„Rusko se zapojuje do iniciativ na snížení dluhového břemene afrických zemí. Celková suma námi odepsaného dluhu nyní představuje 23 miliard dolarů (505,5 miliardy korun),“ tvrdil Putin. Doplnil, že na základě požadavků afrických zemí vyčlení Moskva za tímto účelem dalších 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun).
Rusko před více než týdnem pozastavilo svoji účast v obilných dohodách zprostředkovaných loni OSN, které i přes válku na Ukrajině umožňovaly vývoz obilí a dalších potravin z napadené země a pomohly zajistit potravinovou bezpečnost ve světě. Nyní Rusko podle Kyjeva opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a další infrastrukturu, která umožňuje export potravin z Ukrajiny.
Putin africké lídry ujišťoval, že Rusko bude „zodpovědným“ dodavatelem zemědělské produkce a že bude dovážet ruské obilí a další zemědělské produkty do nejchudších zemí a regionů, a to i zdarma. Ve čtvrtek slíbil, že Rusko bude po dobu několika měsíců dodávat zdarma tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso nebo Eritreje.
Putin slibuje Afričanům obilí zdarma. Na summit mu jich moc nepřijelo |
K obnově obilných dohod v pátek na summitu vyzval egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. „Je nezbytné dosáhnout shody ohledně obilné dohody,“ uvedl a vyzval k rychlému jednání.
Návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dodávky obilí do Afriky nestačí a je zapotřebí příměří na Ukrajině, uvedl předseda Africké unie Azali Assoumani podle agentury Reuters. Prezident Ruska ukázal, že je připraven nám pomoci v oblasti dodávek obilí. Ano, je to důležité, ale nemusí to stačit. Musíme dosáhnout příměří,“ řekl Assoumani, který je prezidentem Komor. „Prezident Putin nám ukázal, že je připraven zapojit se do dialogu a najít řešení. Teď musíme přesvědčit druhou stranu,“ dodal.
Putin řekl africkým vůdcům, že to byl Kyjev, kdo s ním odmítl vyjednávat na základě dekretu, který byl přijat krátce poté, co loni v září anektoval čtyři ukrajinské regiony, které Rusko částečně kontroluje.
Ve skutečnosti Ukrajina ukončila jednání s Ruskem, která vedla v Bělorusku a Turecku, již loni na jaře po ústupu ruských vojsk od Kyjeva a následném odhalení válečných zločinů, které během okupace v ukrajinských městech a vsích spáchali ruští vojáci
Putin mimo jiné též tvrdil, že problémy na globálním trhu s potravinami a energiemi vznikly ještě před „situací s Ukrajinou“, a to během covidové krize. Ceny podle něj prudce vzrostly, když se Západ snažil masivní emisí peněz čelit hospodářským dopadům pandemie.
„Rusko a Afrika hájí mezinárodní právo“
Tvrdil také, že Rusko pozorně studuje mírové iniciativy týkající se Ukrajiny, s nimiž africké země přicházejí. O jaké přesně iniciativy jde, nepřiblížil, všimly si agentury. Tvrdil ale, že Rusko, které před více než rokem Ukrajinu vojensky napadlo, ctí mezinárodní právo.
„Rusko a africké státy společně vystupují za vybudování nové a spravedlivější architektury světového řádu, společně hájí mezinárodní právo, Chartu Spojených národů a klíčovou roli této světové organizace,“ citovala Putina ruská agentura TASS.
Rána do zad. Afričanům vadí konec dohody o obilí, Putin je může ztratit |
Na dvoudenní summit do Petrohradu přijelo 17 hlav afrických států. Zastoupeno je ale podle dřívějšího oznámení Kremlu 49 z 54 afrických zemí prostřednictvím velvyslanců nebo vysoce postavených vládních představitelů.
V červnu se delegace sedmi afrických lídrů vydala do Moskvy na takzvanou mírovou misi. Do ruského hlavního města zamířila po návštěvě Kyjeva a jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Afričtí představitelé chtěli podle dokumentu, se kterým se seznámila agentura Reuters, v Moskvě stejně jako předtím v Kyjevě navrhnout řadu opatření „na posílení důvěry“, která by mimo jiné mohla zahrnovat stažení ruských vojsk, odstranění taktických jaderných zbraní Moskvy z Běloruska, pozastavení zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) na Putina či zmírnění protiruských sankcí.
Zelenskyj ale při návštěvě delegace ochotu vrátit se diplomatickým jednáním s Moskvou najevo nedal a šéf Kremlu na plán navržený africkými zeměmi pouze reagoval obvyklými obviňováními Kyjeva a Západu. Stejně tak i v pátek zopakoval, že Rusko je sice rozhovorům otevřené, ale že je odmítá sama Ukrajina a také že ani USA a NATO nechtějí s Ruskem hovořit o zajištění jeho bezpečnosti.
Mnohé africké země pohlížejí na ruské aktivity na Ukrajině shovívavěji než zbytek světa. Rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 přijalo Valné shromáždění OSN, podpořila jen zhruba polovina afrických států.
Rusko se v některých afrických zemích nepřímo prostřednictvím žoldnéřů angažuje v ozbrojených konfliktech. Jednou ze zemí, kde působí žoldnéři z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, je Středoafrická republika. Wagnerovci tam podle Reuters od roku 2018 bojují na straně vládních sil. Prezident Faustin Archange Touadera prohlásil, že vztahy Středoafrické republiky s Ruskem pomohly „zachránit demokracii“ v zemi. Vděk Putinovi za ruskou pomoc v boji s „terorismem“ vyjádřil také malijský prozatímní prezident Assimi Goita, který podle agentury AP v Mali vedl v letech 2020 a 2021 převraty.
V Petrohradu se v souvislosti se summitem objevil i zakladatel skupiny Jevgenij Prigožin. V médiích se šířila fotografie, na níž si v petrohradském hotelu potřásá rukou s představitelem Středoafrické republiky Freddym Mapoukaou, který podle médií zastává funkci šéfa protokolu prezidentské kanceláře. Podle zprávy BBC jde o první potvrzený doklad toho, že se Prigožin po nepodařené vzpouře wagnerovců z června proti armádnímu vedení nachází v Rusku. Jednotky skupiny se přitom v minulých týdnech přesouvaly do Běloruska.
Prigozhin: Wagner boss spotted in Russia during Africa summit https://t.co/F98cYcN0kd
