Tři příslušníci nedávno zřízené jednotky bývalých ruských zajatců Svoboda pro Rusko na tiskové konferenci hrdě vystavovali modro-bílé pruhy na rameni, symbol ruského odporu vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho válečným operacím. „Ukázalo se, že nás napálili,“ řekl jeden z nich o svém předchozím působení ruské armádě. „Tato legie byla vytvořena, aby bojovala proti Putinově režimu“.
„V zajetí jsem se dozvěděl o existenci legie Svoboda pro Rusko a později jsem se k ní připojil,“ popsal svou životní cestu. „Po absolvování speciální inspekce jsem se přidal k legii. Byli jsme sledováni, byli jsem prověřováni,“ dodal.
Pro vstup do formace je nutné projít detektorem lži. Prověrky pak měly podobu malých úkolů, které zájemci museli uskutečnit beze zbraní. Když se osvědčili, úkoly se stávaly komplexnějšími a začaly zahrnovat i zbraně. Členové legie museli například uskutečnit operace v lesním terénu s cílem zadržet nepřátelské síly.
„Předal jsem svoji znalost získanou v ruské armádě během mé služby v ozbrojených silách. Všechny mé informace byly později potvrzeny ve skutečných bitvách, které skončily vítězstvím nad okupačními silami,“ chlubil se voják, jenž přestoupil na druhou stranu.
Členové legie odmítli říci, po boku jakých ukrajinských vojenských jednotek bojovali nebo kolik mají členů. Též nechtěli sdělit, v jakých ruských vojenských útvarech sloužili před svou „konverzí“, přičemž citovali obavy o své rodiny v Rusku. „Chceme, aby po svržení (Putinova) režimu žily svobodně,“ řekli, přičemž vyzvali i ostatní Rusy, aby se k legii přidali.
Bývalý ruský zákonodárce Ilja Ponomarjov, který jako jediný ruský poslanec hlasoval proti anexi Krymu a nyní žije v Kyjevě, přirovnal podle listu The Wall Street Journal ruské vojáky ochotné bojovat za Ukrajinu k Němcům, kteří za druhé světové války bojovali po boku spojenců proti nacistickému Německu.
„Znám tisíce a tisíce lidí v Rusku, kteří si přejí bojovat v této válce proti Putinově armádě. Nechtějí zabíjet své ruské kamarády, ale chtějí zabít Putinovce, kteří jsou stejní jako fašisté 80 let zpátky,“ uvedl Ponomarjov.
Běloruské posily
Do legie podle ruských členů vstupují i Bělorusové, kteří cítí silnou nechuť i běloruskému autoritářskému vůdci Alexandrovi Lukašenkovi, jenže je považován za loutku v Putinových rukách. Lukašenko dovolil ruským vojákům, aby na Ukrajinu stříleli z Běloruska a překročili zde hranice pro napadení země. Sám se ale zdráhá vstoupit do války, podle odborníků proto, že běloruská veřejnost je silně proti válce.
Běloruští partyzáni se pokouší hatit ruské plány, například sabotážemi železnice, která je pro přesuny ruských vojsk klíčová. Někteří běloruští odpůrci ruské invaze se přidávají k proukrajinským milicím jako je Pluk Kaustuse Kalinouského.
Někteří Bělorusové jsou dezertéři z běloruské armády. Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky se ví o pěti batalionech z běloruské armády, které přeběhly k Ukrajincům.
Běloruští drážní partyzáni hatí ruské plány. Pud sebezáchovy, říká analytik |
Pluk Kaustuse Kalinouského je začleněn do regulérní ukrajinské armády, velitel je nicméně Bělorus. Jiný běloruský batalion Pahoňa, působí v řadách Mezinárodní obranné legie Ukrajiny.
Někteří běloruští dobrovolníci připouští, že cesta do řad ukrajinské armády nebyla snadná. Ukrajinci například zadrželi Sergije Bespalova, jenž řídí několik opozičních kanálů, s podezřením, že je ruský sabotér. Přesvědčil je vytetovaným nápisem: „zastavte Luka“, míněno Lukašenka.
Pro běloruské bojovníky je zápas za svobodnou Ukrajinu také zápasem o svobodu jejich vlasti. „Jakmile osvobodíme Ukrajinu, půjdeme osvobodit Minsk,“ je přesvědčen Bespalov.