Tažení za „novou informační politiku“ má podle ruského listu podporu šéfky Rady federace Valentiny Matvijenkové. Pověřila bývalého šéfa státní tiskové agentury TASS, poslance Vitalije Ignatěnka, aby revidoval žurnalistické normy. Jeho návrhy má prý horní komora projednat už na konci října.
Podle ruských senátorů nejde o zavedení cenzury. Novináři by jen měli pochopit, kde jsou ve zpravodajství hranice dobrého a špatného. „Bude to ryze profesionální dialog,“ prohlásil Ignatěnko. „Uvidíme, kde všude bude zapotřebí poopravit naše normy,“ konstatoval.
Podle senátora Igora Černyšova je znepokojivé, jak ruští novináři se zpravodajskými informacemi nakládají. „Není normální, když novináři z celostátních médií informují jen o těch událostech, které oni sami považují za důležité. Zahraniční sdělovací prostředky pak přetiskují jen negativní informace převzaté z ruských médií,“ prohlásil Černyšov.
Mezi ruskými novináři podle Izvestijí senátorská iniciativa moc stoupenců nemá. „Senátoři se každé ráno shromáždí k pění radostných a veselých písní a my to budeme přenášet do celé země. Ta pak bude stejně radostná a veselá,“ ironizoval záměr populární ruský televizní moderátor Vladimir Solovjov. „Chtějí-li senátoři národ nakazit optimismem, pak dejme sbohem reálnému životu,“ dodal novinář.
Putin omezil účast zahraničních firem v ruských médiích
Zpráva o tažení ruských senátorů proti negativním zprávám příchází jen dva dny poté, co prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který výrazně omezí možnosti zahraničních firem investovat do médií v Rusku. Kritici to považují za snahu o omezení svobody slova.
Zákon, který bez problémů schválily obě komory parlamentu, sníží maximální možný podíl zahraničních akcionářů ve veškerých sdělovacích prostředcích na 20 procent. Zároveň zakazuje, aby média v Rusku zřizovali cizinci.
Podle dosavadních právních norem je možnost zahraniční majetkové účasti v elektronických médiích limitována 50 procenty. V případě tištěných médií nejsou hranice žádné.
Omezující opatření se dotkne řady předních nezávislých médií, jako jsou Vedomosti, The Moscow Times, ruská verze časopisu Forbes nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy. Jejich kritické komentáře na adresu ruského vedení vyvolávají u ruských politiků značnou nevoli.
