Propaganda, sestra války: čím nás klame a přesvědčuje Rusko i Ukrajina

  20:54
Ukrajinskou krizi doprovází oboustranná propaganda, jev, který neodmyslitelně patří k válce či její předehře. Aktivnější se jeví ruská strana, neplatí to však bezvýhradně. Prostředí internetu a sociálních sítí je pro šíření vlastní verze událostí, neověřených informací či jejich překroucení živnou půdou.

Cílem propagandy je ovlivňovat mínění veřejnosti. Technik je nepřeberně mnoho, stejně jako definic výrazu „propaganda“. Podílí se na ní podle vás tento ruský voják? | foto: AP

Potvrzovací zkreslení Hovoří Olga. A jen Rusové vědí, jaká

Ukázkovým příkladem je středeční zpráva ruské státní televize Russia Today o střelcích v Kyjevě. Uvedl ji pochybnosti nepřipouštějící titulek Uniklý telefonát Ashtonové: Kyjevské snipery najali vůdci Majdanu (zde), ale hned v první větě článek brzdí: byli najati "údajně", a to podle zveřejněné telefonní konverzace mezi šéfkou unijní diplomacie Ashtonovou a estonským ministrem zahraničí Urmasem Paetem (ten později potvrdil pravost nahrávky).

Paet se odvolává na slova "lékařky Olgy" ošetřující zraněné v Kyjevě. Podle té byli demonstranti i policisté zasaženi stejnými střelci, protože zranění byla způsobena stejným typem nábojů, a "je skutečně znepokojující, že nová koalice nechce vyšetřit, co se přesně stalo". Paet doplnil, že sílí přesvědčení, že snipery neposlal Janukovyč, ale "někdo z nové koalice" (o případu jsme psali zde). Více než "sílí přesvědčení" neřekl.

Russia Today iniciativně, bez uvedení zdroje, dopsala, že s Paetem mluvila lékařka a opoziční aktivistka Olga Bogomolecová.

Jenže Paet toto příjmení neřekl. Bogomolecová následně uvedla, že si žádný rozhovor s Paetem nevybavuje, že viděla jen těla demonstrantů a nikoliv policistů a že "nemá data, co by cokoliv dokazovala". Odmítla jakékoliv naznačování, že by za masakrem na Majdanu stála opozice. Nová kyjevská vláda podle ní už masakr vyšetřuje (zdroj např. zde, čas 15:17).

K tomu se českým internetem virálně rozšířila citace, kterou server Novinky.cz připsal Ashtonové ("Domnívám se, že bychom to měli vyšetřit. Tím nemyslím, že to chci navrhovat"), která působí dojmem, že chce šéfka unijní diplomacie případ ututlat. Jenže Ashtonová řekla něco jiného - i podle Russia Today: "I mean, I didn’t pick that up". Jinými slovy - nepochopila, nezaregistrovala jsem to. Nikoliv "nenavrhnu to".

Potvrzovací zkreslení

Potvrzovací zkreslení je jedním z nejlépe zdokumentovaných kognitivních jevů, které vedou ke zkreslenému vnímání reality. Jednoduše řečeno máme tendenci více důvěřovat těm informacím, které potvrzují to, co už si myslíme. Naopak informace, které jsou s naším přesvědčením v rozporu, podrobujeme skeptičtějšímu zkoumání, nebo je rovnou ignorujeme (čtěte celý článek na Technet.cz).

Šéfredaktor serveru Novinky.cz Vladimír Dušánek sdělil iDNES.cz, že server čerpal z prvních zpráv, které se objevily na blíže neuvedených ukrajinských webech. Novinky.cz následně původní znění svého textu změnily na "myslím, že jsem to nezachytila".

Míra, s níž po českém internetu letěla fáma, že Ashtonová "nechce vyšetřovat" a že je nezvratně prokázáno, že střelci byli najati opozicí (ačkoliv Paet vyslovuje pouze podezření na základě citace jedné osoby), ukazuje naplno fenomén takzvaného potvrzovacího zkreslení: lidé mají tendenci nekriticky vnímat informace, které potvrzují, co si už myslí. Propaganda s tímto faktem ráda operuje.

Roli hraje i touha čtenářů - v době internetových médií logická - mít informace co nejdříve. Média, působící v konkurenčním prostředí a snažící se být rychlejší než konkurence, se jim snaží vyhovět a tak od sebe zprávy přebírají. I to usnadňuje šíření zkreslených zpráv.

Těžká váha Prezident je titulkový. I když lže

Ruský prezident Vladimir Putin se k dění na Ukrajině dlouho nevyjadřoval. Když se konečně rozpovídal, našli si američtí diplomaté čas a jeho slova rozebrali větu po větě (viz web ambasády USA v Moskvě). Rusové je za to zkritizovali.

Putin například řekl (stejně jako tvrdí ministři zahraničí a obrany Lavrov a Šojgu), že na Krymu operují pouze jednotky domobrany. Snímky agentury Reuters nicméně ukazují značky vozidel ruské armády, tiché odstřelovačské pušky a další vybavení, které by domobranci s největší pravděpodobností neměli (podrobně jsme o tom psali zde). Přesto mají Putinova slova váhu, která je prosadí do titulku - protože je prezident a protože všichni čekali, kdy a co řekne.

Mezi kritiky nové ukrajinské vlády je také rozšířenější teze, že opozice nesplnila dohodu s Janukovyčem (ražená Putinem) než tvrzení, že Janukovyč měl podle dohody podepsat návrat k ústavě z roku 2004 do 24 hodin. Což neučinil. Zde je ale třeba dodat, že okolnosti, za nichž se dal na útěk, nejsou věrohodně a nestranně objasněné (existuje jen Janukovyčovo tvrzení) a Janukovyč by zřejmě neměl důvod k útěku, kdyby se nebál o svůj život. Značná část aktivistů na Majdanu také vyjednanou dohodu odmítla uznat.

Putin ani ruští novináři také nijak věrohodně nedoložili tvrzení o humanitární krizi a statisících Ukrajinců prchajících do Ruska. Před invazí se neobjevily ani zprávy o ohrožení krymských Rusů - přesto poslalo Rusko vojáky právě na vojensky relativně snadno odříznutelný a strategicky důležitý Krym a ne do jiných částí Ukrajiny, v nichž také žijí etničtí Rusové, podle Putinovy logiky ohrožení.

Zákaz ruštiny Žádné drama. Prezident zákon vetoval

Ruština jako mateřský jazyk v ukrajinských regionech podle ukrajinského sčítání lidu v roce 2001

Tvrzení se vztahuje k rychlému - a zjevně zbrklému - rozhodnutí ukrajinského parlamentu (po převratu) zrušit zákon, umožňující ve školách, u soudů či u dalších institucí v místech s 10% a větší etnickou menšinou užívat její jazyk jako úřední. Zákon platil od 10. srpna 2012, ruština díky němu získala status úředního jazyka ve 13 ze 27 ukrajinských regionů, uvádí ruská agentura ITAR-TASS.

Zrušení jazykového zákona kritizovala řada evropských zemí - Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko. Několik dní po zrušení zákona, 28. února, úřadující prezident Oleksandr Turčynov rozhodnutí vetoval a ruština úředním jazykem zůstává. Přesně tak, jak to zavedla Janukovyčovi věrná vláda Mykoly Azarova. V tomto případě to zmíněná ruská agentura férově napsala.

Rusko tvrdí, že si s Čínou rozumí Ale Čína, že respektuje Ukrajinu

Kapitolou samotnou pro sebe jsou tvrzení ruských politiků, jak dosáhli porozumění při konzultacích se zahraničními protějšky.

Například Kreml po telefonátu ruského prezidenta Putina s čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem vydal prohlášení, podle kterého "jsou jejich pozice blízké". Rovněž ministr zahraničí Sergej Lavrov si po promluvě s čínským šéfem diplomacie pochvaloval "širokou shodu". A zpravodajské agentury to napsaly.

Čína sice v oficiálním stanovisku (zde) uvedla, že odsuzuje extrémní a násilné činy, ale také to, že jejím dlouhodobým postojem je nevměšovat se do cizích záležitostí. "Respektujeme nezávislost, suverenitu a územní integritu Ukrajiny," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí. A později vyjádřil naději, že "zúčastněné strany dosáhnou politického řešení rozporů skrze dialog a konzultace" (zde).

Politiku nevměšování Čína vyznává i z pragmatismu: nechce, aby jí svět příliš "šťoural" do Tibetu.

Krym patří Ukrajině Když mohlo být Kosovo...

Formálně vzato získala Ukrajina Krym darem od sovětského vůdce Nikity Chruščova z roku 1954 ke třístému výročí společných dějin. Před 60 lety si nikdo neuměl představit, že SSSR někdy zanikne. Chruščovovo rozhodnutí vyústilo v to, že Ukrajina získala území s výraznou většinou etnických Rusů.

Rusko argumentuje, že Západ přiznal právo na sebeurčení Kosovu - území menšímu než Krym, majícímu zhruba stejně obyvatel, z nichž Albánci tvoří obdobnou většinu jako etničtí Rusové na Krymu. Jenže na Balkáně mezinárodní koalice vedená NATO zasáhla do probíhající války, na Krymu se nic takového nestalo. Kdybychom chtěli být jízliví - být Krym analogií Kosova, museli by před příchodem Ruskem vedených mezinárodních sil sevastopolské letiště podle ruského vzoru bez výstrahy obsadit američtí parašutisté.

Země plná fašistů a nacistů? Ne, ale hodí se to

Ukrajina by nebyla první ani poslední zemí, hraničící s bývalým Sovětským svazem (nebo z řad bývalých svazových republik), v níž někdo s obdivem vzpomíná na Třetí říši či křísí fašistické myšlenky.

Banderovci

Za 2. světové války se ukrajinští povstalci vedení Stepanem Banderou spojili s Říší proti sovětskému impériu, které Ukrajinu pohltilo a způsobilo jí ve 30. letech hladomor se zhruba čtyřmi miliony obětí (odhady se různí). V menší míře bojovali banderovci i proti nacistům či Polákům - všem, kteří z jejich pohledu stáli v cestě samostatné Ukrajině. Neválčili v rukavičkách, byli krutí.

Příklon banderovců k nacistům ale nebyl ideologický, nýbrž pragmatický, což ve střední a východní Evropě nebylo vzácností. Polsko a Maďarsko pomohly nacistům rozbít Československo, Sověti po domluvě s nacisty přepadli Polsko a Finsko, zabrali Pobaltí a část Rumunska. Po válce etapu spolupráce s Hitlerem desítky let tajili, stejně jako například masakr v Katyni, zatímco komunistická historiografie vykreslovala banderovce jako ztělesnění zla.

Touha po vládě silné ruky, zatočení se zahraničním kapitálem, nečeskými etniky či nekompromisní ochraně národní kultury se ostatně objevuje i mezi českými aktivisty a politiky.

Kandidaturou vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytra Jaroše na prezidenta (a jeho angažmá coby zástupce šéfa Národní bezpečnostní a obranné rady) získalo Rusko pádný argument pro tvrzení o vlivu extremistů na politickou scénu. Ostatně i podle magazínu Time Jarošův Pravý sektor "hraničí s fašismem". Podle řady svědectví to jsou ještě mírná slova.

Podle průzkumů mínění a dřívějších voleb na Ukrajině nejsou ale extremisté hybnou silou společnosti, byť byli ve střetech s policejními jednotkami nejvíc vidět. Umírněné strany UDAR a Vlast mají dohromady šestkrát vyšší preference než radikální Svoboda (více o ukrajinské opozici čtěte zde).

Nastolování agendy Nenápadná zbraň Ukrajinců

Zdálo by se, že propaganda je výhradně doménou ruské strany. Není tomu tak a Ukrajinci se také činí, anglicky psané ukrajinské weby tak ale činí spíše formou méně nápadného nastolování agendy - tedy formulováním témat, o nichž mají čtenáři přemýšlet.

V době psaní tohoto odstavce například byly čtyři nejnovější zprávy ukrajinské agentury Unian následující: Rusové přisouvají vojáky a techniku do Kerči, EU poskytne 15 miliard dolarů pomoci Ukrajině, Rusové potopili další loď (aby zablokovali ukrajinské námořnictvo), Krym je podle Turecka integrální součástí Ukrajiny. Samo o sobě to jsou podle dostupných informací pravdivé zprávy, navozují ovšem obraz příznivý pro Ukrajinu.

Na webu Hlasu Ruska, píšícího v oficiální linii, vypadaly v téže době nejnovější zprávy takto: Obvinění z nelegálnosti referenda o budoucnosti Krymu neodpovídají realitě, Moskva nebude akceptovat jazyk sankcí a hrozeb a odpoví na ně, ukrajinský dluh Rusku za plyn stoupl, sibiřské regiony usnadní imigraci etnických Rusů z Ukrajiny.

Nastolování agendy je důležitým faktorem i v produkci zahraničních médií. Ta mají pro popisování dění na Ukrajině méně prostoru než místní zpravodajství, proto vynechávají některé zprávy, které pokládají za nepodstatné nebo prakticky neověřitelné. Schválně - dočetli jste se na českých či západních webech, že vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš žádá od státu zbraně? Píše to ITAR-TASS (zde). Odvolává se na jeden nejmenovaný zdroj. A to je málo.

Populární Euromaidan Válka o sociální sítě

Jedním z hlavních kanálů ukrajinské propagandy je skupina twitterových účtů působících pod hlavičkou Euromaidan (jeden anglicky psaný najdete zde). Dva nejznámější twitterové účty sleduje celkem přes 130 tisíc lidí.

Euromaidan skrze twitter například rozšířil zachycenou konverzaci ostřelovačů na náměstí Nezávislosti. Skrze twitter také Euromaidan šíří zprávy, že ukrajinská posádka v Sevastopolu má od Rusů další ultimátum, do kdy se má vzdát. V minulosti ovšem Rusové tato ultimáta popírali a nikdy na Ukrajince po doběhnutí lhůt nezačali střílet, což zprávy o ultimátech devalvuje.

Rozdíl mezi ukrajinským a ruským vojákem podle ukrajinské propagandy

Dobro vždy zvítězí nad zlem, říká ukrajinská propaganda.

Lze se propagandě bránit?

Propagandu jako takovou nelze umlčet, jen omezovat její dopady - což je s nástupem sociálních sítí čím dál obtížnější. Média jsou vystavena enormnímu tlaku na rychlost zpracování informací (řada čtenářů například iDNES.cz vytkla "cenzurování zprávy o odposlechu estonského ministra") a na faktickou přesnost a ověřování z několika zdrojů, což se navzájem do jisté míry popírá.

Média zároveň nejsou imunní proti nastolování agendy - často přeberou agendu, kterou nastolila konkurence, řídí se i tím, jaký předpokládají čtenářský zájem. Čtenost ale nevzniká jen senzačními titulky, médium s velkým počtem nepravdivých zpráv by lidé brzo přestali číst, protože jejich čas je omezený a chtějí se dozvědět zprávy pravdivé.

A protože agendu nastolují i uživatelé sociálních sítí a mozek každého jedince je ze své podstaty přesvědčen, že zrovna on je vůči zkreslování a zkratkovitým závěrům imunní (jak psali kolegové z Technet.cz), nelze než se smířit s tím, že nejrychlejší zpravodajství z vyhrocených konfliktů, v nichž se zúčastněné strany snaží ovlivňovat veřejné mínění, je třeba brát s maximální ostražitostí.

V Chorvatsku dostanete pokutu i za viditelnou únavu za volantem, říká šéf BESIP

Nejčtenější

Nesnesitelná fotka. Mrtvý pasažér z boeingu vykolejil i otrlého reportéra

Kde je úcta k obětem? K pozůstalým? Snímky mrtvých cestujících ze sestřeleného letu MH17 vyvolaly před jedenácti lety ostrou kritiku a západní média je narychlo stahovala. Dnes se dá říci, že měly...

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce lidí doufající v jediné: že jim chlapíci s emblémem OSN zachrání život. Ale nestane se tak. Píše se...

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411. Pád fázového vodiče na něm odstartoval minulý týden řetěz událostí, jehož výsledkem byl výpadek...

Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy

V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní pitva, řekla krajská policejní mluvčí Michaela Richterová. Okolnosti případu policisté prošetřují....

Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr

Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě stojí třeba i plavební komora v Kořensku, lodě mají smůlu. Sucho také odhalilo na Orlíku řadu...

Zemřel ochránce Čechů ve Vídni Eduard Harant, bylo mu 95 let

V Rakousku zemřel nakladatel Eduard Harant, jeden z dlouhodobých podporovatelů české menšiny ve Vídni. Bylo mu 95 let. Na síti X to ve středu oznámilo české ministerstvo zahraničních věcí.

16. července 2025  22:22

Požár zničil hlavní pódium festivalu pro 400 tisíc lidí. Tomorrowland je v ohrožení

Na hlavním pódiu belgického tanečního festivalu Tomorrowland vypukl velký požár. Dva dny před jeho zahájením plameny pódium kompletně zničily. Hned vznikly pochybnosti, zda se populární akce vůbec...

16. července 2025  21:07,  aktualizováno  21:49

Po hádce na něj vystřelil. Muž ve Šluknově utrpěl při potyčce vážné zranění

Střelbou skončil dnes vpodvečer konflikt dvou mužů ve Šluknově na Děčínsku. Jeden z nich utrpěl vážné zranění. Střelce zadržela policie. Případem se zabývají děčínští kriminalisté. Policie o tom...

16. července 2025  21:09

Když konspirátora dostihnou konspirace. Trumpovi u voličů zatápí Epsteinova kauza

Kauza údajného seznamu usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, na němž mají být lidé podílející se na zneužívání mladých žen, tvrdě dopadá na amerického prezidenta Donalda Trumpa....

16. července 2025

AI dává na bojišti superschopnosti, může být jako Golem, líčí izraelský generál Ortal

Využití umělé inteligence ve vojenských aplikacích má potenciál dát i těm nejmenším jednotkám na bojišti doslova superschopnosti. „Například předvídat kroky nepřítele,“ říká v exkluzivním rozhovoru...

16. července 2025  20:56

Renovace za 2,5 miliardy dolarů. Trump našel páku, jak se zbavit šéfa FED

Prezident Donald Trump konečně našel způsob, jak dosáhnout svého cíle a odvolat předsedu Federálního rezervního systému (FED) Jeroma Powella. Viní ho ze špatného řízení projektu renovace americké...

16. července 2025  20:22

Europol a Eurojust rozbily proruskou hackerskou skupinu, stopy vedly i do Česka

Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím...

16. července 2025  20:11

Pro naše děti jen to evropské. Von der Leyenová chce změny ve školních jídelnách

Premium

V soukolí Evropské komise se zrodil legislativní návrh, podle kterého by ovoce, zelenina a mléko používané ve školních jídelnách a kantýnách muselo pocházet výhradně z Evropy. Jde o jednu z dalších...

16. července 2025

Cla začínají USA bolet. Stouply ceny, nad vodou drží ekonomiku ti nejbohatší

Stoupající ceny v obchodech i komplikace v dalším růstu zaměstnanosti. Trumpova politika se začíná promítat do aktuálního stavu americké ekonomiky. Jen šest měsíců od nástupu nového prezidenta do...

16. července 2025

Netanjahuovi se hroutí vládní koalice. Odchází už druhá strana

Izraelská ultraortodoxní strana Šas se rozhodla odejít z vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Neopouští však parlamentní koalici, kabinet si tak ve 120členném parlamentu udrží těsnou většinu. Předtím...

16. července 2025  19:47

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nebourejte železniční most na Výtoni, doporučil výbor UNESCO Praze

Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) doporučil Praze nebourat železniční most na Výtoni. Varuje také před další výstavbou výškových budov na Pankráci. Vyplývá...

16. července 2025  18:13,  aktualizováno  19:45

Závěrečná série Stranger Things vyjde na podzim, trailer slibuje brutální napětí

Kultovní seriál Stranger Things vstupuje do svého finále. Netflix ve středu vydal trailer k páté a poslední řadě, kterou se chystá vydat ke konci tohoto roku. První část pokračování vyjde v listopadu...

16. července 2025  19:43
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.