Zmíněné věty dalajláma pronesl v rozhovoru pro Frankfurt Allgemeine Zeitung (celý rozhovor zde), jehož naprostá většina se týká dalajlámova života v exilu a tibetské otázky.
V Evropě ale kvůli uprchlické a migrační krizi zaujalo především jeho vyjádření právě k tomuto tématu. „Je jich (běženců, pozn. red.) příliš mnoho. Evropa, například Německo, se nemůže stát arabskou zemí. Německo je Německo. Uprchlíků je tolik, že to v praxi je problém,“ pronesl 14. dalajláma.
Dodal, že z morálního hlediska by přijímání uprchlíků mělo stát na dočasné bázi a „cílem by mělo být, aby se vrátili znovu vybudovat své vlastní země“. Duchovní vůdce Tibeťanů se v duchu, že Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky, vyjadřoval už dříve.
Dalajlámovy výroky pronikly do českých zpravodajských titulků. Serióznější weby akcentovaly tezi, že uprchlíků je příliš mnoho, ty alternativnější či bulvárnější vykreslily obraz, že dalajláma „šokuje“, že „zpražil“ nebo „zradil sluníčkáře“. Jeden z těchto textů se v žebříčku textů podle facebookových interakcí dostal na šesté místo. Hrad označil ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka slova tibetského duchovního vůdce za nůž do zad pražské kavárny.
Co zapadlo: pomáhat je správné, vrazi nereprezentují muslimy
Tibetský duchovní vůdce, který sám žije v indickém exilu, toho však řekl více. „Pokud se podíváme do tváře jakémukoliv jednotlivci, zejména ženám a dětem, cítíme, že trpí. Komu se daří lépe než jim, ten má povinnost jim pomáhat,“ soudí dalajláma.
Na adresu protimuslimských nálad a vykreslování „války islámu proti Evropě“ připomněl, že existují muslimové-jednotlivci, kteří se zabíjejí navzájem, například v rámci sektářského násilí mezi šíity a sunnity.
„Nereprezentují celý islám a všechny muslimy. Láska je ústředním poselstvím všech náboženství, islám nevyjímaje. Zlí lidé se najdou mezi buddhisty, křesťany, židy i hinduisty. Kvůli některým činům spáchaným malým počtem muslimů bychom neměli odsuzovat celý muslimský svět,“ míní dalajláma.
Čína už se před světem neuzavře, soudí dalajláma
Ve značné části rozhovoru se pak věnuje situaci v Tibetu a Číně. Země se podle něj za posledních 30-40 let hodně proměnila, dávná snaha o vymýcení náboženství neuspěla a Čína nyní má největší komunitu buddhistů na světě. Z buddhistické rodiny pochází i prezident Si Ťin-pching.
Sedm vět k TibetuTémata a omyly, které často zaznívají v debatách o Tibetu |
„Mnozí členové strany jsou praktikujícími buddhisty (...) Stovky tisíc studentů jezdí do zahraničí, seznamují se se svobodou projevu, myšlení, tisku... Čína, jakkoliv je mocná, se nemůže vrátit k dřívější rigidní uzavřené společnosti,“ řekl duchovní vůdce, který se v roce 2011 dobrovolně vzdal (kvůli čínské anexi Tibetu v praxi neuplatnitelného) nároku na post nejvyššího světského představitele Tibetu.
Situace v Tibetu je podle něj stále obtížná a čínský režim udržuje anektovaný region pod tvrdou kontrolou, přesto v posledních letech vnímá dalajláma stopy dílčího zlepšení. Dění je však podle něj jen těžko předvídatelné.
