„Jednoho rána mi zavolali z kanceláře velitele divize v Amurské oblasti, kde Pavel sloužil. Ptali se, jestli vím, že hledají mého syna. Měl nastoupit do vojenského vlaku, ale neudělal to. A dalších pět vojáků s ním,“ říká Jelena z ruské Tambovské oblasti, která nechtěla uvést své příjmení.
Když Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, její syn Pavel sloužil v Amurské oblasti. Jeho jednotku okamžitě poslali na frontu, kde strávil čtyřicet dní. Poté se útvar vrátil do Ruska, aby se přeskupil. Když jim ale velení sdělilo, že je pošlou zpět na Ukrajinu, Pavel to podle Jeleny odmítl.
 |
„Řekli mi, že na něho mám zatlačit. Říct mu, aby popadl zbraň a šel,“ popsala žena přístup armády Rádiu Svobodná Evropa (RFE). Podle něj je Jelenin syn jedním z „významného, ale neznámého počtu“ ruských vojáků, kteří odmítli bojovat na Ukrajině nebo se tam nechtějí vrátit.
Ačkoli ruská armáda trvá na tom, že její „operace“ na Ukrajině probíhá podle plánu, západní zpravodajci upozorňují, že se Rusové od začátku potýkají s nedostatkem zásob, chaotickou komunikací a v důsledku toho také klesající morálkou. Moskva tvrdí, že v bojích zatím ztratila 1 351 mužů, ukrajinská armáda však uvádí, že Rusko ve válce přišlo již o 21 tisíc vojáků.
Systémová záležitost
Právník Pavel Čikov z lidskoprávní organizace Agora na Telegramu začátkem dubna uvedl, že odejít válčit na Ukrajinu už odmítla nejméně tisícovka ruských vojáků a gardistů. „Na naše právníky se s prosbou o pomoc obrátili již vojáci ze sedmnácti měst,“ prohlásil.
Zakladatel ruské investigativní organizace Conflict Intelligence Team Ruslan Levijev pak řekl, že skutečný počet těchto případů může být podstatně vyšší. „Odmítnutí by mohla vážně narušit ruskou snahu o zesílení své vojenské operace na východní Ukrajině,“ podotkl.
Morálka Rusů upadá, schválně ničí svoje vybavení, tvrdí britská rozvědka |
„Fenomén odmítání se stává systémovou záležitostí. Takoví vojáci jsou prakticky v každé jednotce, která se vrátila z bojů na Ukrajině. Podle našich odhadů 20 až 40 procent vojáků, kteří se odtamtud vrátili a mají se připravit na cestu zpět, odmítá na Ukrajinu znovu odjet,“ dodal.
Tito vojáci nejsou podle zákona dezertéři, ale mohou čelit právním důsledkům za neuposlechnutí rozkazu. Aby je však žalobci mohli usvědčit, musí prokázat, že rozkaz byl zákonný a že odmítnutí poslušnosti způsobilo armádě „újmu“.
„Podle případů, se kterými jsme se setkali, jsou vojáci zastrašováni hrozbami trestního stíhání,“ uvedl Levijev. Jiné armáda podle Čikova rovnou propustila. „Hlásí nám nátlak, vyhrožování či vyhazov z práce,“ vyjmenovává.
„Čím více zinkových rakví se bude z bojů na Ukrajině vracet, tím víc bude v Rusku lidí, kteří nebudou chtít být další na řadě,“ říká Čikovův kolega a právník Michail Benjaš. „Tato pozice se postupně stává společensky přijatelnou a pochopitelnou. Nálada ve společnosti se mění,“ dodává.
„Sklon ke zradě, lžím a podvodu“
Lidskoprávní advokát Maksim Grebenjuk upozornil na případ propuštěného ruského vojáka, kterému armádní úředníci do vojenského průkazu údajně umístili červené razítko poté, co odmítl sloužit na Ukrajině. Voják podle Grebenjuka patřil k 136. gardové motostřelecké brigádě.
Штамп отлили? Значит, явление массовое. Это хорошо. https://t.co/o6LPbNtYcm
„Sklon ke zradě, lžím a podvodu,“ stojí na razítku, jehož snímek Grebenjuk zveřejnil. „Odmítl se zúčastnit speciální vojenské operace na území LLR, DLR a Ukrajiny,“ pokračuje text s odkazem na samozvané separatistické republiky v Doněcké a Luhanské oblasti. Pravost razítka nelze nezávisle ověřit.
„Nechali si vyrobit razítko? To znamená, že jde o masový jev,“ okomentoval informaci na Twitteru Leonid Volkov, jeden z blízkých spolupracovníků vězněného opozičníka Alexeje Navalného.
Podle Grebenjuka může takové razítko držiteli vojenského průkazu ztížit hledání nové práce či zápis na vysokou školu. Na Telegramu uvedl, že vojákovi nyní pomáhá s odvoláním proti propuštění.
Ruská armáda povolá do války vysloužilce i rekruty z Podněstří, tvrdí Britové |
V posledních dnech se rovněž objevila zpráva, že Rusové v některých obcích a městech zaútočili na vojenské odvodní kanceláře. RFE s odkazem na sociální sítě uvedlo, že protiváleční aktivisté zapálili například armádní registrační úřad ve městě Zubova Poljana v Mordvinsku.
Zápalné láhve odpůrci invaze naházeli také do armádních registračních kanceláří v Ivanovské, Voroněžské či Moskevské oblasti.
