Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin | foto: AP

Přátelství Si Ťin-pchinga s Putinem má své meze, naznačil čínský velvyslanec

  • 108
Spolupráce Číny a Ruska může mít své limity, upozornil čínský velvyslanec ve Spojených státech Čchin Kang. Čína se od začátku války na Ukrajině prezentuje jako neutrální stát a ruskou invazi přímo nepodporuje, odsoudila však mimo jiné západní sankce proti Moskvě. Kang nyní uvedl, že mezí jsou pro Peking základní normy mezinárodního práva. Čínské ministerstvo obrany ve čtvrtek popřelo, že by Čína o ruském plánu zaútočit na Ukrajinu věděla s předstihem.

Tři týdny před invazí na Ukrajinu Putin a Si Ťin-pching uvedli, že jejich přátelství nemá „žádné hranice“. Čínský vyslanec ve Spojených státech Čchin Kang ale pro čínskou státní televizi Phoenix Television řekl, že spolupráce Číny a Ruska má přece jen svoje meze. Upozornila na to agentura Bloomberg.

„Tou mezí jsou principy a základy Charty OSN, základních norem mezinárodního práva a mezinárodních vztahů,“ uvedl Čchin. Na otázku, jaké jsou závazky Číny vůči Moskvě po její invazi na Ukrajinu, Čchin odpověděl, že se řídí pokyny vycházejícími z bilaterálních vztahů Číny s jakoukoliv jinou zemí. 

Čína se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží vystupovat jako neutrální země. Ukrajina má podle ní právo na suverenitu. „Je třeba respektovat a hájit suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech zemí... Ukrajina není výjimkou,“ prohlásil před měsícem na bezpečnostní konferenci v Mnichově čínský ministr zahraničí Wang I. Čína také vyjádřila obavy o životy civilistů. Do válkou zasažené země poslala humanitární pomoc.

Na druhé straně se na Valném shromáždění OSN zdržela hlasování o rezoluci, která ruský útok proti Ukrajině odsuzovala. Stejně jako Rusko navíc obvinila Čína Spojené státy z vyprovokování celého konfliktu.

Čínské ministerstvo obrany ve čtvrtek popřelo, že by Čína o ruském plánu zaútočit na Ukrajinu věděla s předstihem. Podobná tvrzení označilo ministerstvo za pomluvu a snahu Čínu pošpinit. Reaguje tak na zprávy některých zahraničních médií o tom, že země varování Spojených států ohledně možného útoku Ruska na Ukrajinu ignorovala.

Na začátku března deník The New York Times napsal, že čínští představitelé požádali ruskou vládu, aby invazi sousední země nespustila před koncem zimních olympijských her v Pekingu.

Alianční lídři na čtvrtečním summitu NATO vyzvali Čínu, aby se „zdržela jakékoli podpory ruského válečného snažení“ a ani nepomáhala Moskvě obcházet přijaté sankce. Není jasné, v jaké míře je Peking ochoten vyhovět žádosti Moskvy o podporu v hospodářské a vojenské rovině.

Podle expertů by se Moskva a Peking mohly pokusit o vytvoření alternativního systému mezinárodních plateb v případě, že by Rusko nemohlo využívat stávající systém SWIFT.

Rusko mělo požádat Čínu o pomoc. Ta ale tvrdí, že o ničem neví

Čínský prezident Si Ťin-pching nyní čelí většímu nátlaku na distancování se od svého ruského protějšku Vladimira Putina. Zejména poté, kdy ho v pátek prezident USA Joe Biden varoval před vojenskou pomocí Rusku či pomocí se sankcemi, které na zemi okolní státy uvalily. 

Podle vědce z Čínské akademie sociálních věd Siao Pina vychází partnerství Ruska a Číny ze stavu bez války. Invaze na Ukrajinu tak podle něj tyto vztahy narušila. Čína proto může omezit ty vztahy, které mají potenciál ohrozit zájmy čínského lidu. 

Stále se však z Číny ozývají i proruské hlasy. Bývalý šéfredaktor novin The Global Times, které zaštiťuje Komunistická strana Číny, označil Rusko za nejdůležitějšího partnera. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video