Jednání pětadvacetičlenného společenství dosáhlo dohody o výhledovém rozpočtu až v sobotu nad ránem poté, co Británie souhlasila se snížením svého rabatu a Francie ukončila odpor proti výhledovým změnám ve výdajích, což by mohlo snížit pro ni výhodné zemědělské dotace.
Merkelová, jejíž politická kariéra začala před 15 lety po pádu berlínské zdi, byla v Bruselu onou silou v pozadí, která mírně postrkovala Brity a Francouze dohromady a poskytla podporu východoevropským státům strategicky načasovaným návrhem zvýšit celkový objem rozpočtu.
"Merkelová hrála mimořádně důležitou roli za kulisami," řekl rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. "Jednala klidně, střídmě a velmi profesionálně." Rumunský prezident Traian Basescu řekl, že "řídila dohodu od začátku do konce. Jako první prolomila mrtvý bod jednání svým návrhem."
Nebylo to ale zadarmo. Merkelová musela přidat Polákům 100 milionů eur v posledním pokusu dosáhnout dohody, a vystavila se tak obviněním doma, že Německo zase v Evropě všechno zaplatí.
Avšak dohoda nasměrovala unii na jinou cestu, než nezdar rozpočtových jednání na červnovém summitu, a pryč od ponižujícího francouzského a nizozemského odmítnutí
navrhované euroústavy.
Úspěch summitu završil perný první měsíc, který je Merkelová ve funkci. Vystřídala Gerharda Schrödera po zářijových volbách, byla však donucena k úporným koaličním jednáním s jeho sociálními demokraty poté, co nezískala dostatek hlasů, aby vládla s
přirozenými partnery liberály.
Dokázala však před měsícem dovést tato delikátní jednání do úspěšného konce.
Během dosavadního pobytu ve funkci ale dokázala získat uznání za obratný postup ve výbušné aféře kolem tajných letů a únosu německého občana ze strany CIA, a také bojovnou odpovědí na únos Němky v Iráku.
Merkelová, historicky první německá kancléřka, navíc vyrostlá v bývalém komunistickém východě, je pověstná umírněným přístupem k řešení problémů, v důsledku čehož ji ale řada soupeřů v její křesťanskodemokratické unii celé roky podceňovala.
Kontrast mezi ní a Schröderem, a to jak ve stylu, tak v podstatě, se markantně
projevil právě na bruselském summitu. Pohotový řečník Schröder byl věrným spojencem francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka a oba pak týmově hráli proti britskému premiéru Tonymu Blairovi v řadě témat.
Právě poslední dohoda mezi Schröderem a Chirakem o zemědělských dotacích z roku 2002 byla jádrem problémů rozpočtových bojů na nynějším summitu.
Merkelová ale nastoupila do funkce se slibem, že nebude pokračovat v dosavadních preferencích, a na summit přijela s návrhy jemně vyváženými mezi zájmy britskými, francouzskými a východoevropskými.
Zdá se, že tím získala sílu a důvěru nezbytnou k tomu, aby ostatní svedla dohromady. V pátek odpoledne, když summit směřoval k rozhodující závěrečné fázi jednání, Chirac a Blair žádali, aby si s nimi Merkelová sedla a zprostředkovávala.
"Merkelová hrála velmi konstruktivní roli," řekl jeden evropský diplomat. "Nepřítomnost Schrödera a jeho bezpodmínečné podpory Chirakovi znamenala, že francouzský prezident musel být mnohem opatrnější."
Výkon Merkelové v Bruselu může posílit její postavení doma, kde slíbila posílit slabý růst ekonomiky a snížit nezaměstnanost, která ve Schröderově době zasáhla poválečný blahobyt.
Může také vybudovat její postavení v Evropské unii, kde zatím nebyla "prověřená", ale spíše neznámá: nyní tato ostýchavá pastorova dcera vypadá jako politička evropské úrovně.
"Na to, že to byl její první summit, si opravdu udělala dobré jméno," prohlásil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
