"Pokud se Američané vzdají plánu na umístění prvků strategické protiraketové obrany, my na to jistě adekvátně odpovíme," prohlásil Solovcov. "Potom už prostě nebudeme potřebovat takové množství nákladných programů."
Obama stavbu základen podporuje, ale jen za předpokladu, že se prokáže jejich funkčnost. Američané chtějí radar v Česku a rakety v Polsku. Washington prohlašuje, že štít je nutný k ochraně USA a Západu před zlotřilými státy, jako jsou Írán či Severní Korea. Rusové tomu ale nevěří a říkají, že štít ohrožuje jejich bezpečnost a suverenitu.
Z Moskvy od začátku zaznívají ostré výroky o namíření raket na základny nebo právě o mohutných investicích do modernizace zbraní. Kreml pohrozil, že rozmístí rakety krátkého doletu do Kaliningradské oblasti, která leží v Pobaltí, přímo na hranicích Evropské unie. Tyto střely by mohly případnou raketovou základnu v Polsku zničit během pár minut.
Generálplukovník Solovcov také řekl, že Moskva nemá ideologickou oporu pro konfrontaci a že modernizací svých strategických sil nechce nikomu nahnat strach. "Reagujeme jen na realitu," prohlásil.
Před dvěma dny ale pohrozil, že jeho země v příštích letech zařadí do výzbroje jaderné rakety schopné prorazit jakýkoli protiraketový štít. "Do roku 2015 až 2020 budou ruské jaderné strategické síly vybaveny novými systémy raket s modernizovanou kapacitou, jež budou s to provést jakýkoli úkol, dokonce i v případě, že protivník použije protiraketový systém," řekl. A zdůraznil, že současná ekonomická krize rozvoj jaderných sil nijak neovlivní.
Jeho výroky - včetně těch o ochotě Moskvy zastavit zbrojení - ale nejsou rozhodující. Ačkoliv je Solovcov jedním nejvyšších činitelů ruské armády, sám o sobě o podobě zbrojního programu rozhodovat nemůže.
Obama základny podporuje. Ale musí být účinné
Za měsíc se úřadu chopí nový americký prezident Barack Obama. Ten už výstavbu základen podpořil, ale zdůraznil, že se nejdřív musí prokázat jejich účinnost. Na Spojené státy momentálně těžce doléhá ekonomická krize a například český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg soudí, že by mohla stavbu radaru odložit. - více o výrocích šéfa české diplomacie čtěte zde
John Rood, který má v americké vládě na starosti odzbrojovací otázky a s Rusy o štítu jedná, po nejnovějším kole rozhovorů v Moskvě ve středu řekl, že cílem častých ruských prohlášení o protiraketové obraně není nic jiného než "otestovat sílu charakteru" nově zvoleného amerického prezidenta.
MODERNÍ RUSKÉ RAKETYTopol-M: První velká ruská raketa vytvořená po rozpadu SSSR. Nese až šest samostatně naváděných hlavic na vzdálenost přes deset tisíc kilometrů. Může startovat z mobilního odpalovače. Během letu umí "kličkovat" a vypouštět klamné cíle, je také odolná proti výbuchům v její blízkosti. Bulava: Mezikontinentální střela určená pro jaderné ponorky. Nese až šest hlavic. Je odvozená z rakety Topol-M a má podobné vlastnosti. RS-24: Mezikontinentální střela schopná nést deset samostatně naváděných hlavic. Je vyvíjena jako odpověď na protiraketový štít USA, Rusko počítá s jejím používáním výhledově do roku 2050. Odpaluje se z pozemního sila. Iskander-M: Vysoce přesná střela krátkého doletu (asi 400 km). Není určena k nesení jaderné hlavice. Podle ruských zdrojů má poměr ceny a výkonu pětkrát až sedmkrát příznivější než srovnatelné západní zbraně. Iskander-M údajně překoná i protiraketový komplex Patriot. |
