V posledních měsících Ukrajina dováží 700 tisíc tun benzinu a nafty každý měsíc, což pokrývá její potřeby.
