Ruská státní televize se v pondělních zprávách o úderu na Kremenčuk vůbec nezmínila. Až když Kreml o den později označil útok na obchodní centrum za „provokaci podobnou té v Buče“ a bez důkazů prohlásil, že Ukrajinci v centru skladovali západní munici, začala se o incident zajímat.
Tento „výpadek“ v informování se však rozšířil i mimo státní média. Brutální útok na ukrajinské civilisty ignorovala také soukromá rádia, internetová média i tisk včetně bulváru Komsomlskaja pravda nebo deníku Kommersant. Až do úterka o raketovém úderu zcela pomlčela také agentura Interfax.
 |
Reakce médií podle listu The Guardian svědčí o rozvíjející se ruské propagandě. Cenzor Roskomnadzor první den invaze rozhodl, že média musí používat jen informace od oficiálních ruských zdrojů. „Média se naučila nejdřív informovat u ruské armády, než novinky pustí do světa,“ míní list.
Kanál 1, hlavní ruská televizní stanice, ve večerních zprávách divákům v pondělí nabídla příběh „hrdinného“ ruského vojáka, jenž obdržel vyznamenání Kremlu. Poté se přesunul k ruským úderům na rezidenční čtvrti v ukrajinské metropoli. „Raketa byla ve skutečnosti ukrajinská. A budova byla od dubna prázdná,“ odpapouškovala lež ruských úřadů.
Smetl nás výbuch, do těla se zaryly střepy. Peklo, líčí přeživší z Kremenčuku |
Totéž se opakovalo o den později ve zprávách o útoku na Kremenčuk. Do ruských médií se však dostaly dvě protichůdné zprávy – jedna tvrdila, že nedošlo k evakuaci, protože centrum bylo dávno uzavřené, druhá pak, že civilisté přišli o život, protože Ukrajina využívala středisko jako sklad munice.
Vlna rezignací ve státní televizi utichla
Proti kremelskému narativu, jenž válku líčí jako speciální operaci s cílem očistit zemi od nacistů, se v počátcích invaze postavilo několik desítek novinářů. Jednou z tváří odporu se stala editorka Marina Ovsjannikovová, která do živého vysílání Kanálu 1 vstoupila s transparentem „Ne válce“.
Vlna rezignací se však podle listu The Moscow Times (MT) od té doby zastavila. Státní stanice v posledních měsících zavedly přísnější kontrolu vysílání, více směn ve zpravodajství i lepší odměňování zaměstnanců.
Sto dnů bojů bez významného úspěchu? Ruská média nesmějí psát o délce války |
„Když jsou novináři vyzýváni, aby odešli ze státních médií a protestovali, ptám se, co pak budeme dělat dál? Jak budeme platit hypotéku, nájem, půjčku, když hrdě odejdeme ze zaměstnání? Lidé viděli, jakou kritiku Ovsjannikovová sklidila a nechtějí rezignovat,“ popsal MT zaměstnanec Kanálu 1, jenž si přál ze strachu o své místo zůstat v anonymitě.
Sama Ovsjannikovová, která je nyní v německém exilu, věří, že by odešlo více zaměstnanců, pokud by se její protest těšil lepšímu přijetí. „Myslím, že 90 procent zaměstnanců státních médií nepodporuje dění na Ukrajině,“ řekla.
Peníze mnohé přesvědčily
Jedním z hlavních důvodů, proč zůstat, je podle MT zřejmě právě zvýšení platů. Kanál 1 v červnu novinářům ve zpravodajství zvýšil plat o dvacet procent. Ke zvýšení mezd se uchýlila také stanice Rossija 1.
„Uvažoval jsem, že skončím, ale peníze byly důležité. Navíc s námi mluvilo vedení, uklidnilo nás a řeklo, že bychom se nad sebou měli zamyslet,“ řekl anonymně novinář z Rossija 1, podle něhož v posledních měsících narostlo množství práce, které se od zaměstnanců očekává.
„Stanice má jednou týdně velkou poradu a každý den menší ranní poradu. Vedení nám denně říká, jak pokrýt určité události nebo které příběhy nebudeme dělat vůbec. Další pokyny dostáváme během dne,“ dodal.
Rusko zahlcuje obyvatele pozitivními zprávami, snaží se utišit obavy |
Kanál 1 vysílal před válkou zpravodajskou relaci každé tři hodiny, nyní po hodině. „Zvýšil se i počet směn a lidí, kteří v redakci pracují. Nadřízení nás často žádají, abychom brali směny navíc,“ uvedl další zaměstnanec kanálu.
Součástí zpřísnění dozoru je pak například zpoždění živého vysílání, aby se neopakovaly demonstrace ve stylu Ovsjannikovové. Kanál 1 nyní vysílá se zpožděním šedesáti vteřin. Rossija 1 do živého vysílání či ke správě sociálních sítí pouští jen lidi, kteří prošli bezpečnostní kontrolou.
Mnozí novináři ze státních médií jsou si podle MT své role ve vysílání lží dobře vědomi. „Chápeme, jaký druh obrazu ukazujeme a jaký má podtext. Státní televize lidi samozřejmě klame,“ konstatoval novinář z Rossija 1.
Zásah obchodního centra natočily průmyslové kamery:
