Přibyly desítky exoplanet, jedna i v "sousedství" Země
Dotázaní vědci - Petr Heinzel, Jiří Grygar a Antonín Vítek - shodně zmínili zejména pokrok v objevování exoplanet. I nevědecká obec po cizích světech prahne z velké zvědavosti: můžou být někde mimo Zemi podmínky vhodné k životu?
"Dokážeme sledovat fáze exoplanety, jak obíhá kolem hvězdy - podobně s fázemi Měsíce na obloze. Dokážeme sledovat atmosféry exoplanet, tedy v podstatě meteorologii. Objevujeme stále menší exoplanety, u jednoho pulzaru jsme objevili těleso velikosti našeho Měsíce," líčí pokrok Petr Heinzel, šéf Astronomického ústavu AV.
Původem organický chemik, ale též popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek doplňuje nedávný objev exoplanety GJ 1214b pouhých 40 světelných let od Země. Na této planetě by podle některých vědců mohla být i tekoucí voda. - o exoplanetě poblíž Země čtěte zde
EXOPLANETYZa rok 2009 astronomové našli na 70 exoplanet, celkově jich už je objeveno přes 400. Přitom ještě před dvaceti lety patřily planety mimo sluneční soustavu spíše do žánru sci-fi. |
Hubbelův teleskop dostal nové "oči", vidí jimi i Češi
Další akcí, která upoutala pozornost, byla oprava Hubbleova vesmírného teleskopu. K unikátnímu dalekohledu se vydal v květnu raketoplán Atlantis. - o opraveném teleskopu čtěte zde
"Právě od letoška je (Hubble) ve vrcholné technické kondici, v mnoha ohledech je až stokrát citlivější než byl v době svého uvedení na kosmickou dráhu. Proto lze v příštích letech právem očekávat další zásadní objevy pomocí tohoto nejdražšího zařízení v dějinách astronomie," těší se astrofyzik Jiří Grygar.
HUBBLEŮV TELESKOPHeinzel připomíná, že data z Hubbleova teleskopu využívají i čeští vědci. Bruno Jungwiert se zabýval snímky galaxií s kvazary, Češi také publikovali v časopise Astronomy and Astrophysics. |
Voda na Marsu, na Měsíci i na i měsících Saturnu
Řadu novinek se podařilo objevit i na planetách (a jejich měsících) v naší vlastní sluneční soustavě. Antonín Vítek například připomíná misi sondy LCROSS, která dopadem potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Voda je ovšem i hlouběji ve sluneční soustavě.
"Především zásluhou vozítek Spirit a Opportunity víme, že minerály na povrchu Marsu vznikaly v dávné minulosti planety za přítomnosti tekuté vody," oceňuje Grygar pojízdné roboty na povrchu rudé planety, z nichž první zmíněný bohužel zapadl a nedaří se mu uvolnit z měkkého podloží. - o pokusech vyprostit Spirit čtěte zde
Grygar si také všímá si také kapalného methanu a ethanu na Saturnově Měsíci Titanu. "A ještě zajímavější je objev tekuté vody a čpavku ve výtryscích ze škvír na povrchu měsíce Enceladus," říká. - o přípravě na průlet kolem Enceladu čtěte zde
VODA VE VESMÍRUVoda je důležitá ze dvou důvodů. Tím prvním (a časově bližším) je využitelnost jako zdroj energie i zásob pro budoucí mise zkoumající hlubiny sluneční soustavy. A za druhé - je podmínkou pro existenci života tak, jak ho známe. |
Gama záření ukázalo nejstarší snímek vesmíru
Vědcům se také povedlo nahlédnout rekordních 13 miliard let do minulosti.
"Pozorovali zábleskové zdroje záření gama, z nichž jeden (v dubnu 2009) vzplanul pouhých 700 mil. roků po velkém třesku, což je současný astronomický rekord pro mez dohlednosti v kosmu," říká k tomu Grygar.
"Ze světla gama záblesku víme, co se dělo ve vesmíru před 13 miliardami let," vysvětluje Heinzel. A co to konkrétně bylo? Podle Patricie Schady z londýnské University College sonda vyfotila záblesk doprovázející zánik velmi hmotné hvězdy, jedné z prvních ve vesmíru. Blíže "úsvitu věků" se dosud nikdo nepodíval. - více o "úlovku" sondy Swift čtěte zde
...a řada dalších objevů
Kromě hlavních událostí ve výzkumu vesmíru zmiňují vědci ještě i různé další, na které bychom měli při hodnocení roku pamatovat.
"Nečekaně klidné bylo v roce 2009 Slunce," upozorňuje Heinzel. "Minimum sluneční činnosti bylo delší než obvykle. Nic nenormálního se ale nakonec nestalo, jsou známy situace, kdy minima bez výrazné sluneční činnosti byla dlouhá. Při Maunderově minimu v letech 1638-1715 sluneční činnost téměř vymizela, říká Heinzel.
Grygar připomíná, že ačkoliv Mezinárodní rok astronomie byl vyhlášený na počest Galileiova prvního pozorování oblohy dalekohledem, ve stejném roce - tedy 1609 - Johannes Kepler v Praze dokončil spis se dvěma zákony astrofyziky, později pojmenovanými podle něj.
Dobrý zářez si také připsali Češi v Austrálii, kde spolupracují na takzvané Pouštní bolidové síti na jihozápadě kontinentu. Češi tu spočítali, kam vzácný meteorit s "rodokmenem" dopadl, a skutečně ho tam našli. - o dopadu meteoritu Burnburra Rockhole čtěte zde
Objevů bylo nepřeberně mnoho. Sondy zmapovaly Merkur, zjistily na něm vulkanickou činnost a přišly na to, že se povrch smršťuje. Metan v atmosféře Marsu přispěl k debatě, zda na planetě mohl (či může) být život. Teleskop Kepler letěl hledat "druhou Zemi", sonda WISE zase po čtvrtstoletí přefotí infračervenou mapu vesmíru...
"Domnívám se, že by bylo hračkou sestavit seznam o 50 nebo 100 objevech, které významně obohatily astronomii za jediný rok. Poněkud to připomíná pionýrské roky amerických dobyvatelů Divokého Západu, kde na ně čekalo překvapení za každou zatáčkou a za každým kopcem," uzavírá Grygar.
Stylový konec roku: Země na Silvestra zastíní Měsíc
Na objevy nesmírně bohatý rok zakončí o silvestrovském večeru zatmění Měsíce. Stín Země nicméně jejího vesmírného souputníka jen "lízne": zakryto bude pouhých 8 %.
"Snad s humornou nadsázkou bychom mohli říci, že když je ta ekonomická krize, bude zatmění velmi malé," glosuje to Heinzel.
ZATMĚNÍ MĚSÍCESilvestrovský úkaz začne v 19:52, bude trvat do 20:54. Vyvrcholí zhruba ve 20:23. Příští rok nebude z českého území vidět žádné zatmění Slunce ani Měsíce, snad s výjimkou 15. ledna 2010. To bude možné z východu země (či raději ze Slovenska) ráno pozororovat velmi částečné zatmění Slunce, uvedl server Astro.cz. |
