Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (4. března 2023) | foto: Reuters

Prohra Ukrajiny? Nepřípustná. Válka žádá vyjednávání, ale stalo se z něj tabu

  • 702
Po více než roce a půl válčení Ruska na okupované Ukrajině se řeči o vyjednávání staly téměř nepřípustnými. Debaty o plánu B v případě, že by Ukrajina nedosáhla úplného vítězství, jsou ožehavější než kdy dřív. O prohře napadené země nechtějí lídři Západu a mezinárodních organizací ani slyšet. Nebo to alespoň říkají ti, kteří se o diskusi o ní pokoušeli.

Své by mohl vyprávět náčelník štábu generálního tajemníka NATO Stian Jenssen, který se nedávno vyjádřil k možným variantám ukončení války. Ty však nepředpokládaly úplnou porážku Ruska.

„Neříkám, že to tak musí být, ale myslím si, že řešením by mohlo být, že se Ukrajina vzdá území a dostane za to členství v NATO,“ citoval Jenssena z panelové diskuse v Norsku tamní list VG.

Výrok ovšem nenechal Ukrajince chladnými. Rozzlobené odsouzení Kyjevem si vyžádalo vysvětlení ze strany Jenssenova šéfa Jense Stoltenberga a nakonec i omluvu samotného náčelníka štábu.

Hanebný mír. Kyjev rozlítil návrh, aby se vzdal území za členství v NATO

Spor podle některých analytiků odráží uzavření veřejné diskuse o možnostech pro Ukrajinu právě v okamžiku, kdy je nejvíce zapotřebí nápadité diplomacie, píše list The New York Times. Spojenci i Kyjev přece jenom původně doufali, že ukrajinská protiofenzíva změní rovnováhu na bojišti a přiměje Moskvu nad vyjednáváním o ukončení bojů alespoň uvažovat.

Zdá se však, že ani jedna ze stran konfliktu v tuto chvíli zájem o rozhovory v takovém duchu nejeví. Někteří navíc upozorňují, že příliš otevřenou debatu by si Moskva mohla vyložit jako oslabení odhodlání. Poměrně skromné úspěchy protiofenzívy však blížícímu se konci bojů nenasvědčují. Dokonce americký prezident Joe Biden se nechal slyšet, že válka pravděpodobně skončí za vyjednávacím stolem.

ANALÝZA: Západ Ukrajině hořkou pilulku osladil, vděku se stejně nedočkal

„Trochu jsme se zasekli“

Samuel Charap, vedoucí politolog z RAND Corporation, se domnívá, že v každé demokracii by se mělo vážně diskutovat o tom, jak mírových rozhovorů dosáhnout.

„Je tu široký a stále rozšířenější pocit, že to, co děláme nyní, nefunguje. Představa, co dělat dál, ale neexistuje. Vést by k ní mohla diskuse, ke které však není otevřenost. Nedostatek úspěchů neotevřel politický prostor pro debatu o alternativách a my jsme se trochu zasekli,“ komentuje.

Putin slábne, přicházejí noví sekáči. Na moc číhá „místokrál Donbasu“

Profesor z Georgetownské univerzity a bývalý americký úředník Charles Kupchan v dubnu v časopisu Foreign Affairs publikoval společně s bývalým předsedou Rady pro zahraniční vztahy Richardem Haassem článek, jenž vyzýval Washington a jeho spojence, aby představili plán, jak se dostat z bojiště k vyjednávacímu stolu. A schytal za to kritiku veřejnosti.

Ta se navíc značně prohloubila, když oba muži spolu s bývalým americkým diplomatem v Moskvě Thomasem Grahamem vedli soukromé rozhovory s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, aby prozkoumali možnost jednání. Informace o proběhlých rozhovorech však opět vzbudila rozruch.

„Jakákoli otevřená diskuse o plánu B je politicky náročná. A my se ho snažíme formulovat. Sklízíme bouři kritiky a nadávek. To, co bylo do jisté míry tabu, je nyní vysoce tabuizováno.“

Plán musí představit nezápadní mocnosti

Podle Kupchana nicméně protiofenzíva probíhá tak pomalu, že američtí představitelé začínají obviňovat Ukrajince a západní vlády se cítí být zranitelnými, protože Ukrajině poskytly vybavení a vzbudily naděje. Lídři jako Stoltenberg podle Kupchana pouze vyzdvihují hesla typu „podpora Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba“.

Politická atmosféra se vyostřila poté, co se rozplynula americká iluze o tom, že protiofenzíva ohrozí ruské pozice na Krymu, což by Ukrajinu postavilo do silnější vyjednávací pozice, míní. „Máme tu velké politické tabu ohledně tvrdého rozhovoru o konečné hře,“ opakuje.

Berlíňané demonstrovali proti posílání zbraní Ukrajině, chtějí mírová jednání

Jak je však patrné, o férovém rozhovoru nechtějí slyšet ani v Kremlu. Vladimir Putin mnohokrát řekl, že vyjednávat nebude jinak než za svých podmínek, což znamená převzetí okupovaných částí Ukrajiny.

„Jakýkoli důvěryhodný plán B by musel přijít od klíčových nezápadních mocností jako je Čína, Indie, Jihoafrická republika nebo Indonésie,“ myslí si Constanze Stelzenmüllerová z Brookings Institution. „Rusko je na nich závislé. Putin na ně sází,“ dodává.

Analytici ovšem připomínají, že podpora Ukrajiny může do té doby Západ vyčerpat. Jistou proměnnou ve vývoji bojů by navíc sehrál také možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Ten už dříve prohlásil, že by válku s Putinem jako prezident vyřešil během jediného dne.

12. července 2023


Video